Hluboké

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je připomínán Bohuš z Hluboké.[5] Nicméně již v tu dobu vesnice měla patřit rodu Kralických, v roce 1480 přepsala Dorota z Žeravic svým synům věno – Hluboké, Lhotice a Jakubov a roku 1510 spojili majetek Zbyněk z Kralic a Vilém z Pernštejna. Jan z Pernštejna pak v roce 1527 prodal Václavovi z Lomnice a zbytek majetku v Hlubokém pak od rodu Kralických odkoupil Jan z Žerotína[4] v roce 1573. Následně se Hluboké stalo součástí náměšťského panství a patřilo tak do majetku Haugwitzů. V roce 1775 proběhlo nevolnické povstání, odpůrci nevolnictví byli potrestáni.[6] Do roku 1867 byl pod Hluboké správně začleněn i Krokočín.[3]

V roce 1878 byl vztyčen kříž u školy a v roce 1906 pak byl postaven i kříž na návsi. V roce 1885 byl založen evangelický hřbitov (později nejmenší hřbitov v Česku) a také prošel obcí velký požár. V roce 1896 byla postavena školní budova. V době první světové války pak obec nebyla poškozena, ale přesto zemřelo 6 mužů ze vsi. V roce 1929 byla obec elektrifikována. Roku 1932 byla opravena zvonička na návsi. Během druhé světové války bylo 11 osob odvezeno na nucené práce do německé říše.[6]

Už 14. července 1946 byl na návsi odhalen pomník padlým občanům z obce v druhé světové válce, celkem byly 3 oběti. V roce 1953 bylo v obci založeno JZD, to pak v roce 1972 byla sloučena do JZD Hluboké i JZD v Jinošově a Krokočíně a v roce 1975 vzniklo JZD Jinošov ještě sloučením s JZD v Pucově a Jedově a roku 1977 se připojily do JZD Jinošov i JZD v Ocmanicích, Naloučanech, Častoticích a Zahrádce.[6] Roku 1962 byla vyasfaltována silnice mezi Jinošovem a Hlubokým a roku 1977 byla zrušena škola.[7] Mezi lety 1976 a 1979 byla na návsi postavena víceúčelová budova, kdy v přízemí měla fungovat hasičská zbrojnice – ta nakonec nebyla připravena a v přízemí tak byla připravena prodejna.[6] K 1. lednu roku 1980 se Hluboké stalo součástí Jinošova.[3] V roce 1984 byla postavena silnice mezi Hlubokým a Krokočínem.[7] Roku 1988 byla opravena malá zvonička na návsi.[6]

V roce 1990 se obec Hluboké opět osamostatnila[3] a v roce 1994 byla dokončena plynofikace obce a v roce 1998 byl dokončen vodovod. V době krajské reformy v roce 2000 se spekulovalo o přeřazení do Jihomoravského kraje pod pověřenou obec Velká Bíteš, původně byla obec připojena k Velkému Meziříčí – nakonec však zůstala obec pod někdejším okresem Třebíč a pověřenou obcí pro Hluboké se stala Náměšť nad Oslavou. Roku 2002 byla vybudována cesta k evangelickému hřbitůvku. Dne 8. dubna 2005 vesnice obdržela dekret k použití znaku a vlajky obce, tu navrhl podle pečeti František Gregor z třebíčského archivu.[6] Roku 2007 získal hřbitov v Hlubokém dekret k tomu, že je nejmenším hřbitovem v Česku.[8] Mezi roky 2008 a 2009 byl vybudován rybník Na Formance, kdy ten je pojmenován na počest pověsti, kdy na blátivé cestě se měl zanořit forman i s koňmi do bahna a jak koně, tak i forman zahynuli.[9]

Do roku 1849 patřilo Hluboké do náměšťského panství, od roku 1850 patřilo do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, posléze do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřilo Hluboké pod Jinošov, následně se obec osamostatnila.[10]

• kaplička
• rybník Ouvary, rybník Na Formance
• přírodní nádrž Chvojnice
• evangelický hřbitov – nejmenší hřbitov v Česku[31]
• mezi Křemelíkem a Krokočínem na okraji lesa je studánka, která má údajně léčivé účinky[32]

• Vladimír Roy (1885–1936), básník, překladatel, kněz v Hlubokém
• Jaroslav Sedlák (1931–2008), fyzik[33]

• 
  Evangelický hřbitov, nejmenší hřbitov v ČR
• 
  Hasičská zbrojnice
• 
  Hluboké, pomník Rudé armádě
• 
  Nádrž Chvojnice