Michalovice (hrad)

Michalovice jsou zřícenina hradu nad řekou Jizerou 3 km severozápadně od města Mladá Boleslav. Hrad založený ve druhé polovině 13. století rozvětveným rodem Markvarticů stál na strmém trojúhelníkovém ostrohu v nadmořské výšce 250 metrů. Od roku 1967 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Michalovice
Michalovice na kresbě Karla Liebschera
Základní informace
Výstavba2. polovina 13. století
Zánik2. polovina 15. století
StavebníkJan z Michalovic
Poloha
AdresaMichalovice, Mladá Boleslav, Česko Česko
Souřadnice50°26′10,1″ s. š., 14°53′18,5″ v. d.
Michalovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky22007/2-1530 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Páni z Michalovic

Páni z Michalovic se v dobových listinách objevují poprvé v roce 1281 a jedná se o rod velmi významný. Jedním z prvních známých členů rodu je Jan z Michalovic, zdatný a slavný harcovník po rytířských turnajích, opěvovaný v oslavné básni Ulricha z Freiberga. Zúčastnil se celé řady rytířských turnajů a to nejen doma, na českém území, ale stanul ve šraňcích i v Porýní a ve Francii.

Janovi potomci byli převážně vždy na straně panovníka a všichni patřili mezi předáky české šlechty. V roce 1468 vymřel rod pánů z Michalovic po meči a to v osobě Jindřicha Kruhlaty z Michalovic v bitvě u Turnova.

Sestra posledního pána z Michalovic Magdaléna byla provdaná za Jana z Tovačovského z Cimburka mladšího. Tovačovští ale na hradě nesídlili, ani jej neudržovali a tudíž se o Michalovicích již v roce 1513 píše jako o opuštěném pustém hradě.[2]

Stavební podoba

Předhradí Michalovic bylo čtverhranné a chránil ho příkop. Zástavbu neznáme, pouze v jihozápadním nároží se dochoval malý fragment zdiva. Přístupová cesta do hradního jádra překonala druhý příkop, prošla úzkým parkánem a vstoupila na hradní nádvoří. Jeho dominantou je dochovaná věž zvaná Putna, za kterou stál palác na půdorysu písmene L, v jehož jižní stěně se dochovaly pozůstatky dvou prevétů. Zadní a obě boční strany jádra obíhal široký parkán.[3]

Věž Putna měla původně dva vstupy. Jeden vedl do prvního patra, odkud bylo možné otvorem v podlaze vstoupit do přízemí. Druhý vstup vedl do druhého patra, odkud vedla chodbička v síle zdi do třetího patra. Místnosti v prvním a druhém patře byly zaklenuté kupolí. Náklon věže je způsoben podkopáním v 19. století. Věž se potom roztrhla a naklonila.[3] Říká se, že to zavinili hledači pokladů v 19. století. Podle pověsti byl někde u věže zakopán poklad. V roce 1935 pracovníci Československých drah spojovali oba díly roztržené věže a přímo pod ní našli váček se zhruba 470 stříbrnými mincemi z dob třicetileté války. Od roku 1911 jako rozhledna.[zdroj?]

Fotogalerie
  • Hradní jádro
  • Věž putna
  • Zeď paláce se zbytky prevétů
  • Zeď paláce se zbytky prevétů

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-14]. Identifikátor záznamu 132932 : Hrad Michalovice, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Michalovice, s. 359–361.
  3. DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Michalovice, s. 90–92.

Literatura
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Boleslavsko. Svazek X. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 406 s. Kapitola Michalovice hrad, s. 212–220.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.