Ján Francisci-Rimavský

Pocházel z rodiny krejčího. V letech 1830-34 studoval latinskou školu v Ožďanech, v letech 1834-1849 na evangelickém lyceu v Levoči a v letech 1839-43 v Bratislavě, kde se seznámil se Štúrem. V roce 1843 složil kandidátskou zkoušku z teologie, v letech 1845-1847 studoval na prešovském kolegiu.

Působil jako zástupce profesora na katedře řeči a literatury v Levoči, v revolučním roce 1848 organizoval národní gardy, za což byl odsouzen a vězněn, po propuštění se stal kapitánem slovenského dobrovolnického oddílu.

Po revoluci pracoval v Banské Bystrici a v letech 1853-1859 jako župní komisař v Debrecínu. V roce 1860 se stal členem královské místodržitelské rady v Budíně a světským představitelem slovenských evangelických církví v Uhersku. V letech 1861-1863 byl šéfredaktorem Pešťbudínských vedomostí. Byl předsedou dočasného výboru Matice slovenské a po jejím založení čestným podpřesedou. V letech 1864-1865 byl županem liptovské župy. Po roce 1868 byl penzionován, přestěhoval se do města Revúca, kde působil jako hlavní inspektor vyššího gymnázia. V roce 1872 se přestěhoval do Martina, kde zůstal až do smrti, žil však v ústraní kulturního života. V letech 1870-1898 byl předsedou Kníhtlačiarskeho účastníckeho spolku.

Jeho manželkou byla Amália rozená Kasanická (1833-1876), jeho syn Miloslav Francisci působil jako hudební skladatel.

Svá první literární díla uveřejňoval v časopise Nitra, byl jedním z prvních autorů tvořících ve štúrovské slovenštině. Psal vlasteneckou lyriku (Ohlas, Svojim vrstovňíkom na památku, 1844), věnoval se ale i milostné poezii (Iskry zo zaviatej pahreby, 1889) a historické próze (Janko podhorský, 1844, Črty z doby moysesovskej, 1897, Vlastný životopis, 1904). Jako první také začal vydávat slovenské povídky a pověsti (Slovenskje povesti, 1845, Poviedky pre slovenské dietky, 1871). Překládal divadelní hry z angličtiny a němčiny, mimo jiné napsal dobovou parafrázi Shakespearova Zkrocení zlé ženy (pod názvem Láska zdolá všetko, 1871).

Věnoval se také recenzi a překládal také Wiliama Shakespeara, německého revolucionáře Henryho Börnsteina či polského dramatika Aleksandra Fredu.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Francisci-Rimavský na slovenské Wikipedii.

Ján Francisci-Rimavský v době slovenského povstání v letech 1848 až 1849 (autor: Peter Michal Bohúň)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ján Francisci-Rimavský na Wikimedia Commons
• Některá Francisciho díla online