Karel Stádník

Základní školu absolvoval v Kadani,[3] do roku 1938 studoval gymnázium v Karlových Varech. Po záboru pohraničí se rodina přestěhovala do Prahy, kde po válce studoval na Střední keramické škole. Dále studoval na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Otakara Španiela, kde absolvoval v roce 1949. Absolvoval i památkářský kurz. Roku 1955 podepsal vázací akt se Státní bezpečností a podával informace zejména o milostných vztazích katolických kněží. Roku 1958 vše prozradil svým známým a na základě této dekonspirace s ním StB ukončila spolupráci.[4]

Na jáhna byl vysvěcen tajně kardinálem Joachimem Meisnerem 17. listopadu 1984 v Berlíně, a to jako vůbec první trvalý jáhen v Čechách. V této funkci působil v kostelích na Velízu-Kublově a v Praskolesích.

Profesní kariéru začal restaurátorskými pracemi, které se mu posléze staly hlavním zdrojem obživy. Věnoval se výhradně sakrálnímu umění, restaurování gotických a barokních plastik a volné tvorbě. Vytvořil několik několik plastik křížových cest, z nichž zejména ta na Lhotce je unikátní. Znázorňuje jednotlivá zastavení Ježíšovy křížové cesty formou obrazů utrpení člověka v konkrétních historických situacích. Tato Křížová cesta vznikla v době protináboženské perzekuce v letech 1973–1975. Jeho moderní pojetí křížové cesty později inspirovalo kardinála Miloslava Vlka k úvahám nad utrpením Krista a lidstva. V režii Víta Hájka vznikl roku 1996 televizní dokument „Křížová cesta akademického sochaře Karla Stádníka s textem kardinála Miloslava Vlka“.