Kyselina tetrafluorboritá

Čistou HBF₄ nelze připravit, protože by u ní došlo k odštěpení fluoridové skupiny protonem za vzniku fluorovodíku a fluoridu boritého

[H⁺][BF₄^–] → HF + BF₃ (Podobný rozklad se objevuje u superkyselin HPF₆ a HSbF₆).[4][5]

Roztok BF₃ v HF je silně kyselý, při struktuře odpovídající vzorci [H₂F⁺][BF₄^–] má Hammetovu funkci přibližně –16,6 při 7 molárních procentech BF₃, čímž splňuje definici superkyseliny.[6]

I když nebyla nikdy získána čistá HBF₄, tak byly popsány roztoky, ve kterých se nachází v solvatované formě. V těchto roztocích se nacházejí kationty tvořené protonovanými molekulami rozpouštědla, například H₃O⁺ a H₅O +
2 , a anionty BF -
4 . Anionty a kationty na sebe působí silnými vodíkovými vazbami.[7]

Podjednotka krystalové struktury H₃OBF₄ se zvýrazněním vodíkových vazeb mezi kationtem a aniontem

Vodné roztoky HBF₄ se připravují rozpouštěním kyseliny borité ve vodných roztocích kyseliny fluorovodíkové; přitom tři ekvivalenty HF reagují za vzniku fluoridu boritého, který se následně slučuje se čtvrtým ekvivalentem za vzniku tetrafluorboritanového kationtu.

B(OH)₃ + 4 HF → H₃O⁺ + BF −
4  + 2 H₂O

Bezvodé roztoky se připravují z vodných roztoků a acetanhydridu.[8]

Určení kyselosti kyseliny tetrafluoridoborité je komplikováno skutečností, že kyselina vytváří různé struktury – H(OEt₂)⁺BF −
4 , H₃O⁺BF −
4  a HF^.BF₃, přičemž kyselost každé z nich je jiná. Hodnota pK_a ve vodném roztoku je −0.44.[2] Titrací roztoku NBu +
4 BF −
4  v acetonitrilu vychází pK_a 1,6; kyselina tetrafluoridoboritá je tedy podobně silná jako kyselina fluorsírová.[3]

Kyselina tetrafluoridoboritá se používá na přípravu tetrafluoridoboritanů, obvykle reakcemi s oxidy kovů. Vzniklé soli slouží jako meziprodukty při výrobě zpomalovačů hoření a při elektrolytické výrobě boru.