Kunštát

Písemná zmínka o městě pochází z roku 1279 jako přídomek Kuny, jehož jméno je variantou germánského jména Konrád. V roce 1281 se zmiňuje jako Chuno de Chuonstat. Zakladateli města byli páni z Kunštátu. Hrad se písemně dokládá v roce 1360. V roce 1448 se stal majitelem zdejšího panství Jiří z Kunštátu a Poděbrad známý spíše jako Jiří z Poděbrad, který nechal i přebudovat hrad. V držení této rodiny byl Kunštát až do roku 1502.[3] V roce 1529 přešel Kunštát od Vojtěcha z Pernštejna k Janu Černčickému z Kácova.

Roku 1674 bylo v městečku 50 domů, z toho 9 pustých. Roku 1755 zde bylo 72 domů. V roce 1834 šlo o 148 domů a 877 obyvatel. Roku 1900 v Kunštátě žilo 1188 obyvatel.[4]

Plaketa připomínající místo působení hrnčířské dílny

Dlouho historii má ve městě hrnčířství, které se začalo provozovat již nedlouho po vzniku města.[5] Roku 1620 byl schválen vznik cechu, kdy se dohromady spojilo deset místních hrčířů.[5] Svého vrcholu dosáhlo řemeslo ve městě v 19. století, kdy se vyváželo do zahraničí.[5] Od roku 1990 bylo na tradici navázáno vznikem drobných dílen a od roku 1993 se ve městě pořádají tradiční hrnčířský jarmark.[5]

Ve městě působí několik sportovních celků a spolkových sdružení: Divadelní ochotnický soubor LMD, Fotbalový klub FK Kunštát, Hokejový klub HC Kunštát, Hokejový klub HK Kunštát, Jezdecký klub, Klub malé kopané Újezd, Klub stolního tenisu, Motokrosový klub Kunštát, Motosport CZ, Orel Kunštát, SKI Club Kunštát, Sportovní klub malé kopané HRK Rudka, Tenisový klub Kunštát a Šachový klub.[6]

K dispozici jim je Městská sportovní hala.[6]

• Kunštátská obora – jihovýchodně od města.
• zámek Kunštát přebudovaný z původního hradu v 16. století.
• kostel svatého Stanislava – ze 17. století s historickými kovovými dveřmi.[7]
• kostel svatého Ducha – hřbitovní kostel z roku 1738.
• pamětní desky věnované Janu Tenorovi, Františku Halasovi, Klementu Bochořákovi a Ludvíku Kunderovi.
• Socha Jiřího z Poděbrad
• Jeskyně Blanických rytířů – umělá pískovcová jeskyně v obci Rudka
• Burianova rozhledna na Milence

• Jiří z Poděbrad (1420–1471), český král
• Jan Černčický z Kácova (cca 1460–1550), český šlechtic, majitel města
• Klemens Barchanek (1845–1923), matematik, autor německojazyčných učebnic geometrie
• Kuneš Kunz (1846–1890), organizátor českojazyčných škol a kulturních spolků v Brně, čestný občan Kunštátu
• Jan Tenora (1863–1936) – historik a spisovatel, sepsal knihu Dějiny městečka Kunštátu
• Františka Leopoldina Marie von Coudenhove – Hornisch – s. M. Anežka (1892–1977), Těšitelka a zakladatelka kláštera Těšitelek v Argentině
• Klement Bochořák (1910–1981), básník
• František Halas (1901–1949), básník. Pohřben na městském hřbitově. Čestným občanem jmenován v roce 1945.
• Jan Marius Tomeš (1913–2010), básník a historik. Čestným občanem jmenován v roce 1999.
• Ludvík Kundera (1920–2010), básník, dramatik a překladatel. Strávil zde své dětství a často se sem vracíval. Čestným občanem jmenován v roce 1998. Pohřben na městském hřbitově.
• Stanislav Rolínek (1902–1931), sochař podzemních blanických rytířů a největší sochy T. G. Masaryka v Evropě
• František Burian († 1943), kunštátský starosta, nechal postavit rozhlednu na kopci Milenka (Burianova rozhledna)
• Ladislav Kubíček (1926–2004), kněz mučedník, prezident litoměřické diecézní charity, pohřben na místním hřbitově

Městem prochází modrá turistická značka na trase Letovice, Kunštát, Tišnov, Veverská Bítýška, Velká Bíteš, Ořechov, Třebíč.

Na náměstí začíná červená turistická trasa, která dále pokračuje jižně směrem Hluboké u Kunštátu, Tasovice, Hodonín, Skorotice.

Zelená turistická značka začíná taktéž na náměstí, ale vydává se severně ve směru Nýrov, Jasinov, Vranová a Křetín.

Ve městě je vyznačená naučná stezka, která vede kolem zámku a skrze přírodní památku Kunštátská obora.

• 
  Fontány na náměstí Krále Jiřího
• 
  Socha Jiřího z Poděbrad na náměstí Krále Jiřího
• 
  Kostel svatého Stanislava
• 
  Náměstí Krále Jiřího
• 
  Městský úřad
• 
  Zámek Kunštát
• 
  Pohled na podzámčí

Panorama

360° panoramatický pohled na zámek a město