Klášter augustiniánů (Česká Lípa)

Albrecht z Valdštejna získal Českou Lípu s novozámeckým panstvím v roce 1624. Veden snahou čelit protestantství zdejšího obyvatelstva a odlivu měšťanů městu potvrdil jeho privilegia. Rozhodl se zajistit rozvoj vzdělanosti a v roce 1624 přivedl z Prahy dva augustiniánské mnichy z kláštera u sv. Tomáše, aby děti zdejších měšťanů začali vyučovat. Je pravděpodobné, že již v témže roce vytvořil první zakládající listinu kláštera. V roce 1626 začal ve městě budovat stavbu kláštera sv. Augustiniána. O dva roky později, 12. března 1627 vydal nové zakládající listiny.[1] Zakládající listiny (30 ks) byly napsány v latině a opatřeny Valdštejnovou pečetí. Jimi určil, že součástí kláštera bude velký výchovný ústav a církevní latinská škola, přičemž se inspiroval již existujícím jezuitským gymnáziem v Jičíně, kde měl svůj knížecí dvůr. U školy vznikla Kolej u Všech svatých. Tímto aktem sledoval výchovu budoucích vyšších úředníků nejen na Českolipsku, ale i ve svém Frýdlantském velkovévodství.[2][3] Finančně se rozhodl klášter zabezpečit výnosem z vrchnostenského pivovaru a Novozámeckých rybníků (J. Macek uvádí, že Albrecht z Valdštejna věnoval malý statek Stráž u České Lípy,[4] který měl řeholníkům poskytovat prostředky k udržování školy a kláštera). Svůj záměr z roku 1624 dokázal realizovat, až byl již roku 1634 v Chebu zavražděn.

Pohled na areál z klášterní zahrady

Augustiniáni již roku 1624 začali připravovat v České Lípě založení své latinské školy. Podle později vydané zakládací listiny z roku 1627 byl konvent s kostelem Všech svatých založen k povznesení katolické víry, vymýcení kacířství a k nasycení duší novým pramenem „na paměť vítězství na Bílé hoře v oktávu Všech svatých“. Augustiniáni dostali místo vedle staršího malého zámečku a k němu příslušné pozemky. V konventu mělo být 10-12 řeholníků, kteří jsou povinni denně obětovat za vévodu a jeho rodinu mši svatou, dále učit světskou mládež latině, podobně jako u jezuitů v Čechách nebo jinde u augustiniánů. Latinská škola o několika třídách dostala stejná privilegia jako latinské školy v Jičíně. Dále byli augustiniáni v České Lípě zabezpečeni dodávkami nejrůznějších naturálií. Ke stavbě kostela a konventu měli dostávat po 10 let 1000 zlatých a dále dříví, vápno a kámen. Konvent sám má dát práci a povozy. Roku 1627 vyjádřil Albrecht z Valdštejna nespokojenost nad pomalým postupem prací. Téhož roku mu byl předložen dřevěný model kláštera. Stavba však ani nyní nepostupovala rychle a byla ukončena teprve v polovině roku 1631, kdy stavitel byl povolán s dělníky zpět do Jičína.

Prvním převorem od roku 1624 byl P. Felix Gladich, druhým od roku 1627 P. Urban von Heyden, třetím od května roku 1628 P. Sylvester Kuna, čtvrtým v roce 1631 P. Nikolaus Pechold. V roce 1633 se stal převorem P. Paulus Conopaeus (česky Pavel Konopeus). Po jeho úmrtí v říjnu 1635 se šestým převorem stal P. Fulgentius Kawka, kterého o dva roky později vystřídali P. Heinrich Scholler a zanedlouho P. Nikolaus Kolbius.[5]

Škola byla zprvu čtyřletá a prvním rektorem se stal již zmíněný Pavel Konopeus, pocházející z Flander, bakalář teologie. Tento mimořádně schopný a agilní řeholník vybudoval ve velmi krátké době v České Lípě vlastní tiskárnu (1631), která však byla již roku 1634 zničena při švédském vpádu. Zakladatel latinské školy Konopeus zemřel při kázání na kazatelně v městském kostele sv. Petra a Pavla 12. října 1635. I jeho nástupce, P. Scheiff – rodem Belgičan, byl vynikajícím mužem a za něj nabylo zvláštní proslulosti pěstování hudby a zpěvu, které pak se stalo zdejší tradiční pýchou. Byla provozována četná dramata s náboženským obsahem, velikonoční hry, ale i operety a světská hudba. Po roce 1714 bylo řádové gymnázium rozšířeno o 5. a 6. třídu, a tím se stalo úplným. Prošla jím řada studentů, kteří dosáhli významných úspěchům vědě, umění, veřejném a kulturním životě. Dekretem Marie Terezie však byl roku 1777 snížen počet gymnázií v Čechách na třináct a augustiniánské gymnázium v České Lípě bylo zrušeno. Zůstala zde jen řádová čtyřletá hlavní škola. Po velkém požáru České Lípy vyhořel i klášter se školou, ale pak se rozhodlo o znovuvybudování gymnázia, které bylo otevřeno roku 1806 a později rozšířeno na osm tříd. Stále vedli tento ústav úspěšně augustiniáni, ale roku 1858 začalo k jeho vydržování přispívat město. Na vlastní žádost řádu pak roku 1879 převzal gymnázium stát do své správy. Augustiniáni dali pak k dispozici svůj pozemek státu a již roku 1881 byla postavena pro ústav nová budova. Augustiniáni však i potom dále učili na zdejším gymnáziu.

Klášter měl i velmi cennou knihovnu. Za josefínských reforem převzal klášter roku 1782 i duchovní správu na předměstí a v přilehlých obcích. Právě tato jeho činnost zachránila komunitu před zrušením. Od té doby má Česká Lípa dvě duchovní správy.

Loretánská kaple

Když roku 1680 zemřel tehdejší majitel města Arnošt František Kounic, získal ho ustavením závěti na pár let jeho synovec Karel František z Valdštejna. Klášterní budovu nechal opravit a nechal k ní přistavět opěrné pilíře. Kounicové, kteří se znovu města ujali roku 1696, dali pokyn k vybudování svaté chýše, Lorety. Byla dostavěna v roce 1698.[6]

O 20 let později byly vybudovány ambity s nárožními kaplemi a roku 1707 byl dostavěn barokní kostel Všech svatých[7], roku 1725 byly postaveny Svaté schody a roku 1761 studentská kaple Nejsvětější trojice.

Po přestěhování gymnázia v roce 1882 se klášter téměř vyprázdnil. Řeholníci zůstali v patře a přízemí bylo pronajímáno na sklady, na provozování cukrárny. Po roce 1920 zde měla svou kancelář Německá agrární strana.[8]

V roce 1950 byla augustiniánská komunita v rámci akce Kláštery 30. dubna 1950 násilně zlikvidována. Budovu pak využíval až do roku 1962 internát učiliště automobilových opraven ČSAO. Od roku 1960 byly některé prostory poskytnuty Okresnímu vlastivědnému muzeu a Okresnímu archivu, několik let zde sídlil i pionýrský dům. Později muzeum přebralo většinu dalších prostor včetně ambitu. V letech 1963 – 1968 byla v objektu provedena první rozsáhlá rekonstrukce, aby prostory muzeu lépe vyhovovaly. Poté byl opraven i ambit a zpřístupněn veřejnosti. Další rekonstrukce byla provedena v letech 1986 až 1990, týkala se celého areálu a stála přes 15 milionů Kč.[9] Loretánská kaple byla po roce 1950 uzavřena.

V roce 1991 byl klášterní areál vrácen řádu prostřednictvím České provincie Řádu sv. Augustina, který muzeu i archivu užívané prostory pronajal. O čtyři roky později jej stát odkoupil a určil k používání pro Vlastivědné muzeum. Následně bylo pokračováno v úpravách areálu pro muzejní potřeby.[10] V roce 1998 se odtud odstěhoval do své nové budovy Okresní archiv.[11]

Klášter je zapsán v celostátním registru kulturních památek pod číslem 23304/5-2777.

Augustiniáni znovu požádali stát o vrácení kláštera v zimě 2013/2014.[12]

Průjezd z ulice K zahradám, pohled od zahrady

Byla postavena v 18. století jako barokní kaple Nejsvětější Trojice, součást ambitu a sloužila pro pastoraci studentů. Po roce 1960 chátrala, byla pronajata na čas pravoslavné církvi a brigádnicky opravována. V roce 1975 byla stavba, kde hrozilo akutně propadnutí stropu, opravena s cílem ji využít jako koncertní prostory. Tehdy byla přejmenována po barokním skladateli H. I. F. Biberovi, rodákovi ze Stráže pod Ralskem, a bývá tedy někdy označována jako tzv. Biberova kaple. Jsou zde pořádány kulturní akce, např. koncerty hudebního festivalu Lípa Musica.

Již roku 1627 se začal stavět klášterní kostel, který byl po požáru roku 1661 dokončen v letech 1690–1707. V impozantní barokní budově kostela zaujme obraz Madony od A. Dardaniho ze 17. století. Jsou zde oltáře i obrazy starší, než samotná stavba. V roce 1927 kostel papež povýšil na basiliku minor.[p 1]

Interiér Loretánské kaple

Roku 1690 byl konvent zabezpečen v průčelí mohutnými pilíři. Již roku 1698 postavili augustiniáni uprostřed dvora loretánskou kapli. Roku 1725 byla okolo lorety postavena křížová chodba s kaplemi v nárožích. Další kaple Nejsvětější Trojice z roku 1761 má cenný obraz I. Raaba. Vlastní klášter na jižní straně kostela je mohutná čtyřkřídlá dvoupatrová budova členěna pilastry. Má ambity a v kapli ambitu je cenná freska Panny Marie z doby kolem roku 1730. Z téže doby jsou i tzv. svaté schody (1726–1730). Když českolipské panství získali Kinští, stali se příznivci augustiniánů a v jejich klášterním kostele si dali zbudovat rodinnou hrobku. Roku 1820 opět Česká Lípa i s klášterem vyhořela. Vyhořela i věž klášterního kostela, která byla pak jen prozatímně opravena.[4] Počátkem 21. století byly opraveny sešlé fasády baziliky. Bazilika je farním kostelem "předměstské" farnosti v České Lípě, postupem času se stala de facto hlavním městským kostelem a slouží pro pravidelné farní bohoslužby.

Klášterní zahrada byla vybudována v letech 1627 až 1629, sloužila mnichům k meditaci i jako užitková. Je upravena ve stylu francouzské zahrady, její plocha je 5956 m². V jejím středu je vytvořen amfiteátr (zahradní divadlo). Zahrada byla zkrácena o dnes navazující kulturní dům Crystal.

Je tvořen čtvercovou prosklenou chodbou. Uprostřed je Loreta z roku 1698 ve stylu Svaté chýše Nazaretské, na jižní straně Svaté schody ve stylu schodiště v paláci Piláta Pontského z Jeruzaléma postavené s navazující kaplí roku 1725, na západě je dnešní Biberova kaple. Po požáru města v roce 1820 byl poškozený ambit dalších 40 let nevyužíván. Díky iniciativě gymnazijního profesora Ferdinanda Hötzela i finančnímu příspěvku excísaře Ferdinanda Dobrotivého se jej podařilo opravit.[13] Dnes je využíván pro příležitostné výstavní expozice.

• MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 171-173.
• PANÁČEK, Jaroslav. K ikonografii augustiniánského kláštera v České Lípě. Průzkumy památek. 2012-08-31, roč. XIX, čís. 1, s. 126–131. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487.

• Gymnázium Česká Lípa
• Státní okresní archiv Česká Lípa
• Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
• Církevní řády a řehole na území litoměřické diecéze

• Obrázky, zvuky či videa k tématu augustiniánský klášter Česká Lípa na Wikimedia Commons
• Bazilika Všech svatých, Česká Lípa na webu biskupství litoměřického
• Na webu muzea Archivováno 25. 12. 2012 na Wayback Machine
• Web Lipa musica o Biberově kapli
• Web Hrady cz
• Na webu města
• Evidence památek