Kunštát

Kunštát (německy Kunstadt) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 18 km severozápadně od Blanska v Hornosvratecké vrchovině. Žije zde přibližně 2 800[1] obyvatel.

Kunštát
Pohled na Kunštát ze zámku
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0641 581879
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBoskovice
Okres (LAU 1)Blansko (CZ0641)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°30′23″ s. š., 16°31′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 788 (2022)[1]
Rozloha24,20 km²
Nadmořská výška445 m n. m.
PSČ679 72
Počet domů926 (2021)[2]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduNáměstí krále Jiřího 106
679 72 Kunštát
[email protected]
StarostaMVDr. Zdeněk Wetter
Oficiální web: www.kunstat-mesto.cz
Kunštát
Další údaje
Kód obce581879
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Písemná zmínka o městě pochází z roku 1279 jako přídomek Kuny, jehož jméno je variantou germánského jména Konrád. V roce 1281 se zmiňuje jako Chuno de Chuonstat. Zakladateli města byli páni z Kunštátu. Hrad se písemně dokládá v roce 1360. V roce 1448 se stal majitelem zdejšího panství Jiří z Kunštátu a Poděbrad známý spíše jako Jiří z Poděbrad, který nechal i přebudovat hrad. V držení této rodiny byl Kunštát až do roku 1502.[3] V roce 1529 přešel Kunštát od Vojtěcha z Pernštejna k Janu Černčickému z Kácova.

Roku 1674 bylo v městečku 50 domů, z toho 9 pustých. Roku 1755 zde bylo 72 domů. V roce 1834 šlo o 148 domů a 877 obyvatel. Roku 1900 v Kunštátě žilo 1188 obyvatel.[4]

Geografie

Přírodní poměry

Samotné město leží uvnitř přírodního parku Halasovo Kunštátsko, v jeho okolí se dále nachází Přírodní park Lysicko a Přírodní park Svratecká hornatina.

Na území bývalé zámecké obory se rozkládá přírodní památka Kunštátská obora.

Vodstvo

Rybník na Kunštátském potoce

Městem protéká Kunštátský potok, který je částečně sveden do potrubí. Blízko náměstí vodou zásobuje rybník. V západní části města u hranic s místní částí Sychotín se Kunštátský potok vlévá do říčky Petrůvka.

Východně od města pramení Újezdský potok.

Obecní správa

Části města

Průmysl

Plaketa připomínající místo působení hrnčířské dílny

Dlouho historii má ve městě hrnčířství, které se začalo provozovat již nedlouho po vzniku města.[5] Roku 1620 byl schválen vznik cechu, kdy se dohromady spojilo deset místních hrčířů.[5] Svého vrcholu dosáhlo řemeslo ve městě v 19. století, kdy se vyváželo do zahraničí.[5] Od roku 1990 bylo na tradici navázáno vznikem drobných dílen a od roku 1993 se ve městě pořádají tradiční hrnčířský jarmark.[5]

Sport a spolkový život

Ve městě působí několik sportovních celků a spolkových sdružení: Divadelní ochotnický soubor LMD, Fotbalový klub FK Kunštát, Hokejový klub HC Kunštát, Hokejový klub HK Kunštát, Jezdecký klub, Klub malé kopané Újezd, Klub stolního tenisu, Motokrosový klub Kunštát, Motosport CZ, Orel Kunštát, SKI Club Kunštát, Sportovní klub malé kopané HRK Rudka, Tenisový klub Kunštát a Šachový klub.[6]

K dispozici jim je Městská sportovní hala.[6]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kunštátu.

Osobnosti

  • Jiří z Poděbrad (1420–1471), český král
  • Jan Černčický z Kácova (cca 1460–1550), český šlechtic, majitel města
  • Klemens Barchanek (1845–1923), matematik, autor německojazyčných učebnic geometrie
  • Kuneš Kunz (1846–1890), organizátor českojazyčných škol a kulturních spolků v Brně, čestný občan Kunštátu
  • Jan Tenora (1863–1936) – historik a spisovatel, sepsal knihu Dějiny městečka Kunštátu
  • Františka Leopoldina Marie von Coudenhove – Hornisch – s. M. Anežka (1892–1977), Těšitelka a zakladatelka kláštera Těšitelek v Argentině
  • Klement Bochořák (1910–1981), básník
  • František Halas (1901–1949), básník. Pohřben na městském hřbitově. Čestným občanem jmenován v roce 1945.
  • Jan Marius Tomeš (1913–2010), básník a historik. Čestným občanem jmenován v roce 1999.
  • Ludvík Kundera (1920–2010), básník, dramatik a překladatel. Strávil zde své dětství a často se sem vracíval. Čestným občanem jmenován v roce 1998. Pohřben na městském hřbitově.
  • Stanislav Rolínek (1902–1931), sochař podzemních blanických rytířů a největší sochy T. G. Masaryka v Evropě
  • František Burian († 1943), kunštátský starosta, nechal postavit rozhlednu na kopci Milenka (Burianova rozhledna)
  • Ladislav Kubíček (1926–2004), kněz mučedník, prezident litoměřické diecézní charity, pohřben na místním hřbitově

Turistika

Městem prochází modrá turistická značka na trase Letovice, Kunštát, Tišnov, Veverská Bítýška, Velká Bíteš, Ořechov, Třebíč.

Na náměstí začíná červená turistická trasa, která dále pokračuje jižně směrem Hluboké u Kunštátu, Tasovice, Hodonín, Skorotice.

Zelená turistická značka začíná taktéž na náměstí, ale vydává se severně ve směru Nýrov, Jasinov, Vranová a Křetín.

Ve městě je vyznačená naučná stezka, která vede kolem zámku a skrze přírodní památku Kunštátská obora.

Fotogalerie

Panorama

360° panoramatický pohled na zámek a město

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-18]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
  4. TENORA, Jan. Kunštátský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 195 s. ISBN 978-80-86347-50-9. S. 25–26.
  5. Hrnčířství [online]. Rev. 2007 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. (čeština)
  6. Sportovní oddíly [online]. Rev. 2007 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. (čeština)
  7. Toulavá kamera 1, str. 25, ISBN 80-7316-228-8

Literatura

  • TENORA, Jan. Dějiny městečka Kunštátu. Brno: Občanská záložna, 1885. 132 s. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.