Kunštátská obora

Kunštátská obora je přírodní památka ev. č. 1921 na jihozápadním okraji obce Kunštát v okrese Blansko. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Přírodní památka leží uvnitř přírodního parku Halasovo Kunštátsko.

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Kunštátská obora
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Celkový pohled na přírodní památku Kunštátská obora a zámek od jihozápadu
Základní informace
Vyhlášení10. února 1998
VyhlásilKrajský úřad Jihomoravského kraje
Nadm. výška400–465[1] m n. m.
Rozloha10,37 ha[2][3]
Poloha
StátČesko Česko
OkresBlansko
UmístěníKunštát
Souřadnice49°29′59,2″ s. š., 16°30′40,2″ v. d.
Kunštátská obora
Další informace
Kód1921
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Důvod ochrany

Předmětem ochrany jsou listnaté porosty okolo zámku Kunštát s ptačími hnízdišti.

Hlavním cílem ochrany a péče je zajistit přirozený vývoj různých typů listnatých lesů s využitím a podporou přirozeného zmlazení.[4]

Flóra

V zámecké oboře jsou silně zastoupeny listnaté lesy 3. dubobukového a 4. bukového stupně, ze stromů se tu vyskytuje dub americký, lípa stříbrná, tis červený, zerav západní, šeřík čínský[5], jasan ztepilý, buk lesní, dub zimní, habr obecný, lípa srdčitá a lípa velkolistá, javor mléč a javor klen.[4]

Lokalita ale postupně zarůstá invazivními druhy, především smrkem ve východní části.[4]

V bylinném patře se nachází chráněná prvosenka jarní a hlístník hnízdák.[4][1] Z invazivních druhů se tu vyskytuje netýkavka malokvětá a ve východní části i třtina křovištní.[4]

Významné stromy

Nová Jiříkova lípa

Na území přírodní památky stávala v minulosti Jiříkova lípa, která byla podle pověsti vysazena roku 1458.[5] Až do vážného poškození vichřicí roku 1954 měřila 26 metrů a měla průměr 184 cm.[5] Torzo se dochovalo až do 70. let 20. století.[5]

Roku 2008 byla na místě původního stromu vysazena nová Jiříkova lípa.[5]

Fauna

Na území přírodní památky se vyskytuje strakapoud malý, žluna zelená či veverka obecná.[4]

Vodstvo

Severní hranici přírodní památky tvoří Kunštátský potok, který posléze vtéká do říčky Petrůvka, která teče těsně za celou západní hranicí Kunštátské obory.

Znečištění

Znečištění je zřetelné především v údolí říčky Petrůvky, kde se nacházejí naplaveniny a v jejím korytě byly nalezeny i keramické střepy.[4]

Velkým zdrojem znečištění jsou turisté, kteří oblast hojně navštěvují.[4]

Negativní vliv na celkový obraz přírodní památky mají i polorozbořené krmelce na jejím území.[4]

Geologie

Podloží vystupující na povrch v podobě skalky

Podloží je tvořeno biotickými rulami s vložkami svorů a krystalickými vápenci, které v některých místech vystupují na povrch.[1]

Půda je tvořena mezotrofními až eutrofními kambizeměmi, kolek vyčnívajících skalek kambizemě rankrové až rankry.[1]

Historie

Současná podoba obory byla vytvořena na počátku 19. století.[5]

Chráněnou byla celá oblast zámecké obory vyhlášena roku 1998.[5]

Turistika

Kolem severní hranice prochází společně červená a modrá turistická trasa ve směru Kunštát, Hluboké u Kunštátu, Tasovice, Hodonín, Skorotice, respektive modrá ve směru Letovice, Kunštát, Tišnov, Veverská Bítýška, Velká Bíteš, Ořechov, Třebíč. Ta se také stáčí kolem jejího západního okraje.

Skrze přírodní památku vede naučná stezka.

V přírodní památce ani jejím okolí není nainstalovaná informační tabule vztahující se k chráněné oblasti.[4]

Vysoká koncentrace lidí má na přírodní památku negativní vliv: jedná se především o znečištění odpadky, rušení zvěře a vyšlapávání nových cestiček.[4]

Fotogalerie

Odkazy

Související články

Reference

  1. LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality.
  2. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  3. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  4. KOHOUTKOVÁ, Klára. Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Kunštátska. Brno, 2009/2010. 216 s. Diplomová práce. Department of Forest Botany, Dendrology and Geobiocoenology (FFWT) - Mendelova Univerzita v Brně. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.. s. 93–101. Dostupné online. (čeština)
  5. Zámecký areál [online]. Rev. 07.05.2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. (čeština)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.