Janko Kráľ
Janko Kráľ (24. dubna 1822 Liptovský Sv. Mikuláš, Uhersko – 23. května 1876 Zlaté Moravce) byl slovenský národní buditel a jeden z nejvýznamnějších a nejradikálnějších básníků štúrovské generace.
Janko Kráľ | |
---|---|
Narození | 24. dubna 1822 Liptovský Mikuláš |
Úmrtí | 23. května 1876 Zlaté Moravce |
Příčina úmrtí | skvrnitý tyfus |
Místo pohřbení | Národný cintorín |
Povolání | básník, spisovatel a politik |
Národnost | Slováci |
Žánr | poezie |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Pocházel z rodiny řezníka a krčmáře. Vzdělání získával v Liptovském Svätém Mikuláši, v letech 1835–1837 na gymnáziu v Gemeru, v letech 1837–1841 na lyceu v Levoči, v letech 1841–1842 studoval na lyceu v Kežmarku a od roku 1842 studoval na lyceu v Prešpurku, kde se aktivně zapojoval do činnosti Ústavu řeči a literatury československé. V roce 1844 na protest proti odvolání Ľudovíta Štúra odešel z Prešpurku a ve studiu už dále nepokračoval. Nastoupil jako praktikant do advokátní kanceláře v Pešti, později hodně cestoval jak po Slovensku, tak i po Dolní zemi (dnešní Maďarsko).
V roce 1848 podněcoval slovenský lid, aby povstal, za což byl uvězněn v Šahách a Pešti až do ledna následujícího roku. Po propuštění znovu organizoval dobrovolnické oddíly a byl opět vězněn, po propuštění odjel do moravského Hulína k příteli Bedřichu Rozehnalovi[1] a v listopadu roku 1849 se stal kapitánem dobrovolnického sboru. Po propuštění ještě v témže roce pracoval jako vládní komisař, v roce 1854 byl přeložen do Čadce, v roce 1858 se přestěhoval do Martina, od roku 1860 byl pomocným úředníkem v Kláštoru pod Znievom a od roku 1862 přísedícím u soudu ve Zlatých Moravcích. V roce 1867 ho propustili ze státních služeb, a tak si dělal státní zkoušku a působil v Zlatých Moravcích jako přísežný pravotár a písař v advokátních kancelářích. Zemřel údajně na tyfus (nejsou však vyloučeny ani jiné příčiny) a je pochován na slovenském Národním hřbitově v Martině.
Jeho přesná podoba není známa, ale dochovaly se víceré populární podobizny. Jedna z nich byla použita při modelování sochy Janka Kráľa, umístěné ve stejnojmenném parku v bratislavské Petržalce.
Tvorba
První verše začal psát už v době studií na bratislavském lyceu. Zpočátku psal v češtině, později začal používat spisovnou slovenštinu a byl jedním z prvních básníků, kteří používali Štúrovu slovenštinu. Svoje básnická díla zveřejňoval v almanachu Nitra, v pozdějším období také v časopisech Orol tatranský, Sokol, zřídkavě i v časopisech Černokňažník, Tábor, Concordia, Priateľ školy a literatúry a jiných. Začal psát epické básně s historickou tematikou, postupně však začal navazovat na slovenskou lidovou slovesnost. Do povědomí veřejnosti vstoupil jako autor balad a písní, nicméně jeho tvorba byla o mnoho širší.
Svojí tvorbou se řadí mezi básníky z období romantismu a stal se klíčovou postavou ve vývoji dobové poezie. Jeho básně ovlivnily tvorbu slovenských nadrealistů, ale i takových autorů, jako byl Laco Novomeský či Milan Rúfus a jiní.
Dílo
Poezie
Výběry
- 1952 – Moja pieseň
- 1957 – Balady
- 1961 – Balady a piesne
- 1969 – Zažíhaj svetlá
- 1972 – Poézia, edícia Zlatý fond slovenskej literatúry
- 1976 – Jarná pieseň
- 1976 – Janko Kráľ vo výbere Milana Rúfusa
- Dráma sveta, rozsáhlý cyklus básní z let 1844 / 1845, nalezený v rukopisné pozůstalosti (uspořádal Milan Pišút)
Souborné dílo
- 1952 – Súborné dielo
Básně
- Zverbovaný
- Zabitý
- Zakliata panna vo Váhu a divný Janko
- Moja pieseň
- Pieseň bez mena
- Vysokourodzenému pánovi Ďurkovi Košuthovi
- Pesnička na kare
- Orol
- Potecha
- Kvet
- Pán v trní
- Duma bratislavská
- Kríž a čiapka
- Choč
- Slovo
- Návrat
- Skamenelý
- Krivoprísažnica
- Bezbožné dievky
- Dve staré pesničky
- Dva orly
- Orol vták
- Kvietok
- Husár
- Jedna žiadosť
- Hlásnik národa
- Pieseň
- Starý človek
- Sedliak
- Remeselník
- Počujte všetky sveta národy
- Videnia
- Vojna
- Rozprávajte svoj tajný sen
- Súd
- Na rumoch vekov
- Posvätenec
- Janko
- Žobrák
- Zbojníkova balada
- Krajinská pieseň
- Tri vŕšky
- Šahy
- Duma dvoch bratov
- Duma slovenská na pamiatku zjazdu turčiansko-sv. martinského 6. júna 1861
- Krakoviaky dobrovoľníkove
- Slovo
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Janko Kráľ na slovenské Wikipedii.
- ROZEHNAL Bedřich Milota [online]. Městská knihovna v Hulíně [cit. 2021-10-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Janko Kráľ na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Janko Kráľ
- Kompletní dílo Janka Kráľa