Krymská gótština

Krymská gótština představovala dialekt klasické gótštiny, jímž hovořili Krymští Gótové v několika izolovaných enklávách na Krymu, a to až do pozdního 18. století.

I přes značnou izolovanost a fakt, že jde o mrtvý jazyk, se nám dochovalo několik pozůstatků tohoto jazyka. Zásluhu na tom má především vlámský diplomat Ogier Ghiselin de Busbecq, jenž zachytil téměř osmdesát gótských slov a stopově též gramatickou konstrukci.

Krymská gótština byla identifikována jako derivát gótštiny na základě fonologických prvků: slovo ada (vejce) poukazuje na typické gótské zesilování původních protogermánských slov -jj- na -ddj- (stejně jako v klasické Wulfilově gótštině iddja (šel) z protogermánského ejjon).

Existují také určité regulérní vztahy mezi gótštinou (schedit) a krymskou gótštinou (skeiniþ).

Příspěvkem k potvrzení germánského původu části krymského obyvatelstva může být pasáž z Gutasagy, která zmiňuje třetí gotlandský lid, jenž opustil ostrov a usídlil se v zemi Řeků.