Komunitní centrum Matky Terezy

O potřebě výstavby nového kostela pro Jižní Město se hovořilo už desítky let. Kostel svatého Františka z Assisi byl postaven v roce 1938, kdy obec Chodov měla 3000 obyvatel, zatímco Jižní Město jich má asi 88 tisíc.[5] Nedělní bohoslužby v kostele sv. Františka navštěvovalo celkem kolem 650 věřících, avšak kapacita kostela byla jen asi 100 lidí.[5] Roku 1988 byl chodovský kostel povýšen na farní.[6]

Po roce 1990, kdy absenci vhodného shromažďovacího prostoru na Jižním Městě pociťovaly i jiné křesťanské církve, vznikl Spolek pro výstavbu ekumenického centra. Tento spolek rozvíjel mezicírkevní osobní kontakty, pořádal zpočátku ve školních jídelnách společné ekumenické bohoslužby a dal si za cíl postavení areálu se sálem asi pro 500 osob, který by sloužil k bohoslužbám i společenským akcím. V koncepční diskusi o územním plánu tento záměr uspěl a do územního plánu hlavního města Prahy, schváleného v září 1999 a účinného od ledna 2000, bylo ekumenické centrum zaneseno v místech, kde dnes stojí KCMT.[6] Mezitím byla provedena dostavba kostela sv. Františka na Chodově, byla postavena nová fara, a k bohoslužbám pro větší počet lidí byl na prostranství u chodovského kostela postaven původně vojenský stan. Po odstranění stanu si farnost pronajala od městské části objekt bývalé mateřské školy, kde vznikla kaple pro asi 100 osob a Křesťanské centrum pro další aktivity farnosti. Byl navržen i projekt rozšíření kostelíka, avšak byl zamítnut, protože z urbanistických i technických důvodů nevyhovoval a ani kapacita takto rozšířeného kostela by nebyla dostatečná.[6]

Výstavba plánovaného ekumenického centra se zdržela spory o pozemky a finančními nároky restituentů. V této době církve ustoupily od záměru budovat centrum jako ekumenické, jednotlivé církve si začaly hledat či připravovat vlastní prostory a původní záměr ekumenického centra tak zůstal pouze na bedrech římskokatolické farnosti.[6] Českobratrská církev evangelická si vybudovala vlastní obdobné centrum (Sborový dům Milíče z Kroměříže, otevřen roku 2006) poblíž Chodovské tvrze. Pozemek v Centrálním parku byl nakonec odkoupen na náklady arcibiskupství, které výstavbu tohoto centra zařadilo mezi své priority.[6]

Zvonice před kostelem

V průběhu roku 2001 bylo postupně odmítnuto několik návrhů stavebního řešení centra.[6] Poté tým pod vedením faráře Václava Chrousta s účastí zástupců farnosti, arcibiskupství i městské části zpracoval zadání projektu výstavby a zpracoval projekt financování výstavby.[6] V lednu 2002 bylo na základě zadání poptáno 10 architektů a architektonických ateliérů k paralelnímu zpracování architektonických studií. V květnu 2002 bylo všech 10 návrhů včetně vybraného vítězného prezentováno ve farním sále, městská část s výsledky soutěže seznámila občany rovněž ve stanu u stanice metra Háje.[6] Na jaře 2002 uspořádala farnost anketu k výběru názvu nového centra, v níž byl vybrán nynější název.[6]

V červenci 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí, v listopadu 2004 stavební povolení.[5][6] 30. května 2005 byla spuštěna internetová doména centra, 31. května se ve farním sále na Chodově konala prezentace projektu za účasti asi 60 návštěvníků a čelních i technických představitelů farnosti i arcidiecéze.[7] Správou chodovské farnosti byl (formálně od 1. července 2005, fakticky dříve[7]) pověřen z řádu uvolněný dominikán Karel Metoděj Kočí a mezi jeho úkoly patřilo i dlouho připravované vybudování nového kostela; to, že se záměr podařilo splnit, označil později za zázrak.[1] Smlouva farnosti s dodavatelem stavby, společností Metrostav, byla uzavřena 1. července 2005.[5][6] Nad stavbou převzal záštitu primátor Pavel Bém.[7] Základní kámen centra položil arcibiskup Miloslav Vlk 27. srpna 2005, v den 95. výročí narození Matky Terezy,[7] výstavba fakticky začala o tři měsíce později.[2] Samotné vybudování centra trvalo rok a půl.

V původním rozsahu měly náklady na výstavbu činit 150 milionů Kč.[6] Celkové náklady na výstavbu v redukované podobě činily 116 milionů korun, z toho podstatnou část hradilo Arcibiskupství pražské, 25 milionů sponzoři, 2 miliony chodovská farnost a 16 milionů zajistil arcibiskup Miloslav Vlk díky svým kontaktům.[1] Dodavatelem stavby byla společnost Metrostav.[2] Původní plán, podle nějž měla být výstavba z převážné části financována prostřednictvím italského státu, byl stažen, rovněž financování ze strukturálních fondů EU se ukázalo jako nereálné.[6]

Sponzor Michal Horáček na projektu ocenil, že v povaze záměru nejsou žádné komerční, ani politické motivy.[2]

Záměr výstavby centra vyvolal obavy a nepřízeň některých místních obyvatel, kteří nesouhlasili s omezením zeleně v Centrálním parku.[5] Zástupci Bytového družstva Opatov protestovali při slavnosti pokládání základního kamene.[5] Mezi výtky patřilo i to, že obyvatelé nebyli o výstavbě včas a dostatečně informováni; správce farnosti však namítl, že záměr byl zveřejněn jak stavebním úřadem na úřední desce, tak v radničním časopise Prahy 11, kde byla roku 2003 zveřejněna i vizualizace.[5] Kdosi navrhoval zrušení stavebního povolení kvůli nadměrnému hluku, příliš častému zvonění atd., diskusi se správcem farnosti o těchto obavách údajně odpůrci stavby odmítli s tím, že prý hodlají stavbu zastavit.[5] Protesty vyvolalo například řádně povolené pokácení stromů v místě vjezdu na staveniště v září 2005.[5] Kvůli špatné komunikaci s veřejností tak farnost přišla o některé sponzory a prozatím zredukovala projekt o původně plánovanou cukrárnu, kavárnu a byty v patře.[5]

Stavbu navrhla architektka Vítězslava Rothbauerová. Kruhový tvar, který se opakuje v půdoryse budovy, je zde podle ní symbolem jednoty lidského společenství, komunikace mezi lidmi a místa setkávání, obecně je odedávna symbolem jednoty, rovnoměrnosti a stejnosti vzhledu.[3]

Komunitní centrum Matky Terezy, pohled směrem z Centrálního parku

Hlavní vnitřní prostor tvoří kaple pro 70 lidí a velký sál; tyto dvě části jsou oddělené posuvnými stěnami a celková kapacita je 400 osob. Pro bohoslužby se používá spojený prostor, pro výstavy, přednášky a koncerty pouze sál bez kaple.[1][3] Dále jsou součástí centra kanceláře, klubovny a podzemní garáž.[1]

Velkou část výzdoby centra včetně moderní křížové cesty vytvořil či navrhl akademický malíř Pavel Šlégl, kříž v kapli vytvořil akademický sochař Stanislav Hanzík.[3]

Vybavení presbytáře -oltář, ambon, svatostánek, sedes, abak, věčné světlo, paškálový svícen zhotovil akademický sochař Daniel Ignác Trubač. Jednotlivé předměty jsou vyrobeny z bílého mramoru, bronzu, dřeva a skla.

• 
  Oltář z bílého mramoru, bronzový svatostnánek a věčné světlo v Komunitním cetru Matky Terezy v Praze.
• 
  svatostánek
• 
  věčné světlo

Na předsunuté zvonici jsou zavěšeny tři zvony: Jan Křtitel, Svatý Václav a Matka Tereza. Reliéfní výzdobu zvonů vytvořil akademický sochař Daniel Ignác Trubač z Polešovic.

• 
  detail reliéfu na zvonu Jana Křtitele
• 
  detail reliéfu na zvonu Svatého Václava
• 
  detail reliéfu na zvonu Matky Terezy

Pocházejí z dílny Tomáškova Dytrychová z Brodku u Přerova, požehnal je 17. prosince 2006 pomocný biskup Karel Herbst a poprvé se rozezněly na Boží hod vánoční v roce 2006.[2]

Prostory chtěla chodovská farnost využívat k pořádání společenských a kulturních akcí.[1] Farnost zde již od prvních dnů provozu pořádala různé koncerty, výstavy, divadelní představení, přednášky.[3] Podle zkušeností s obdobnými již fungujícími centry biskupství předpokládalo, že zde bude zájem o mateřské centrum, kluby pro využití volného času mládeže, případně nízkoprahový klub nebo setkávání seniorů, a oznámilo, že centrum bude otevřeno i neziskovým organizacím a jejich aktivitám ve prospěch místních obyvatel.[2] Od roku 2008 se v centru scházel pod vedením Zdeňka Fuchse dětský hudební sbor Bobci, který navázal na zaniklý dřívější sbor a zaměřuje se na kytarové dětské písničky křesťanského písničkáře a publicisty Boba Fliedra.[8]

Arcibiskupství a farnost deklarovaly, že centrum má podporovat a zlepšit životní úroveň a posílit komunitní a občanský život na Jižním Městě a že bude otevřeno všem zájemcům a zaměřené tak, aby si v něm každý obyvatel Jižního Města našel „to své“.[2] Přitom zmínily příklad Matky Terezy, která projevovala lásku k lidem a soucit s trpícími bez ohledu na to, jakého jsou postavení nebo náboženského vyznání.[2]

Starosta Dalibor Mlejnský se při otevírání centra vyjádřil, že sál KCMT je největším sálem na území Prahy 11, a proto jej i městská část hodlá využívat pro koncerty místních souborů, výstavy i například k slavnostnímu předávání čestných občanství Prahy 11 u příležitosti Dne české státnosti a případně sem přesunout některé akce, které se dosud konaly v Kulturním centru Opatov.[3]

V roce 2013 se v centru konají 4 mše svaté v pravidelném týdnu, z toho 2 v neděli.[9]

V sídle farnosti na chodovské faře sídlí farář P. ThLic. Michael Špilar a farní vikář P. František Čech.[10]

V roce 2018 byla z komunitního centra přenášena Českou televizí půlnoční vánoční mše svatá.[11]Během pandemie koronaviru v roce 2020 byly z KCMT přenášeny Českou televizí nejen katolické bohoslužby; katolické mše sloužili místní kněží P. Špilar a P. Čech, do farnosti zavítal i pomocný pražský biskup Zdenek Wasserbauer, na kytaru mše doprovázel písničkář Pavel Helan.[12][13]

• Sborový dům Milíče z Kroměříže (evangelické centrum na Chodově otevřené roku 2006)
• Komunitní centrum svatého Prokopa (obdobné římskokatolické centrum na Jihozápadním Městě)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Komunitní centrum Matky Terezy na Wikimedia Commons
• Komunitní centrum Matky Terezy Archivováno 23. 2. 2010 na Wayback Machine, stránky centra
• Komunitní centrum Matky Terezy v Křesťanském magazínu ČT
• Komunitní centrum Matky Terezy – nový bohoslužebný a kulturní prostor Archivováno 18. 8. 2007 na Wayback Machine, 25. 5. 2007, Arcibiskupství pražské
• Otevření Komunitního centra Matky Terezy, Radio Proglas, 28. 5. 2007