Velíz

Vrch Velíz (595 m n. m.) se nachází nad vesnicí Kublov v okrese Beroun asi 20 km západně od Berouna na okraji křivoklátských lesů. Skrovný archeologický průzkum zde potvrdil nález výšinného sídliště nebo hradiště.[1] Dnes na jeho vrcholu stojí kostelík Narození svatého Jana Křtitele se hřbitovem. Blízko vrcholu vyvěrá pramen (jeho voda má v zimě i v létě stejnou teplotu) a kdysi zde bývala i skalka s jeskyní.

Velíz
Kostel Narození sv. Jana Křtitele na Velízi

Vrchol595 m n. m.
SeznamyHory Křivoklátské vrchoviny
Poloha
StátČesko Česko
PohoříKřivoklátská vrchovina
Souřadnice49°56′43″ s. š., 13°53′19″ v. d.
Velíz
Horninakřemenec
PovodíBerounka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Již od počátku obecního zřízení v roce 1850 patří osada (samota) a vrch k obci Kublov. V roce 1850 je Velíz zmiňována jako osada (obec Kublov tehdy patřila k okresu Křivoklát), v roce 1930 jako samota (v okrese Rakovník), dnes patří Kublov i s Velízí k okresu Beroun.

Historie

Podle Kosmovy Kroniky české přivedli asi v roce 1003 Vršovci na Velíz zajatého přemyslovského knížete Jaromíra, připoutali k zemi a přes jeho nahé tělo za posměšků přeskakovali na koních. Byl zachráněn svou družinou, pro kterou do Prahy doběhl Jaromírův služebník Dovora (či Hovora), a která polomrtvého Jaromíra dopravila na Vyšehrad.[2]

Na paměť své záchrany údajně nechal kníže Jaromír postavit na Velízi kapli zasvěcenou svatému Janu Křtiteli. Roku 1037 kníže Břetislav kapli svěřil benediktinům, kteří si zde zřídili poustevnu a počátkem 14. století proboštství. To bylo za husitských válek v roce 1425[3] vypáleno, kostel byl v 18. století barokně přestavěn.[4] Je zde také hřbitov, na kterém je pochován mimo jiné Josef Leopold Zvonař, rodák z Kublova.

Kostel v 20. století obnovil a zrekonstruoval jáhen a akademický sochař Karel Stádník, který se o objekt také staral. Probíhají zde mše každou druhou sobotu od 17 hodin.

Geomorfologické zařazení

Velíz se nachází v Brdské oblasti, v geomorfologickém celku Křivoklátská vrchovina, podcelku Zbirožská vrchovina, okrsku Hudlická vrchovina a podokrsku Kublovská vrchovina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí[5].

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Sučková, Abušinov, s. 128
  2. Lutovský, s. 348
  3. Sučková, s. 128
  4. KUBLOV oficiální stránky obce. www.kublov.cz [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-19.
  5. Balatka, Kalvoda

Literatura

  • Břetislav Balatka; Jan Kalvoda. Geomorfologické členění reliéfu Čech. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2006. 79 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky)
  • Michal Lutovský. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 432 s. ISBN 80-7277-054-3. (česky)
  • Kateřina Sučková; Roman Abušinov. Staročeské hrady, Slovanská hradiště v Čechách. 1. vyd. Příbram: Kateřina Sučková, 2003. 240 s. (Kamenný klíč). ISBN 80-902348-9-5. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.