Zemský sněm (Rakouské císařství)

Dějiny

Do roku 1848 existovaly v některých zemích monarchie zemské sněmy, ale šlo o stavovská shromáždění neparlamentního typu. Jednotlivé zemské sněmy byly jako parlamentní volené samosprávné orgány zřízeny až na základě Únorové ústavy z roku 1861.[1]

Zemské sněmy existovaly v těchto oblastech:

Korunní země Zemský sněm Obcovací jazyk
Dolní RakousyDolnorakouský zemský sněmněmčina
Horní RakousyHornorakouský zemský sněmněmčina
Salcburské vévodstvíSalcburský zemský sněmněmčina
Štýrské vévodstvíŠtýrský zemský sněmněmčina
Korutanské vévodstvíKorutanský zemský sněmněmčina
Kraňské vévodstvíKraňský zemský sněmněmčina a slovinština
Vévodství města Terst[2]Terstský zemský sněmitalština
Istrie[2]Istrijský zemský sněmitalština
Hrabství Gorice a Gradiška[2]Zemský sněm Gorice a Gradiškyitalština
Tyrolské hrabstvíTyrolský zemský sněmněmčina a italština
VorarlberskoVorarlberský zemský sněmněmčina
České královstvíČeský zemský sněmněmčina a čeština
Moravské markrabstvíMoravský zemský sněmněmčina a čeština
SlezskoSlezský zemský sněm
HaličHaličský zemský sněmpolština a ukrajinština
BukovinaBukovinský zemský sněmněmčina, ukrajinština a rumunština
Království chorvatsko-slavonské[3]Chorvatský zemský sněm
Bosna a Hercegovina[4]Bosenský zemský sněm

V roce 1867 vzniká na základě Rakousko-uherského vyrovnání Uherský parlament.

Sněmy byly rozpuštěny v roce 1918 ve prospěch nových parlamentů vzniklých v nástupnických státech Rakouska-Uherska a jako zemské sněmy zůstaly pouze v Rakousku. V Jižním Tyrolsku od roku 1972 existuje parlament autonomní provincie Bolzano z důvodu její autonomie v rámci Itálie.


Reference
  1. Říšská ústava 1861, RGBl. Nr. 20/1861, s. 69, viz jednotlivé zemské volební řády v příloze, http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?apm=0&aid=rgb&datum=18610004&zoom=2&seite=00000069&ues=0&x=24&y=11
  2. Do roku 1861 společně jako: Rakouské přímoří; pak tři samostatné korunní země a sněmy, ale do roku 1918 společná sbírka zákonů.
  3. Nebylo součástí Předlitavska, ale Zalitavska.
  4. Od roku 1910. Nebylo součástí Předlitavska ani Zalitavska, ale společně spravovanou zemí Rakouska-Uherska.

Literatura
  • Rumpler, Helmut - Urbanitsch, Peter (ed.): Die Habsburgermonarchie 1848–1918. Svazek VII/1: Verfassung und Parlamentarismus. Die regionalen Repräsentativkörperschaften. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2000, ISBN 3-7001-2869-X.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.