Hajdúszoboszló

Hajdúszoboszló (původně Szoboszló, slovensky Sebeslav) je město v jihovýchodním Maďarsku, v župě Hajdú-Bihar v okrese Hajdúszoboszló. Městem neprotéká žádná řeka, ale 2 km západně od něj vede Keleti-főcsatorna a v blízkosti leží také národní park Hortobágy.

Hajdúszoboszló
Kostel v Hajdúszobosló

znak
Poloha
Souřadnice47°26′34″ s. š., 21°23′47″ v. d.
Nadmořská výška108 m n. m.
Časové pásmo+1
StátMaďarsko Maďarsko
ŽupaHajdú-Bihar
OkresHajdúszoboszló
Hajdúszoboszló
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha238,7 km²
Počet obyvatel23 873 (2018)[1]
Hustota zalidnění100 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři
Náboženské složeníKřesťanství
Správa
StatusMěsto
StarostaLászló Sóvágó
Oficiální webhajduszoboszlo.hu
Telefonní předvolba(+36) 52
PSČ4200
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název města je slovanského původu a odkazuje na křestní jméno Soběslav. Historicky se ve slovenštině objevuje také název Sebeslav, který byl přejat i do rumunštiny. Ke slovanskému názvu obce byla přidána předpona "Hajdú" a forma Hajdúszoboszló se pak od 19. století ustálila.

Poloha

Město se rozkládá v severovýchodní části Velké dunajské nížiny. V sousedství města se setkává několik regionů: Hajdúhát na severo–severovýchodě, Národní park Hortobágy (Puszta) na severo–severozápadě a regiony Sárrét a Berettyó na jihu. Hajdúszoboszló leží v nadmořské výšce do 100 až 110 m n. m. a okolní krajina se pozvolně svažuje dolů k parku Hortobágy.

Historie

Z historických záznamů, řídkých nálezů a archeologických objevů moderní doby je zřejmé, že tato část Velké dunajské nížiny byla osídlena již v dobách stěhování národů. Kvůli změnám v přístupnosti k přírodním zdrojům a obchodních cest, se v této oblasti často střídali Hunové, Vandalové, Gepidové, Gótové, Avarové a další národy. V první polovině vlády dynastie Arpádovců, byla oblast osídlena početnými komunitami. První písemná zmínka o Szoboszló je z roku 1075, kdy král Gejza věnoval půlku královských daní od tohoto města novému opatství založenému v Hronském Beňadiku.

Darovací listinou, datovanou 2. září 1606, poskytnul Štěpán Bočkaj domov pro 700 Hajduků (Hajdú), kterým byly původní domovy zničeny Krymskými Tatary.

Ke konjunktuře města došlo v říjnu 1925, kdy byly objeveny termální prameny, které jsou od té doby využívány k léčebným účelům. Pramen o teplotě 73 ˚C slouží také k vyhřívání domů.

Město na konci druhé světové války osvobodila Rudá armáda dne 9. října 1944.

Obyvatelstvo

  • 1870 – 12 269
  • 1920 – 17 722
  • 1970 – 22 003
  • 2002 – 23 874
  • 2005 – 23 827
  • 2009 – 23 295
Letecká fotografie aquaparku

(více na )

Doprava

Městem prochází jedna železniční trať z města Püspökladány do Debrecína.

Jižně od města Hajdúszoboszló je veden silniční okruh silnice celostátního významu č. 4.

Známé osobnosti

  • Endre Högyes (1847-1906), lékař a člen Maďarské akademie věd
  • Gyula Kenézy (1860–1931), lékař
  • Pál Gönczy (1871–1892), pedagog
  • Gábor Fehér (1893–1944), básník
  • Gizella Csokonai Vitéz (1894-1965), básník
  • Alexander Esway (1895–1947), filmový režisér maďarského původu
  • Máté Kovács (1906–1972), politik
  • Amália Sterbinszky (narozený 1950), hráč házené
  • Andrea Gönczi (narozený 1966), hráč badmintonu

Partnerská města

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hajdúszoboszló na anglické Wikipedii.

  1. Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 27. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-27]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.