Kukačka chocholatá

Kukačka chocholatá (Clamator glandarius) je druh kukačky z rodu Clamator. Vyskytuje se v Africe a ve Středomoří.

Kukačka chocholatá
Kukačka chocholatá v Turecku
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Craniata)
Třídaptáci (Aves)
Řádkukačkovití (Cuculiformes)
ČeleďCuculiade
RodClamator
Binomické jméno
Clamator glandarius
(Linné, 1758)
Areál rozšíření kukačky chocholaté:
     hnízdiště
     zimoviště a celoroční výskyt
Areál rozšíření kukačky chocholaté:
     hnízdiště
     zimoviště a celoroční výskyt
Synonyma

Cuculus glandarius

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Mladý jedinec kukačky chocholaté
Kukačka chocholatá ve Francii

Kukačka chocholatá je větší než kukačka obecná a má delší ocas, je velká 35–40 cm a rozpětí křídel dosahuje zhruba 60 cm.[2][3][4] Váží okolo 135 až 192 g.[3][4] Mezi kukačkami chocholatými neexistuje výrazný pohlavní dimorfismus.

Křídla jsou tmavě hnědá s velkým množstvím bílých skvrn, ocas je tmavě hnědý beze skvrn, ale s bílým okrajem na konci, hrdlo je krémově hnědé, stehna, břicho, a podbřišek jsou bílé. Temeno hlavy je šedé s chocholkou. Mláďata chocholku nemají, temeno hlavy je černé, křídla a ocas jsou tmavší než u dospělých jedinců. Kromě toho mají jinak zbarvené i spodní letky křídel, a sice rezavohnědě; toto zbarvení postupně s přibývajícím věkem mizí.

Výskyt

Kukačka chocholatá žije na volných prostranstvích se stromy. Celoročně se vyskytuje na jihu Španělska a Portugalska a ve střední a východní Africe v oblastech jižně od Sahary. Areál celoročního rozšíření se rozkládá v pásu od Senegalu do Somálska a od Somálska do Mosambiku a Zambie. Tato oblast rovněž slouží jako zimoviště tažným kukačkám, které se vyskytují ve Španělsku, Portugalsku, Itálii, Chorvatsku, Řecku, Bulharsku, Iráku, Izraeli, Egyptu, Maroku a v zemích jižní Afriky, jako jsou Angola, Namibie, Botswana, jihozápadní Zambie, Zimbabwe, jižní Mosambik, východní Jihoafrická republika, Lesotho a Svazijsko.

Na území Česka se tento druh kukačky nevyskytuje a ani zde nikdy nebyl spatřen.[2][5]

Potrava

Kukačka chocholatá se živí hmyzem, pavouky, malými plazy a chlupatými housenkami, které většina ptáků nevyhledává.

Hnízdní parazitismus

Mládě kukačky chocholaté
Clamator glandarius + Corvus cornix

Kukačka chocholatá se stejně jako kukačka obecná specializuje na hnízdní parazitismus, ale na rozdíl od ní nevyhazuje mláďata ostatních ptáků z hostitelského hnízda. Parazituje převážně ve hnízdech krkavcovitých ptáků, jako jsou vrány a straky. Mláďata straky však často po zásahu kukačky chocholaté umírají, protože nedokáží soupeřit s kukaččím mládětem o jídlo. Vědecký výzkum ukázal, že mláďata kukačky chocholaté vylučují specifický zápach. Tím chrání jak sebe, tak i ostatní mláďata v hnízdě před predátory, jako jsou draví ptáci a toulavé kočky, kteří hnízda s mládětem kukačky vyhledávají mnohem méně. Díky tomu mají mláďata vran černých vyšší šanci na přežití, pokud je spolu s nimi v hnízdě mládě kukačky chocholaté, ale pouze tehdy, pokud je hnízdo často ohrožováno predátory; jestliže se v okolí příliš mnoho predátorů nevyskytuje, tak kukaččí mládě pouze poškozuje sousední mláďata tím, že kvůli jeho přítomnosti nemají dostatek potravy.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Great spotted cuckoo na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. BARTHEL, Peter H. Ptáci Evropy. Vyd. 1. vyd. Plzeň: Ševčík 191 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7291-215-5, ISBN 80-7291-215-1. OCLC 757679426 S. 108.
  3. Great Spotted Cuckoo (Clamator glandarius; Linnaeus, 1758). Madeira Birdwatching News & Trip Reports (www.madeirabirds.com) [online]. 2014-01-30 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Great Spotted Cuckoo (Clamator glandarius) - BirdID's Bird Guide - Nord University - Birdid. www.birdid.no [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
  5. Seznam ptáků ČR. fkcso.cz [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.