Keszthely

Město leží na západním okraji severního břehu Balatonu. Blízkými sídly jsou města Hévíz a Balatonszentgyörgy.

Panorama Balatonu a Keszthely

Název města je slovanského původu a odkazuje na slovo kostel nebo kostelec. V češtině se občas objevuje i název Blatenský kostel, který na původ názvu odkazuje, stejně jako na blízkost k jezeru Balaton, resp. Blatenskému jezeru. Postupem času byl k názvu připojen maďarský sufix -hely označující místo (např. Dunaszerdahely pro Dunajskou Stredu apod.)

Do chorvatštiny byl název přijat jako Kestel (ačkoliv chorvatština nesdílí se západoslovanskými jazyky označení kostel pro křesťanskou církevní stavbu). Případně se také ještě objevuje název v podobě Monoštor.

Místo bylo obydlené již v neolitu. V jeho blízkosti bylo odhaleno pohřebiště z doby Laténské kultury, jednalo se nejspíše u pohřebiště keltské. V době Římské říše bylo obchodním centrem. Ačkoliv stálo sídlo mimo pohraniční linie (limes), nacházela se v jeho blízkosti pevnost (Keszthely-Fenékpuszta).

První písemné zmínky o městě pocházejí z roku 1247. Od roku 1421 bylo Keszthely městem s tržními právy. V 15. století zde žilo asi tisíc lidí, nejednalo se však o období idylické; docházelo k častým střetům mezi jednotlivými vlastníky pozemků, které přerůstaly až v násilnosti.

Jeho růst přerušily turecké války, které měly nejprve podobu ojedinělých vpádů. Pleněno bylo v letech 1532 v souvislosti s tureckým postupem na Vídeň a poté ještě jednou roku 1548. Turci nicméně Keszthely nikdy neobsadili. Na počátku 17. století zde nechal rod Pethő postavit pevnost, ta sloužila pro obranu a hlídání frontové linie s Turky okupovaným zbytkem Uher. Stráže, které v pevnosti působily, platil buď král, nebo rod Pethőů. Ještě v roce 1650 provedli Turci další nájezd na město, nicméně neúspěšný.

Krátce po té, během období Rákocziho vzpoury, drželi v letech 1705 až 1709 Keszthely kuruci.

Teprve až v 18. století se původně zpustošené město dočkalo rozvoje. O ten se postarala rodina velkostatkářů Festeticsů (původem z dnešního Chorvatska), kteří v roce 1739 koupili od Jánose Pethő rozsáhlé pozemky. Postavena zde byla nejprve nemocnice, později i zemědělská škola (Georgikon), která měla vychovávat nové učně pro rozsáhlé panství. V ní je dnes umístěno muzeum, připomínající roli rodu Festeticsů v budování města. V roce 1775 již ve městě žilo na dvě stě řemeslníků sdružených do 12 cechů. V původním úsilí Kryštofa (Kristóf) pokračoval jeho syn Jiří (György) a na počátku století devatenáctého i jeho syn, Ladislav (László). Ten nechal postavit most; postupný rozvoj turistiky a především přítomnost Blatenského jezera (Balatonu) však umožnila městu další růst. Na počátku 19. století zde žilo asi sedm tisíc lidí.

V druhé polovině 19. století se obci nicméně vyhnula hlavní jižní dráha, která byla postavena z Budapešti do města Nagykanizsa a dále na území dnešního Chorvatska a k jaderskému pobřeží. Keszthely nakonec získal regionální dráhu z obce Tapolca. Období rozvoje průmyslu tak město zmeškalo. Pro jeho rozvoj tak bylo možné pouze posilovat roli v oblasti lázeňství a nebo školství. V 80. letech 19. století vypracoval architekt Viktor Rumpelmayer územní plán, který počítal s dalším šířením města. V roce 1884 byla otevřena zdejší průmyslová škola a roku 1892 potom také gymnázium.

Mezi dvěma světovými válkami získaly pověst „města důchodců“. V roce 1925 zde stálo již pět hotelů, dvě kavárny, deset restaurací a 11 hospod. Postaveno bylo rovněž sanatorium.

V závěru druhé světové války bylo zřízeno ve městě židovské ghetto. Několik set místních Židů bylo odesláno transporty do vyhlazovacích táborů. Dne 29. března 1945 byly Keszthely osvobozeny Rudou armádou. Válečné události neznamenaly pro město větší škody na budovách nebo infrastruktuře.

V roce 1950 byla provedena administrativní reforma Maďarska. Keszthely se staly součástí veszprémské župy. Z počátku se moderní výstavba a rozvoj městu spíše vyhýbaly. Panelová sídliště byla realizována až v 70. letech. Obyvatelstvo živil rozvíjející se textilní průmysl, rozvoj ale myslel i na turistiku. Proto byl postaven také nový moderní hotel s kapacitou 480 lůžek. Starší ubytovací zařízení byla renovována a přibyly také motely. Od roku 1979 je město součástí župy Zala. Dnes je z ekonomického hlediska hlavním zaměstnavatelem turistika (resp. služby) a v menší míře potravinářský průmysl. Stojí zde např. mlékárna a pekárna.

V samotném městě se nachází řada zajímavých staveb a objektů, mnohé z nich jsou památkově chráněné. Symbolem města je zámek, který se nachází v jeho centru. Kromě řady historických objektů v samotném středu Keszthely má město také i svojí promenádu na břehu Blatenského jezera.

Kromě již zmíněného zámeckého parku Festeticsova zámku, který svojí velikostí zasahuje až mimo samotné město, se zde nachází i několik dalších parků. Jedná se např. o Alžbětiny sady (maďarsky Erszébet-liget), umístěné v prostoru mezi nábřežní promenádou a železniční tratí, dále park Helikon, umístěný v prostoru mezi tratí a středem města. V okolí města se nachází početné lužní lesy.

S odkazem na historickou tradici vzdělávání v oblasti zemědělství sídlí v Keszthely Zemědělská fakulta Panonské univerzity. V lokalitě Szendreytelep u města se nachází také jezdecká škola.

Do města vedou silnice celostátního významu č. 71 a 75. Severně a východně od města je veden také silniční okruh, který zamezuje tranzitní dopravě provoz skrz střed města. Jižně od Keszthely se nachází mimo jiné také dálnice M76, která nicméně do samotného města nesměřuje. Historický střed města, hlavně potom Hlavní náměstí maďarsky Fő tér) je upraven jako pěší zóna a je zde vyloučena automobilová doprava. Autobusové nádraží se nachází v blízkosti železniční stanice.

Městem prochází železniční trať Balatonszentgyörgy – Tapolca. Stojí zde jediné hlavní nádraží. Trať je vedena po břehu Blatenského jezera.

V letních měsících je do města možné také doplout lodí. Provozovány jsou výletní linky do okolních letovisek.

Nedaleko od města se nachází mezinárodní letiště Hévíz–Balaton.

• David Schwarz, (1852 – 1897), chorvatský průkopník letectví
• Lajos Asbóth (1803-1882) vojenský důstojník
• Wilhelm Friedrich von Karwinsky von Karwin (1780–1855), botanik
• Karl Goldmark (1830–1915), skladatel
• János Schadl (1892–1944), malíř
• Aliz Mosonyi (nar. 1944), spisovatel
• Ferenc Németh (nar. 1976), jazzový hudebník
• Imre Gellei (nar. 1950), fotbalový trenér a bývalý kapitán maďarské fotbalové reprezentace
• Erzsébet Nováky, profesorka
• Anna Jankovics (nar. 1982), maďarská herečka
• Júlia Szendrey, žena Sándora Petőfiho.

• Alanya, Turecko[2]
• Boppard, Německo
• Delden, Nizozemsko
• Hof Van Twente, Nizozemsko
• Łańcut, Polsko
• Levoča, Slovensko
• Litomyšl, Česko
• Odorheiu Secuiesc , Rumunsko
• Piran, Slovinsko
• Piwniczna Zdrój, Polsko
• Turnov, Česko

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Keszthely na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Keszthely na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města