Ratejna

Ratejna byl velký přízemní dům, v němž bydlelo několik rodin. Každá rodina pro sebe měla prostor zhruba 12 m2, který byl ohraničen jen několika kusy hrubého nábytku. Uprostřed ratejny byla pouze jediná kamna, na kterých se vařilo a která celou budovu vytápěla.[1] Jelikož měly rodiny obvykle několik dětí, byl v ratejně kromě zimy, puchu a nepořádku také křik. Tyto domy se stavěly až do konce 1. světové války.[2]

Ratejna v Lenoře

Původně slovo označovalo čeledník, tedy dům či místnost pro čeleď, podle staršího slova rataj (oráč, čeledín).

Dnes se tento pojem užívá přeneseně v souvislosti s velkými neútulnými vnitřními prostorami.

Odkazy

Reference
  1. http://pardubice.idnes.cz/hrad-svojanov-po-rekosntrukci-zahajuje-sezonu-flv-/pardubice-zpravy.aspx?c=A130228_110732_pardubice-zpravy_mt Prostory ratejny na hradě Svojanov
  2. http://www.lidova-architektura.cz/prehled-seznam/encyklopedie/ratejna.htm Archivováno 25. 5. 2013 na Wayback Machine Ratejny v lidové architektuře

Literatura
  • FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef: Lidová architektura (encyklopedie). Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury společně s vydavatelstvom Alfa, 1983.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.