Karel Ludvík Fridrich Bádenský

Pozdější velkovévoda se narodil jako druhý syn/šesté dítě ze sedmi potomků prince Karla Ludvíka Bádenského a jeho manželky Amálie Hesensko-Darmstadtské; jako takový byl vnukem Karla Fridricha Bádenského. Jeho starší bratr zemřel jako půlroční kojenec; mezi jeho staršími sestrami byly ruská carevna Jelizaveta Alexejevna, švédská královna Frederika Dorotea Bádenská a bavorská královna Karolína Frederika Vilemína Bádenská, mladší sestrou pak hesenská velkovévodkyně Vilemína Luisa Bádenská.

Karel Ludvík se měl oženit s bavorskou princeznou Augustou Amálií (dcerou bavorského krále Maxmiliána I., avšak plány francouzského císaře Napoleona tomuto sňatku zabránily. Napoleon chtěl vidět Augustu Amálii jako manželku svého pastorka Evžena de Beauharnais a jako kompenzaci nabídl Karlovi Ludvíkovi ruku Evženovy sestřenice Stéphanie de Beauharnais (1789–1860), kterou Napoleon oficiálně adoptoval a udělil jí titul princezna Francie. 8. dubna roku 1806 se s ní Karel Ludvík Fridrich oženil. Svatba a následné svatební oslavy se uskutečnily v pařížských Tuileriích.

Manželství, které vzniklo jako politicky motivované spojení, nelze označit za šťastné. Zatímco Stefanie dlela v Mannheimu, trávil její manžel se svým strýcem Ludvíkem I. Bádenským čas orgiemi v Karlsruhe. Stefaniin adoptivní otec, mocný Napoleon Bonaparte, byl velmi rozezlen poměry na bádenském dvoře, přesto však vytvořil nové velké Bádensko. Karel Fridrich Bádenský, vládnoucí bádenský velkovévoda, byl nicméně vyzván k tomu, aby Ludvíka, svého nejmladšího syna z prvního manželství, vykázal ze sídelního města. Manželé se sblížili teprve po letním pobytu v Baden-Badenu v roce 1810; v červnu roku 1811 pak se narodilo první dítě, dcera. Druhé dítě – syn, narozený v září 1812 – zemřelo měsíc po narození; později se vyskytly klepy, že dítě bylo vyměněno za nemocného kojence, přežilo a roku 1828 se stalo známým pod jménem Kašpar Hauser. Další syn se narodil 1816, ale ve věku jednoho roku zemřel. Z manželství vzešlo celkem pět potomků, dva synové a tři dcery, oba chlapci však v útlém věku zemřeli:

• Luisa (5. června 1811 – 19. července 1854) ∞ 9. listopadu 1830 princ Gustav Švédský (9. listopadu 1799 – 4. srpna 1877)
• syn (10. září 1812 – 16. října 1812)
• Josephine (21. října 1813 – 19. června 1900) ∞ 21. října 1834 kníže Karel Anton von Hohenzollern-Sigmaringen (7. září 1811 – 2. června 1885); jejich syn Karel se stal prvním rumunským králem jako Karel I. Rumunský
• Alexander (1. května 1816 – 8. května 1817)
• Marie Amélie (11. října 1817 – 17. října 1888) ∞ 23. února 1843 vévoda William Douglas-Hamilton, 11. vévoda z Hamiltonu (15. února 1811 – 15. července 1863); jejich dcera byla matkou monackého knížete Ludvíka II.

Mezi jejich potomky náleží rumunští a belgičtí králové, lucemburští velkovévodové a monacká knížata.

Karel Ludvík se stal v roce 1801 po smrti svého otce bádenského trůnu následníkem bádenského trůnu a deset let poté, po smrti svého děda Karla Fridricha Bádenského, se ve svých 25 letech stal bádenským velkovévodou. Roku 1806 povýšil Napoleon bádenské markrabství na velkovévodství. V letech 1814 – 1815 se Karel Ludvík Fridrich účastnil Vídeňského kongresu, na němž byly Bádensku potvrzena jeho teritoria, jež získalo za napoleonských válek. V roce 1818 vydal novou ústavu.

Karel Ludvík Fridrich Bádenský zemřel 8. prosince roku 1818, aniž by zanechal mužských potomků. Na bádenský trůn tak usedl jeho strýc Ludvík I. Bádenský.

• Friedrich von Weech: Karl Ludwig Friedrich, Großherzog von Baden. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 15. Duncker & Humblot, Leipzig 1882, S. 248–250.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Ludvík Fridrich Bádenský na Wikimedia Commons
• http://thepeerage.com/p10127.htm#i101270