Kofi Annan

Kofi Atta Annan (8. dubna 1938 Kumasi18. srpna 2018 Bern) byl ghanský diplomat. V letech 1997–2006 byl sedmým generálním tajemníkem OSN. V roce 2001 spolu s OSN obdržel Nobelovu cenu míru.

Kofi Annan
7. generální tajemník OSN
Ve funkci:
1. ledna 1997  31. prosince 2006
JmenovánValné shromáždění OSN
PředchůdceButrus Butrus-Ghálí
NástupcePan Ki-mun

Narození8. dubna 1938
Kumasi
Úmrtí18. srpna 2018 (ve věku 80 let)
Bern
ChoťTiti Alakijaová (1965–1983)
Nane Annanová (1984–2018)
RodičeHenry Reginald Annan a Rose Eshunová
DětiKojo Annan
Nina Cronstedtová de Groot
Ama Annanová
PříbuzníKobiha Annan a Efua Attaová (sourozenci)
Alma materMfantsipim School (1954–1957)
Kwame Nkrumah University of Science and Technology (1958–1961)
Graduate Institute of International and Development Studies (1961–1962)
MIT Sloan School of Management (1971–1972)
Massachusettský technologický institut
Ženevská univerzita
Macalester College (USA)
Profesediplomat, ekonom a politik
Náboženstvíprotestantismus
Oceněníhonorary doctor of the Howard University (1999)
čestný doktor Technické univerzity Drážďany (1999)
Cena kory (2000)
Philadelpská medaile svobody (2001)
Fulbrightova cena (2001)
 více na Wikidatech
Podpis
CommonsKofi Annan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a studia

Narodil se v Kumasi v roce 1938 v britské kolonii Zlaté pobřeží (dnes Ghana) do ašantské aristokratické rodiny, oba dědové i strýc byli náčelníky.[1][2]

V letech 1954 až 1957 navštěvoval elitní internátní metodistickou školu Mfantsipim.[3] Od roku 1958 studoval ekonomii na univerzitě v Kumasi (dnes Kwame Nkrumah University of Science and Technology). Během studia získal stipendium od Fordovy nadace, které mu umožnilo studia dokončit na americké Macalester College v Saint Paul. Poté v letech 1961 až 1962 absolvoval doktorské studium na ženevském Graduate Institute of International and Development Studies.[4]

V letech 1971 až 1972 studoval management na MIT Sloan School of Management (součást MIT), kde získal titul MBA.

Organizace spojených národů

Do roku 1996

V roce 1962 začal pracovat jako ve Světové zdravotnické organizaci. Poté působil v různých agenturách OSN i v samotném OSN na různých pozicích kromě let 1974 až 1976, kdy vedl Ghanskou agenturu cestovního ruchu.[2] V letech 1994 až 1995 byl již zástupcem generálního tajemníka. V tomto období byl často kritizován za neschopnost OSN zabránit Rwandské genocidě, když vedl tamní mírovou misi OSN.[5]

V letech 1995 až 1996 byl zvláštním zástupcem generálního tajemníka pro Jugoslávii, v tomto období byl kritizován za neschopnost OSN zabránit Srebrenickému masakru.[6] Od roku 1996 byl opět zástupcem generálního tajemníka.[2]

Generální tajemník

Do funkce generálního tajemníka byl navržen Radou bezpečnosti 13. prosince 1996, o čtyři dny později byl Valným shromážděním do funkce potvrzen. Jeho první funkční období začalo 1. ledna 1997. Druhé funkční období začalo 1. ledna 2002 a skončilo na konci roku 2006.

V roce 1999 obdržel pamětní stříbrnou medaili Jana Masaryka.[7] V roce 2001 obdrželi OSN a Kofi Annan Nobelovu cenu míru za „práci za lépe organizovaný a mírovější svět“. V roce 2003 obdržel Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.

V roce 2004 Annan kritizoval americkou invazi do Iráku, kterou označil za nelegální a v rozporu s Chartou OSN.[8]

V letech 2004/05 byl ostře kritizován za nedostatečný dohled a pomalou reakci na skandál rozsáhlé korupce u OSN v jejím programu „Ropa za potraviny“, započatého za jeho předchůdce Butruse Butruse-Ghálího.[5] Do korupce byl údajně zapojen i Annanův syn Kojo Annan. V dubnu 2004 pověřil Paula Volckera předsednictvím komise „Independent Inquiry into the United Nations Oil-for-Food Programme“, která tuto korupci začala vyšetřovat. Komise vydala několik zpráv, nejnovější 27. října 2005.[9]

V roce 2006 při válce mezi Libanonem a Izraelem se velkou měrou podílel na jednání o příměří. Izraelské vojáky na území Libanonu nahradily jednotky mírové mise OSN – UNIFIL. Kofi Annan se přátelil s Madeleine Albrightovou.

Další působení v OSN

V lednu 2008 se zapojil do vyjednávání mezi keňskou vládou a opozicí během povolební krize a vlny násilí, jemuž padlo za oběť asi 700 lidí a více než 250 tisíc uprchlo nebo bylo vyhnáno z domovů.[10]

Začátkem roku 2012 byl Annan jmenován mimořádným vyslancem OSN a Ligy arabských států pro Sýrii, pro kterou se měl pokusit vyjednat řešení vzniklého velkého vnitropolitického a také náboženského konfliktu s dopady na celou oblast Blízkého východu. V Sýrii působila jednotka o síle asi 300 vojáků jako pozorovatelé, ale účinná realizace ostatních elementů tzv. Annanova plánu se neuskutečnila. Svou misi v Sýrii neúspěšně ukončil 31. srpna téhož roku, když jako příčinu neúspěchu označil neústupnost Asadovy vlády i opozice, a také existenci patu v Radě bezpečnosti.[11]

Osobní život

V roce 1965 se oženil s nigerijskou Titi Alakij a narodila se jim dcera Ama a syn Kojo. Po rozvodu se v roce 1984 oženil se švédskou právničkou Nane Lagergren,[2] vzdálenou příbuznou Raoula Wallenberga.

Zemřel po krátké nemoci 18. srpna 2018 ve švýcarském Bernu.[5]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. Ghana Mourns Annan, Grandson of Tribal Chiefs to UN Chief. www.nytimes.com. Dostupné online [cit. 2018-08-18]. (anglicky)
  2. LIBRARY, CNN. Kofi Annan Fast Facts. CNN. Dostupné online [cit. 2018-08-18].
  3. Kofi Annan - Center of the Storm. Life Map. A Chief's Son | PBS. www.thirteen.org [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné online.
  4. Kofi Annan - Center of the Storm. Life Map. University Days | PBS. www.thirteen.org [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné online.
  5. Kofi Annan, former UN chief, dies at 80. BBC [online]. 2018-08-18 [cit. 2018-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Former UN chief Kofi Annan dies. Aljazeera.com [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
  7. VACHULOVÁ, Klára. Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od července 1998 do prosince 1999. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2000. S. 59.
  8. "Šéf OSN: invaze do Iráku byla nelegální". Novinky. 16. září 2004.
  9. Report on the Manipulation of the Oil-for-Food Programme (27 October 2005). www.iic-offp.org [online]. [cit. 2005-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.
  10. Kofi Annan se pokouší řešit povolební krizi v Keni [online]. Česká televize, 2008-1-23 [cit. 2010-05-28]. Dostupné online. (čeština)
  11. The United Nations in the Heart of Europe | News & Media | Transcript of the Press Conference by JSE Kofi Annan. www.unog.ch [online]. 2012-09-18 [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  12. Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online.
  13. zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online.
  14. Vyhláška prezidenta Kazašské republiky ze dne 16. října 2002 č. 963 „O udělení Řádu Dostyk“ I. stupeň K. Annan “
  15. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online.
  16. 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, S. 1767 Dostupné online
  17. Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01.
  18. www.bundespraesident.de: Der Bundespräsident / "Arbeiten für eine bessere Welt" - Tischrede von Bundespräsident Horst Köhler anlässlich des Abendessens zu Ehren des ehemaligen Generalsekretärs der Vereinten Nationen, Herrn Kofi Annan. web.archive.org [online]. 2010-07-05 [cit. 2019-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  19. Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 2010-01-30, čís. 26, s. 8924. Dostupné online.
  20. Remarks by H.E Mr. Kofi Annan on being decorated with the title of Grand Officer of the National Order of the Legion of Honour [online]. 2013-05-02 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.