Jan Petr Molitor

Narodil se jako Peter Miller, učil se malířství v Bonnu, v Berlíně a v Drážďanech, odkud roku 1730 odešel do Prahy. Zde se učil u V. V. Reinera, přestoupil na katolickou víru a začal se psát polatinštěným jménem Molitor (lat. mlynář). Byl přijat do staroměstského společenství malířů, roku 1734 se stal mistrem, oženil se a měl šest synů a dceru. Roku 1756 odjel do Krakova, kde náhle zemřel.[1]

Namaloval velké množství obrazů, zejména do kostelů, ale také portrétů, alegorií, krajin aj. Byl také malířem fresek a vyzdobil například kostel v Uhříněvsi.[1]

Nástěnné malby

• Liběchov, kostel sv. Havla (1741)[2]
• Hořín, zámek Hořín, kaple sv. Jana Nepomuckého – apoteóza světce (1746)[2]
• Dobříš, zámek Dobříš, hlavní sál, Alegorie ročních období (1746)[2]
• Pražský hrad, Ústav šlechtičen, kaple Nejsvětější Trojice (1755)[2]
• Uhříněves, kostel Všech svatých, Nejsvětější Trojice a čtyři apoštolové v presbytáři [3]

Závěsné a oltářní obrazy

• Kojetice, kostel sv. Víta, Smrt sv. Františka Xaverského (1733)[2]
• Praha, břevnovský klášter, refektář, cyklus obrazů světců[2]
• Jemniště, zámecká kaple (1744)[2]
• Zaječov, klášter svaté Dobrotivé, kostel Panny Marie, Založení kláštera sv. Dobrotivé (1745)[2]
• Praha, kostel sv. Jiljí, Oplakávání Krista (1750-1751)[2]
• Teplá, klášter Teplá, kostel Zvěstování, Zvěstování P. Marie (1753)[2]
• Sázava, kostel sv. Prokopa, Nanebevzetí Panny Marie (1755)[2]

Portréty

• Podobizna vojevůdce (1736), Národní galerie[2]
• Podobizna muže s loutnou (1741), Národní galerie[2]
• Jindřich Pavel Mansfeld a Josefina M. roz. Černínová (1746), zámek Dobříš[2]
• Opat B. Grundmann (1753), Broumov, muzeum[2]
• Opat Tomáš Sartorius (1755), zámek Mělník[2]
• Jan Ignác Gemrich a jeho manželka Rozálie Luitgarda (1755), soukromá sbírka[2]

• 
  Portrét opata Bedřicha Grundmanna, cca 1752 až 1756
• 
  Cisterciáčtí mnichové, před 1756