Pomník císaře Josefa II. v Lanškrouně

Pomník císaře Josefa II. v Lanškrouně je zaniklý pomník, jenž byl vybudován německými občany města Lanškrouna v roce 1882. Stál na dnešním náměstí Aloise Jiráska vedle zámku a před kostelem sv. Václava. Josef II. byl českými úřady chápán jako symbol germanismu a vládce neoblíbené rakouské říše. Proto byl pomník českými úřady v polovině 20. let 20. století odstraněn.

Pomník císaře Josefa II. v Lanškrouně
Fotografie pomníku na staré pohlednici z roku 1900
Základní údaje
Rok vzniku1882
Datum odhalení25. června 1882
Umístění
StátČesko Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozadí vzniku pomníku

Na konci 19. století se v německých zemích šířila idea Velkého Německa, usilující o ideové a kulturní spojení všech lidí hovořících německy. V historii se hledali lidé, kteří pro německý národ mnoho vykonali. Obzvláště oblíbený byl Josef II., velký zastánce nejenom osvícenství, centralizace, ale i germanizace. Sto let po jeho smrti byl velice módní jeho kult. Nechávaly se zhotovovat jeho busty, sochy a pomníky.

Historie pomníku

Rakouskému mocnářství se chtěli zavděčit i obyvatelé města Lanškrouna, což většinou byli čeští Němci. – Lanškroun ležel na území zvaném Hřebečsko (Schönhengstgau).

Místní zastupitelé využili nabídky železáren v Blansku a pořídili z tamní slevárny pro město Lanškroun jeden odlitek z tehdy sériově vyráběného pomníku císaře Josefa II. (Nešlo tedy o unikát ani o historicky nějak ojediněle významnou sochu. Identických odlitků se do dnešních dnů zachovalo hned několik.)[1]

Ke slavnostnímu odhalení došlo dne 25. června 1882[2] v rámci velké lidové slavnosti, po níž mimo jiné následovala velká hostina v místním Hotelu Benoni.[1] Školní náměstí (Schulsplatz), na kterém byl pomník umístěn, bylo při té příležitosti přejmenováno na Josefské náměstí (Josefsplatz).

Po vzniku ČSR nechaly české úřady lanškrounský pomník odstranit (ovšem teprve v roce 1924). Podobný osud potkal v letech 1919–1925 i celou řadu dalších pomníků Josefa II., stojících do té doby na různých místech v severním pohraničí Čech. Josef II. se jako odpůrce úředního používání českého jazyka českým nacionalistům nezamlouval.[3]

Odkazy

Reference
  1. BENONI, Josef. Příběhy ze starého Lanškrounska. Praha: NZB, 2014. 174 s. ISBN 978-80-905864-0-6. S. 168.
  2. Uhlíř, Karel – Borkovcová, Marie: Lanškroun na starých pohlednicích. S. 52.
  3. BENONI, Josef. Příběhy ze starého Lanškrounska. Praha: NZB, 2014. 174 s. ISBN 978-80-905864-0-6. S. 147–153.

Literatura
  • Uhlíř, Karel; Borkovcová, Marie: Lanškroun na starých pohlednicích. Lanškroun 1996. ISBN 80-86052-04-4. S. 52.
  • Krajem koruny země. Vlastivěda Lanškrounska. Lanškroun 2002.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.