Kaple Božího hrobu

Ve 4. století byl podle křesťanské legendy na místě Golgoty nalezen římskou císařovnou svatou Helenou údajný Kristův kříž a jeho hrob. Na tomto místě poté její syn, císař Konstantin, založil pětilodní baziliku a skálu s hrobem nechal obestavět kruhovou edikulou se sloupky, ústící do otevřené předsíně. V této podobě Chrám přečkal vypálení Peršany, dobytí Jeruzaléma Araby (638) i zemětřesení; až jej 18. října 1009 dal egyptský kalif al-Hákim bi-Amr Alláh zbořit. Svatyni se podařilo zcela rozbít, a to doslova, zachována jsou svědectví o tesání hrobové skály železnými kladivy.

Po první křížové výpravě roku 1099, kdy Jeruzalém dobyli křižáci, začala rekonstrukce baziliky, jež skončila roku 1141. Byzantští stavitelé téměř dodrželi původní půdorys. Vlastní hrobová komora nyní měla půdorys dvanáctiúhelníku, jehož tři strany byly začleněny do předsíně s třemi vstupy – jedním v hlavní ose z průčelí a dvěma po stranách. Kapli obíhala slepá arkáda se segmentovými oblouky o osmi sloupcích a na plochou střechu nasedala baldachýnová edikula.[1]

Po dalších válkách byla kaple poškozena. Od 14. století nad kaplí přebral správu žebravý řád františkánů. V roce 1555 bylo přistoupeno za podpory papeže Julia III. k její rozsáhlé přestavbě. K celkové rekonstrukci byl z velké části použit materiál z původní stavby. Byl změněn její půdorys, kdy z téměř kruhové stavby nyní na předsíň navazoval prostor ve tvaru podkovy. Do kaple se vstupovalo pouze jedním vchodem, místo postranních vstupů byly do zdiva proraženy tři okenní otvory osvětlující předsíň. Presbytář kaple zvýrazňovala slepá arkáda lomených oblouků a v tomto renesančním duchu byla postavena i nová baldachýnová edikula, oproti předchozí vyšší a výtvarně výraznější, zakončená cibulovitou bání. Obnoveny byly také protažené sokly – lavice strážců hrobu v průčelí. K západní straně byla opět přisazena kaple.[1]

Půdorys kaple Božího hrobu ve Slaném, F. Velc (1904)

První kaple Božího hrobu v Čechách jsou podobné svému jeruzalémskému vzoru (Drahoraz, Havlíčkův Brod, Horšovský Týn, Petřín, Slaný, Votice). Mají obdélný půdorys ukončený polygonálním presbytářem o pěti stranách dvanáctiúhelníka. Průčelí kaplí je členěno reliéfními pásy s ornamenty, které symbolizují závory na Kristově hrobě, znak Pilátovy pečetě, pečetě Annáše a Kaifáše a také pole se znakem devět křížů. Vnitřní půlkruhová hrobová komora je zvenku zdobena slepou arkádou devíti lomených oblouků, ve kterých jsou štukové reliéfní ornamenty: jednoramenný kříž, trojice pěticípých hvězd, Davidova hvězda (Šalamounova pečeť), obdélný rám se třemi čtverci, v hlavní ose presbytáře je osmicípá hvězda, dál jsou tři hvězdy v rámu, zvíře se stromem, motiv akantu a posledním zobrazením je opět jednoramenný kříž. Nad středem hrobové komory je baldachýnová edikula tvořená arkádou na půdorysu šestiúhelníku. Ta je zakončená římsou a nad ní je helmicová střecha s bání. Uvnitř kaple jsou dvě oddělené místnosti: obdélnou Andělskou kaplí osvětlenou třemi okny se se prochází do půlkruhového prostoru uložení těla Krista, kde hrob je symbolizován kamenným kvádrem. Nad místem hrobu je další oddělený prostor přístupný zespodu vřetenovým schodištěm. Klenba Andělské kaple je valená, má proražen otvor, který ústí ven do středu základny baldachýnové edikuly. Tímto otvorem byl odváděn kouř z lamp zavěšených nad oltářem a umístěných za sochou Krista.

Kaplí Božího hrobu postavených podle vzoru jeruzalémské kaple je na území České republiky známo 27. Stály buď jako samostatné poutní místo (Mimoň, Slaný), na konci Křížových cest (například Horšovský Týn, Petřín) nebo byly součástí areálu klášterů či kostelů. Několikrát byl Boží hrob na poutním místě společně s Loretánskou kaplí (Chrudim, Jaroměřice, Starý Hrozňatov).

č.	fotografie	místo	další údaje	souřadnice
1.		Kaple Božího hrobu v Brně	u dominikánského kostela svatého Michaela archanděla v Dominikánské ulici. Vysvěcena pravděpodobně roku 1707. Roku 1905 byl prostor kaple upraven pro svatyni s oltářem Panny Marie Lurdské.	49°11′36″ s. š., 16°36′23″ v. d.
2.		Kaple Božího hrobu v Drahorazi	u kostela svatého Petra a Pavla na hřbitově v Drahorazi. Kaple postavena roku 1698, donátorem byl František Josef hrabě Šlik. Postaveno podle plánů vlašského architekta Giuseppe Gilmettiho. Vchod kostelem.	50°21′28″ s. š., 15°17′11″ v. d.
3.		Kaple Božího hrobu v Havlíčkově Brodě	u augustiniánského klášterního kostela Svaté Rodiny v Havlíčkově Brodě. Kaple postavena roku 1725, donátorkou byla hraběnka Anna Terezie z Pöttingenu rozená Michnová z Vacínova.	49°36′36″ s. š., 15°34′43″ v. d.
4.		Kaple Božího hrobu v Horšovském Týně	na křížové cestě u svaté Anny Na Vršíčku. Kaple postavena do roku 1700, donátorkou byla Anna Marie hraběnka z Trauttmansdorffu.	49°31′15″ s. š., 12°55′20″ v. d.
5.		Kaple Božího hrobu v Chrudimi (zaniklá)	u kapucínského kostela svatého Josefa. Kaple postavena roku 1665. Nacházela se v podzemní části kostela, nad ní stála Loretánská kaple, v podzemní kryptě byly umístěny sochy Pašijového cyklu. Kaple zbořena roku 1985.	Pravděpodobné souřadnice 49°57′5″ s. š., 15°47′51″ v. d.
6.		Kaple Božího hrobu v Jaroměřicích u Jevíčka	v poutním areálu na Kalvárii. Poutní místo bylo postaveno z iniciativy majitele jaroměřičského panství svobodného pána Františka Michala Šubíře a Jeronýma Veita, bývalého olomouckého kvardiána. Vysvěceno bylo 14. září 1713.	49°37′15″ s. š., 16°45′4″ v. d.
7.		Kaple Božího hrobu v Jiřetíně pod Jedlovou	na křížové cestě na Křížovou Horu. Poutní místo bylo postaveno z iniciativy místního faráře Gottfrieda Lissnera a vysvěceno 17. září 1764 kvardiánem františkánského kláštera v Hejnicích. První zmínky o kapli jsou z roku 1827.	50°52′11″ s. š., 14°34′10″ v. d.
8.		Kaple Božího hrobu v Liberci	u kostela Nalezení svatého Kříže. Postavena roku 1722 na náklady Andrease Josefa Wondraka, obchodníka a soukeníka, původně k západní straně arciděkanského kostela svatého Antonína Velikého. Přenesena roku 1865.	50°46′17″ s. š., 15°3′11″ v. d.
9.		Kaple Božího hrobu v Mikulově	na křížové cestě na Svatý kopeček. Zakladatelem byl majitel mikulovského panství olomoucký biskup kardinál František z Dietrichsteina. Základní kámen kaple svěcen 2. července 1623, dokončena roku 1630. (snad nejstarší kaple v Česku)	48°48′26″ s. š., 16°38′57″ v. d.
10.		Kaple Božího hrobu v Mimoni	jako poutní místo. Kapli vysvětil 22. dubna 1668 mimoňský farář Václav František Menich ze Cvikova. Donátorem byl Jan František Edmund Putz z Adlerthurnu, jehož otec dvakrát podnikl cestu do Jeruzaléma pro plány kaple.[5]	50°39′42″ s. š., 14°43′32″ v. d.
11.		Kaple Božího hrobu v Olomouci	u bývalého konventu františkánů U svatého Bernardina s kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie. Kaple vysvěcena 1. června 1653 Janem Chobarem. Donátorem byl Tobiáš Schwonauer, hejtman města Olomouce.	49°35′47″ s. š., 17°15′ v. d.
12.		Kaple Božího hrobu v Ostré	na křížové cestě. Areál postaven v letech 1704 – 1707 Václavem Růžičkou, hejtmanem zdejšího jezuitského panství se sídlem v Liběšicích.	50°35′16″ s. š., 14°22′21″ v. d.
13.		Kaple Božího hrobu v Pavlicích	u kostela svatého Filipa a Jakuba v Pavlicích. Byla přistavěna k původní poutní kapli a spolu s ní vysvěcena 12. srpna 1677 jevišovickým děkanem Tomanem. Stojí na bývalé císařské cestě spojující Vídeň s Jihlavou a Prahou.[6]	48°58′19″ s. š., 15°53′49″ v. d.
14.		Kaple Božího hrobu v Pičíně (zaniklá)	při poutním areálu svatého Antonína Paduánského. Kaple postavena kolem 1687-1691, kdy byl majitelem panství Jan Václav Ferdinand Dubský z Vitíněvsi, který vystavěl klášter s kaplí přimykající k jeho severnímu ambitu.	Pravděpodobné souřadnice 49°44′37″ s. š., 14°3′31″ v. d.
15.		Kaple Božího hrobu v Praze na Bílé Hoře	u kláštera benediktinek s kostelem Panny Marie Vítězné. Byla vystavěna dodatečně mezi lety 1750 – 1785 podle vzoru Santiniho kaple u křižovníků v Praze. Stojí u severní zdi kláštera a je přístupná z jeho ambitu. Donátor není znám.	50°4′35″ s. š., 14°19′18″ v. d.
16.		Kaple Božího hrobu v Praze na Novém Městě na Zderaze	u bývalého kostela svatého Petra a Pavla křižovníků – strážců Božího hrobu, v ulici Na Zbořenci. Vysvěcena roku 1721. Kostel přestavěl Jan Blažej Santini-Aichel. Jedním z donátorů byl císař Karel VI. (dar 20.000 zlatých).	50°4′38″ s. š., 14°25′4″ v. d.
17.		Kaple Božího hrobu v Praze na Novém Městě na Zderaze (zaniklá)	u kostela svatého Václava na Zderaze. Povolení stavby 26. prosince 1643, svěcena v pátek 11. března 1645 (snad druhá nejstarší kaple v Česku). Donátorem byl Kryštof Vratislav z Mitrovic, nejvyšší písař Českého království.	Pravděpodobné souřadnice 50°4′32″ s. š., 14°24′58″ v. d.
18.		Kaple Božího hrobu v Praze na Petříně	na křížové cestě. Byla postavena roku 1738 z iniciativy Norberta Saatzera - správce blízkého kostela sv. Vavřince. Na stavbu sám přispěl a pořádal též sbírky. Kilián Ignác Dientzenhofer poskytl dělníky a dohlédl na prováděné práce.	50°5′ s. š., 14°23′44″ v. d.
19.		Kaple Božího hrobu v Praze na Starém Městě (zaniklá)	u kláštera cyriaků s kostelem sv. Kříže Většího. Vysvěcena byla v neděli 24. srpna 1747. Vystavět ji nechal probošt Václav Kirchmayer. Roku 1783 byl konvent zrušen a budovy prodány, na Langweilově modelu Prahy již kaple není.	Pravděpodobné souřadnice 50°5′31″ s. š., 14°25′13″ v. d.
20.		Kaple Božího hrobu v Římově	na křížové cestě. Kaple byla postavena roku 1658 jezuity. Stavbě předcházela cesta jednoho kapucína do Svaté země, kterého pověřil jezuitský koadjuktor Johann Gurre.	48°51′15″ s. š., 14°29′22″ v. d.
21.		Kaple Božího hrobu ve Slaném	jako poutní místo. Vysvěcena na den svatého Vavřince, 10. srpna 1665 pražským arcibiskupem Arnoštem kardinálem z Harrachu. Donátorem byl hrabě Bernard Ignác z Martinic.	50°13′11″ s. š., 14°4′53″ v. d.
22.		Kaple Božího hrobu ve Slezských Rudolticích (zaniklá)	v zámecké zahradě. Postavena majitelem zámku říšským hrabětem Jiřím Vojtěchem z Hodic jako součást romantické zahradní architektury. Po jeho smrti roku 1778 dalo olomoucké arcibiskupství sochy a oltáře odstranit, stavby zbourat a park zorat.[7]	Pravděpodobné souřadnice 50°12′21″ s. š., 17°41′24″ v. d.
23.		Kaple Božího hrobu ve Starém Hrozňatově	na křížové cestě v areálu Loretánské kaple. Poutní areál dal vybudovat roku 1664 rektor jezuitské koleje Jan Jiří Dasselmann, inspirován římovskou Via Crucis. Přes přítele v Římě získal přesné plány křížové cesty a kaple.[8].	50°1′31″ s. š., 12°24′8″ v. d.
24.		Kaple Božího hrobu v Šatově	u kostela svatého Martina, čp. 13	48°47′39″ s. š., 16°0′30″ v. d.
25.		Kaple Božího hrobu ve Šluknově	na křížové cestě na Křížový vrch. Výstavba celého areálu včetně křížové cesty probíhala v letech 1738 až 1756. Zakladatelem byl podle pověsti pivovarnický tovaryš Anton Drössel.	50°59′56″ s. š., 14°27′23″ v. d.
26.		Kaple Božího hrobu ve Voticích	jako poutní místo. 13. dubna 1689 vysvěcena sedlčanským děkanem Jiřím Konrádem Geneliem. Donátorkou byla Marie Františka hraběnka z Vrtby, která vyslala dva františkány do Jeruzaléma pro přesné nákresy a rozměry Božího hrobu.	49°38′13″ s. š., 14°38′22″ v. d.
27.		Kaple Božího hrobu ve Vratěníně	na křížové cestě, dnes na hřbitově ve Vratěníně. Vystavěl ji roku 1668 majitel panství František Benedikt Berchtold. 9. dubna 1669 ji věnoval farnímu kostelu, který spravovali premonstráti z kláštera v Jeruši (Geras).[9]	48°54′11″ s. š., 15°36′15″ v. d.