Hajdúszoboszló
Hajdúszoboszló (původně Szoboszló, slovensky Sebeslav) je město v jihovýchodním Maďarsku, v župě Hajdú-Bihar v okrese Hajdúszoboszló. Městem neprotéká žádná řeka, ale 2 km západně od něj vede Keleti-főcsatorna a v blízkosti leží také národní park Hortobágy.
Hajdúszoboszló | |
---|---|
Kostel v Hajdúszobosló | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°26′34″ s. š., 21°23′47″ v. d. |
Nadmořská výška | 108 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | Maďarsko |
Župa | Hajdú-Bihar |
Okres | Hajdúszoboszló |
Hajdúszoboszló | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 238,7 km² |
Počet obyvatel | 23 873 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 100 obyv./km² |
Etnické složení | Maďaři |
Náboženské složení | Křesťanství |
Správa | |
Status | Město |
Starosta | László Sóvágó |
Oficiální web | hajduszoboszlo |
Telefonní předvolba | (+36) 52 |
PSČ | 4200 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Název města je slovanského původu a odkazuje na křestní jméno Soběslav. Historicky se ve slovenštině objevuje také název Sebeslav, který byl přejat i do rumunštiny. Ke slovanskému názvu obce byla přidána předpona "Hajdú" a forma Hajdúszoboszló se pak od 19. století ustálila.
Poloha
Město se rozkládá v severovýchodní části Velké dunajské nížiny. V sousedství města se setkává několik regionů: Hajdúhát na severo–severovýchodě, Národní park Hortobágy (Puszta) na severo–severozápadě a regiony Sárrét a Berettyó na jihu. Hajdúszoboszló leží v nadmořské výšce do 100 až 110 m n. m. a okolní krajina se pozvolně svažuje dolů k parku Hortobágy.
Historie
Z historických záznamů, řídkých nálezů a archeologických objevů moderní doby je zřejmé, že tato část Velké dunajské nížiny byla osídlena již v dobách stěhování národů. Kvůli změnám v přístupnosti k přírodním zdrojům a obchodních cest, se v této oblasti často střídali Hunové, Vandalové, Gepidové, Gótové, Avarové a další národy. V první polovině vlády dynastie Arpádovců, byla oblast osídlena početnými komunitami. První písemná zmínka o Szoboszló je z roku 1075, kdy král Gejza věnoval půlku královských daní od tohoto města novému opatství založenému v Hronském Beňadiku.
Darovací listinou, datovanou 2. září 1606, poskytnul Štěpán Bočkaj domov pro 700 Hajduků (Hajdú), kterým byly původní domovy zničeny Krymskými Tatary.
Ke konjunktuře města došlo v říjnu 1925, kdy byly objeveny termální prameny, které jsou od té doby využívány k léčebným účelům. Pramen o teplotě 73 ˚C slouží také k vyhřívání domů.
Město na konci druhé světové války osvobodila Rudá armáda dne 9. října 1944.
Obyvatelstvo
- 1870 – 12 269
- 1920 – 17 722
- 1970 – 22 003
- 2002 – 23 874
- 2005 – 23 827
- 2009 – 23 295
Doprava
Městem prochází jedna železniční trať z města Püspökladány do Debrecína.
Jižně od města Hajdúszoboszló je veden silniční okruh silnice celostátního významu č. 4.
Známé osobnosti
- Endre Högyes (1847-1906), lékař a člen Maďarské akademie věd
- Gyula Kenézy (1860–1931), lékař
- Pál Gönczy (1871–1892), pedagog
- Gábor Fehér (1893–1944), básník
- Gizella Csokonai Vitéz (1894-1965), básník
- Alexander Esway (1895–1947), filmový režisér maďarského původu
- Máté Kovács (1906–1972), politik
- Amália Sterbinszky (narozený 1950), hráč házené
- Andrea Gönczi (narozený 1966), hráč badmintonu
Partnerská města
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hajdúszoboszló na anglické Wikipedii.
- Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 27. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-27]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hajdúszoboszló na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky