Kostel svaté Rodiny (Havlíčkův Brod)

Augustiniánský klášter s kostelem svaté Rodiny byl postaven za hradbami města. Jeho výstavba proběhla po třicetileté válce a byla spojena s rekatolizací původně protestantského města. Řád bosých augustiniánů přišel do českých zemí z Říma v 17. století a původně Německý Brod se stal jeho třetím sídlem. Město s řádem v roce 1674 uzavřelo smlouvu a povolilo, aby se usadil na horním předměstí za městskými hradbami.

Detail sochy

Roku 1674 postavili řeholníci provizorní kapli a řeholní dům, které jim sloužily do roku 1705. V letech 1679 – 1733 postavili poblíž těchto staveb jednopatrovou klášterní budovu a nový barokní kostel zasvěcený Svaté rodině. Stavitelem východní části s presbytářem byl Gian Batista, západní část vystavěl Daniel Měnický z Chrudimě. Průčelí kostela je ze začátku 18. století dle návrhu řádového bratra Filipa à Sancto Hermanno, jenž je také autorem soch Svaté rodiny. Kostel byl několikrát opravován. Roku 1888 byla snesena věž v průčelí kostela a nahrazena menší věží nad jeho štítem.

Vnitřní barokní jednolodní interiér kostela je z první poloviny 18. století. Sochař Ignác Rohrbach z Chrudimi je autorem hlavního oltáře zasvěceného Svaté rodině (na oltáři je obraz od Siarda Noseckého). Je také autorem oltáře Pět ran Kristových, který je symbolem řádu augustiniánů a v Čechách existuje pouze tento jeden exemplář. Třetí oltář od sochaře Rohrbacha je zasvěcen svatému Janu Nepomuckému z doby před jeho kanonizací (z roku 1709). K dílu Rohrbachovu patří i kazatelna s postavami církevních otců. Zbývající dva oltáře se sochami augustiniánských světců jsou z dílny Václava Kovandy.

Klášter s kostelem svaté Rodiny

Klášter byl zrušen císařem Josefem II. a po roce 1815 sem bylo přeloženo gymnázium z Hustiřanského domu. Augustiniány ve výuce nahradili premonstráti ze Želiva a roku 1885 přešlo gymnázium pod státní správu.

Začátkem 20. století byla budova kláštera přestavěna pro potřeby státních úřadů. V klášterním kostele se konají koncerty a další kulturní akce, příležitostně i bohoslužby. Kostel včetně barokního mobiliáře, soch Ignáce Rohrbacha a obrazů Siarda Noseckého byl v letech 1969 – 1980 restaurován a je zpřístupněn veřejnosti.[2]