Hévíz

Hévíz leží západně od Balatonu a severně od Kis-Balatonu, severozápadně od Keszthely.

Historie místa sahá až do pravěku. Léčebné účinky lázní byly zřejmě známé již starým Římanům, což naznačují římské mince nalezené v jezeře. Během stěhování národů jej využívaly i slovanské a germánské kmeny.
První písemný záznam pochází z roku 1328, kdy je místo latinsky zmíněno jako Locus vulgariter Hewyz dictus (v překladu Místo obecně zvané Hewyz).

Město je známé a významné jezerem Hévízi-tó, největším termálním jezerem v Evropě, používaným k lázeňským účelům.

Jezero o rozloze 4,4 hektarů je napájeno v hloubce 38 metrů termálním pramenem, obsahujícím sloučeniny síry, radia a nerostných látek, tak mohutným že celý obsah jezera se během 72 hodin zcela vymění. Voda je v zimě 23-25 °C teplá, v létě dosahuje až 33-36 °C a neustále proudí jednak pomalu zleva doprava a zároveň zdola nahoru, jelikož zde působí zdvih teplé vody a ochlazená klesá a odtéká.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hévíz na maďarské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hévíz na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (maďarsky) (anglicky) (německy)
• Hévíz Virtuální Prohlídka - sférický panoramatický snímek, Hévíz Video Portál (maďarsky) (anglicky)