Komunitní centrum svatého Prokopa

Komunitní centrum svatého Prokopa (neformálně označované též prostě jako Centrum Butovice) je ekumenický kostel a společenské centrum římskokatolické farnosti Praha-Stodůlky, postavené v roce 2001 ve východní části Slunečního náměstí na sídlišti Nové Butovice, součásti Jihozápadního Města, v pražských Stodůlkách, poblíž stanice metra Hůrka a radnice městské části Praha 13, v sousedství ulice V Hůrkách.

Komunitní centrum sv. Prokopa
v Praze-Stodůlkách
Komunitní centrum sv. Prokopa ve Stodůlkách v městské části Praha 13
Lokalita
StátČesko Česko
MístoPraha
Stodůlky
UliceKovářova
Souřadnice50°2′59,57″ s. š., 14°20′43,6″ v. d.
Komunitní centrum
sv. Prokopa
Základní informace
ŘádKongregace Nejsvětější Svátosti (Congrégation missionnaire du Saint Sacrement)
Založení19. června 2001 (základní kámen byl posvěcen v roce 1999 papežem Janem Pavlem II.)
Představenábez obsazení
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Centrum svatého Prokopa a Sluneční náměstí
Kostel

První záměry pocházejí z roku 1991.[1] Původně byla zamýšlena pouze výstavba kostela svatého Prokopa. Ten měl být obložen opukou, opukový základní kámen byl v prosinci 1999 posvěcen papežem Janem Pavlem II. na Letné při jeho návštěvě Prahy.[2][3] Stavbu kostela a posléze i komunitního centra iniciovaly řádové sestry Congrégation missionnaire du Saint Sacrement se sídlem v Lyonu. Francouzské řádové sestry, v čele se sestrou Madeleine Strobl, představenou pražského domu kongregace, daly podnět ke stavbě a podílely se administrativně, finančně i duchovně na projektu od jeho zrodu až po slavnostní otevření a následný začátek provozu. Později byl záměr rozšířen tak, aby komunitní centrum bylo zaměřeno na práci s mládeží či seniory a aby sloužil nejen křesťanům, ale všem obyvatelům, což umožnilo oficiální podporu městské části.[2][4] Zasvěcením centrum navazuje na poutní kostelík svatého Prokopa, který stával od roku 1711 nad Prokopským údolím a v 50. letech 20. století byl odstřelen.[4] Výstavba byla zahájena 1. března 2000, v dubnu 2001 byl na věž zavěšen zvon,[3] kolaudace proběhla 10. května 2001 a právní moci nabyla 21. května,[3] centrum slavnostně otevřeli starosta Petr Bratský, farář Mariusz Kuźniar[5] a posvětil arcibiskup Miloslav Vlk 19. června 2001 v 17 hodin,[4] širší provoz byl zahájen v září 2001.[6]

Výstavbu financovali ze 37 % sponzoři.[1] Subdodavatelé byli vybírání i podle ochoty podílet se na sponzoringu stavby.[7] Městská část Praha 13 přispěla 2,5 miliony Kč.[6]

V roce 2006 uspořádala městská část v atriu radnice výstavu k pátému výročí otevření komunitního centra.[5]

Popis
Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Prokopa (Stodůlky).
Sluneční náměstí s budovou radnice, Centrum svatého Prokopa je vpravo

Loď kostela má půdorys elipsy, jejíž osa směřuje k vertikále věže na Slunečním náměstí. V kostelní části je kaple svatého Prokopa o kapacitě sto sedících osob a polyfunkční hala (učebnu, klubovna), které jsou vzájemně propojitelné a oddělitelné posuvnými zástěnami. V patře s galerií je umístěn samostatný společenský sál.[2] V připojené dvoupodlažní budově s obdélníkovým půdorysem jsou společenské místnosti a klubovny, byty, kanceláře a dvougaráž. Kostel má modrý nátěr omítky, vedlejší hranolová budova centra má povrch z lícových cihel. Ve spojovacím krčku je dvoupodlažní vstupní hala, zpovědnice, sakristie a šatna. Klub pod věží, určený pro práci s problémovou mládeží, je přístupný samostatným vchodem. Exteriér doplňuje venkovní terasa, parkoviště a sadová úprava.[1]

Projekt vytvořil architekt Zdeněk Jiran s kolektivem (Jiran-Kohout architekti, s. r. o.).[4] Dodavatelem stavby byla Konstruktiva Konsit a. s.[4]

Rozdílný tvar obou částí centra má symbolizovat rozlišení profánního (každodenního) a sakrálního a zároveň životní svár a konflikt, okenní otvory a vstupy mají znamenat záseky a jizvy tohoto konfliktu a dialogu. Oválný tvar kostela bez jasného středu či počátku má podle tvůrců vyjadřovat rozumovou neuchopitelnost a nekonečnou platnost myšlenek, v jejichž jménu se zde lidé shromažďují. Jednoduchý tvar servisního křídla má zdůrazňovat praktický rozměr života. Lapidárnost obou částí má symbolizovat životní sílu a nezlomnost odkazující ke svatému Prokopovi.[7]

Nosnou konstrukci domu tvoří železobetonový stěnový systém v částech pod úrovní terénu a pravoúhlý skelet v bytovém traktu. Skelet kostela ze zděných pilířů je ztužený obvodovým korunním věncem, konstrukci střechy nesou dřevěné sbíjené vazníky, část kaple je shora osvětlena světlíky.[7]

Využití

Farnost Stodůlky tento fiiální kostel využívá jako jedno z center svého duchovního života. Pořádá zde pravidelná bohoslužebná a modlitební setkání (včetně adorací a večerů chval), duchovně-vzdělávací akce, předášky a další specifické programy (zkoušky hudebních těles,, taneční kurzy, oslavy křtin, schůze apod.). Sídlí zde krom soukromých subjektů i Farní charita Stodůlky. Pravidelně se zde schází ministranti farnosti či mladé rodiny a senioři, jako i křesťané jiných denominací.[5]


Podrobnější informace jsou dostupné přímo na oficiálním vwebu farnosti www.centrumbutovice.cz

Reference
  1. Pavla Vindušková: Komunitní centrum sv. Prokopa na Slunečním náměstí v Nových Butovicích, Stavebnictví a interiér 12/2001, Baumit s. r. o.
  2. Renata Marešová: Obec a církev: Pod jednou střechou? – Komunitní centrum svatého Prokopa, Veřejná správa, č. 51–52/2000
  3. Renata Marešová: Komunitní centrum sv. Prokopa hlásí: hotovo!, Finanční noviny, 28. 5. 2001
  4. Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba Staršího – O farnosti Archivováno 10. 5. 2010 na Wayback Machine, 2. 2. 2008
  5. Komunitní centrum v Nových Butovicích má páté narozeniny[nedostupný zdroj], oficiální stránky městské části Praha 13, Událo se na třináctce, tiskový mluvčí Samuel Truschka, zpráva nedatována (podle kontextu 2006)
  6. Otevření Komunitního centra sv. Prokopa v Praze - Nových Butovicích[nedostupný zdroj], Tiskové středisko České biskupské konference, Gabriela Hánečková, 18. 6. 2001
  7. Komunitní centrum sv. Prokopa, Archiweb.cz, 14. 7. 2005, Jan Kratochvíl podle autorské zprávy architektů

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.