Lípa stříbrná
Lípa stříbrná (Tilia tomentosa), též známá jako lípa plstnatá, je opadavý strom dorůstající výšky 20-30 m. Listy jsou srdčité, na rubu nápadně bělavě plstnaté. Strom pochází z jihovýchodní Evropy a v České republice je pěstován jako parková a okrasná dřevina. Pod kvetoucími stromy tohoto druhu bývají nacházeny mrtvé včely a čmeláci, obsah toxických látek v pylu či nektaru však nebyl prokázán.
Lípa stříbrná | |
---|---|
Lípa stříbrná (Tilia tomentosa) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | slézotvaré (Malvales) |
Čeleď | slézovité (Malvaceae) |
Podčeleď | lípové (Tilioideae) |
Rod | lípa (Tilia) |
Binomické jméno | |
Tilia tomentosa Moench, 1785 | |
Areál rozšíření
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Lípa stříbrná je mohutný opadavý strom dorůstající výšky 20 až 30, výjimečně až 40 metrů. Koruna je široce kuželovitá, borka je šedá a dlouho hladká. Letorosty i pupeny jsou šedavě plstnaté. Listy jsou srdčité, na líci tmavě zelené, na rubu bělošedě plstnaté hvězdovitými chlupy. Čepel listů je 7 až 10 cm dlouhá, na okraji 1-2x pilovitá a někdy mělce laločnatá. Řapík je plstnatý a dosahuje asi poloviny délky čepele. Květenství obsahuje 3 až 10 květů podepřených listenem. Na ploše listenu jsou hvězdovité chlupy. Květy jsou světle žluté, silně vonné. Tyčinky jsou kratší než korunní lístky. Mimo plodných tyčinek jsou přítomny i sterilní patyčinky. Plodem je dřevnatý, elipsoidní až téměř kulovitý, nezřetelně žebrovaný oříšek s plstnatým oplodím.[2][3]
- Listy lípy stříbrné
- Vzorek dřeva
Synonyma
- Tilia argentea Desf. in DC.
Rozšíření
Lípa stříbrná je původní v jihovýchodní Evropě, na sever zasahuje až po Maďarsko, jinak roste též na z. Ukrajině, Rumunsku, býv. Jugoslávii a Bulharsku. Někdy je jako místo původu udávána i Malá Asie, zdejší údaje se však pravděpodobně vztahují k příbuznému druhu, lípě řapíkaté (Tilia petiolaris).[2]
Jedovatost pro hmyz
Pod stromy tohoto druhu bývá zvláště v závěru kvetení nacházen mrtvý hmyz (zejména včely a čmeláci), což v minulosti vedlo k teoriím o jeho jedovatosti. U včely medonosné byla zjištěna úmrtnost okolo 1 % z celkového počtu jedinců navštěvujících květy této lípy. U čmeláků byl tento podíl vyšší a dosahoval rozmezí 5 až 8 %.[4][5] Rozdíl může být způsoben odlišnou strategií získávání nektaru z květů lípy u včel a čmeláků.[6] Jedovatost nektaru byla přisuzována obsahu manózy, což je sacharid, který je pro včely jedovatý. Nejnovější analýzy však obsah manózy v nektaru této lípy vyloučily, navíc bylo zjištěno, že je její nektar výživnější než u domácích lip a její květy ho produkují více.[7] V nektaru či pylu lípy stříbrné dosud nebyla identifikována žádná toxická substance. Za pravou příčinu úhynu včel a čmeláků je považováno vyhladovění hmyzu v závěru kvetení, kdy je nektar v květech již vyčerpán, ačkoliv hmyz stále lákají silnou sladkou vůní. Navíc je v této době zejména v městském prostředí již málo jiných zdrojů nektaru, které by hmyz mohl využít. Řešením je výsadba pozdně kvetoucích medonosných dřevin v okolí, které hmyzu poskytnou dostatek nektaru. Kácení těchto lip by naopak ochudilo nabídku nektaru v době, kdy jej již moc není, a je proto kontraproduktivní.[8]
Význam
Lípa stříbrná je v České republice vysazována jako okrasný strom v intravilánech obcí, parcích a arboretech.[2] Existují i nečetné okrasné kultivary, např. 'Rhodopetala' s červenými poupaty a růžovofialovými korunními plátky, 'Princeton' a 'Sashazam' s pyramidálním vzrůstem, kulovitě rostoucí 'Silver Globe' aj.[9]
Odkazy
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
- SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4. (česky)
- KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. (česky)
- PAWLIKOWSKI, Tadeusz. Pollination activity of bees (Apoidea: Apiformes) visiting the flowers of Tilia cordata Mill. and Tilia tomentosa Moench in the urban environment. Journal of Apicultural Science. 2010, čís. 54(2).
- JOHNSON, Reed M. Honey bee toxicology. Annual Review of Entomology. 2015, čís. 60. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-19. Archivováno 19. 4. 2016 na Wayback Machine
- ILLIES, Ingrid; MÜHLEN, Werner. Das Sammelverhalten von Honigbienen und Hummeln an spätblühenden Linden. Entomologia Generalis. 2007-09-04, roč. 30, čís. 2, s. 155–165. Dostupné online [cit. 2019-10-14]. ISSN 0171-8177. DOI 10.1127/entom.gen/30/2007/155. (anglicky)
- JACQUEMART, Anne-Laure; MOQUET, Laura; OUVRARD, Pierre. Tilia trees: toxic or valuable resources for pollinators?. Apidologie. 2018-10, roč. 49, čís. 5, s. 538–550. Dostupné online [cit. 2019-10-14]. ISSN 0044-8435. DOI 10.1007/s13592-018-0581-3. (anglicky)
- KOCH, Hauke; STEVENSON, Philip C. Do linden trees kill bees? Reviewing the causes of bee deaths on silver linden (Tilia tomentosa). Biology Letters. 2017, čís. 13. Dostupné online.
- Dendrologie online [online]. Dostupné online. (česky)
Literatura
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu lípa stříbrná na Wikimedia Commons
- Galerie lípa stříbrná na Wikimedia Commons
- Taxon Tilia tomentosa ve Wikidruzích