Nejvyšší zemský písař

Nejvyšší zemský písař (také jen nejvyšší písař, německy Oberstlandschreiber, latinsky summus notarius terrae) byl v dvanáctičlenném kolegiu osmým nejvyšším zemským stavovským úředníkem v Čechách a řídil agendu zemských desek (Landtafeln, tabulae terrae). Obdobně na Moravě patřil mezi sedm nejvyšších zemských úředníků.

České království

Původně, v období Přemysla Otakara II. (králem 1253–1278) v letech 12601270, byl třetím stálým úředníkem královského soudu, ze kterého se vyvinul zemský soud. Vedl zápisy, později označované jako zemské desky. Pocházel z rytířského stavu, zpočátku to byly osoby duchovní. Dohoda mezi králem a stavy v roce 1497 potvrdila, že bude pocházet z rytířského stavu a určila mu osmou pozici v hierarchii nejvyšších zemských úředníků. Od poloviny 16. století pronikali do tohoto úřadu rytíři, kteří vlastnili více než 200 osedlých a zpravidla ho nepřetržitě vykonávali až dvě desetiletí. Při zasedání většího zemského soudu seděl nejvyšší písař na galerii s místopísařem a menším písařem. Ručil za správnost zápisu soudního protokolu do zemských desek. Četl svědectví a rozsudek a nesměl se odtud vzdálit, pokud zasedal soud. Na přelomu 16. a 17. století dostávali roční plat ve výši 65 kop grošů českých. Obvykle předtím získávali praxi v jiných zemských nebo krajských úřadech. Z titulu svého úřadu bydleli v domě u kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce 1627 pouze na pět let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku místodržitelského kolegia v roce 1748 byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Úřad existoval až do josefínských reforem. Po soudní reformě roku 1783 byl ředitelem úřadu zemských desek, kde působil až do zániku Habsburské monarchie.

Nejvyšší písař královský

  • 1163–1169 Martin
  • 1169–1181 Florián
  • kolem 1184 Jindřich
  • 1183–1207 Rapota
  • 1202–1218 Benedikt
  • 1212 Vojslav
  • 1213 Oldřich
  • 1215–1220 Anselm
  • 1220–1222 Engelšalk
  • 1222–1229 Heřman
  • 1230 Hypolit
  • 1232–1234 Jan
  • 1238–1244 Rapota (Reinbot)
  • 1233–1240 Vilém
  • 1240 Martin
  • 1247–1253 Herbord
  • 1252–1263 Arnold

Nejvyšší písař

  • 1250 Divín
  • 1257 Přisnobor
  • 1264 Václav
  • 1279 Velislav
  • 1284–1287 Radoslav
  • 1295 Bartoloměj
  • 1297 Jan
  • 1306–1316 Petr (Angelův)
  • 1311 Petr
  • 1320–1321 Jan
  • 1328–1338 Štěpán
  • 1340–1348 Jindřich, probošt mělnický, potom pražský
  • 1348–1382 Štěpán z Tetína († 2. července 1382)
  • 1382–1383 Beneš z Choustníka – poprvé
  • 1383–1385 Jan z Dražic
  • 1385–1386 Beneš z Choustníka – podruhé
  • 1387 Štěpán
  • 1387–1392 Kunat Kaplíř ze Sulevic
  • 1396–1398 Smil Flaška z Rychenburka na Pardubicích (asi 1350 – 13. srpna 1403) – poprvé
  • 1398 Oldřich IV. Vavák z Hradce († 22. září 1421 Kutná Hora)
  • 1400 Václav z Buřenic
  • 1400–1403[zdroj?!] Smil Flaška z Rychenburka na Pardubicích (asi 1350 – 13. srpna 1403) – podruhé
  • 1403–1408 Boček z Kunštátu a z Poděbrad
  • 1409 Jan z Michalovic
  • 1409–1415 Mikuláš z Egerberka a z Vožic (z Okoře)
  • 1417–1419 Mikuláš z Lobkowicz na Hasištejně († 1435)
  • 1437–1442 Aleš Vřešťovský z Rýzmburka († 4. června 1442)
  • 1453–1457 Arnošt z Leskovce
  • 1457–1468 Burian I. Trčka z Lípy a na Lipnici († 1468)
  • 1468–1485 Mikuláš Svitáček z Landštejna († 1485)
  • 1485–1493 Jan z Roupova
  • 1497–1509 Mikuláš Hořický z Hořic na Pecce
  • 1509–1510 Albrecht Rendl z Oušavy († 9. září 1522)
  • 1510–1512 Zdeněk Malovec z Chýnova († 2. srpna 1512)
  • 1512–1523 Radslav Beřkovský ze Šebířova na Liběchově († 13. listopadu 1537) – poprvé
  • 1523–1525 Jan Litoborský z Chlumu
  • 1525–1537 Radslav Beřkovský ze Šebířova na Liběchově († 13. listopadu 1537) – podruhé
  • 1538–1547 Jan Bechyně z Lažan na Pičíně († 15. 5. 1547)
  • 1547–1569 Volf z Vřesovic na Teplicích (1532 – 21. 3. 1569)
  • 1570–1571 Oldřich Dubanský z Duban na Liběšicích
  • 1575 Mikuláš Miřkovský ze Stropčic († 15. října 1575)
  • 1576–1596[1][2][3] nebo 1597 Michal Španovský z Lisova na Pacově a Vožici († po 1597)
  • 1597–1618 Jan z Klenového a z Janovic na Žinkovách († leden 1624) – poprvé
  • 1619–1620 Kašpar Kaplíř ze Sulevic na Neustupově a Miličíně († 21. června 1621 popraven)
  • 1620–1624 Jan z Klenového a z Janovic na Žinkovách († leden 1624) – podruhé
  • 1624–1640 Kryštof Vratislav z Mitrovic na Březině
  • 1640–1651 Přibík Jeníšek z Újezda na Březnici (kolem 1580 – 25. března 1651 Praha)
  • 1651 Oldřich Sezima Karel Skuhrovský ze Skuhrova
  • 1652–1671 Mikuláš z Gerštorfu († 1671)
  • 1671–1682 František ze Šeidleru († 15. ledna 1682)
  • 1682–1696 Lambert Hřebenáč z Harrachu († 14. prosince 1696)
  • 1697–1720 Petr Mikuláš Straka z Nedabylic († 5. dubna 1720)
  • 1720–1737 Václav Kryštof Hložek z Žampachu († 1737)
  • 1737–1739 Václav Arnošt Markvart z Hrádku († 1. února 1739)
  • 1739–1749 Jan František z Golče
  • 1751 Václav Josef Oudrcký z Oudrče († 1751)
  • 1751–1771 Josef Jáchym Vančura z Řehnic († 1771)
  • 1771–1799 Jan Václav z Astfeldu a z Vydří († 10. února 1799)

Moravské markrabství

Obdobná funkce existovala i na Moravě, doložena je od roku 1373. Za Jošta Lucemburského (markrabětem 1375–1411) byl současně i jeho osobním písařem. V roce 1523 za Ludvíka Jagellonského (markrabětem 1516–1526) bylo potvrzeno, že úřad bude v rukou rytířů. Po josefínských reformách se stal zástupcem prezidenta zemského soudu v hodnosti prvního rady.

Seznam nejvyšších písařů na Moravě

  • 1210 Jan
  • 1220 Engelšalk
  • 1220 Anselm
  • 1221–1220 Apolinář
  • 1222–1223 Konrád
  • 1222–1236 Hilarius
  • 1234 Bartoloměj
  • 1238 Ludvík a Viktor
  • 1247–1252 Přísnobor
  • 150 Tomáš
  • 1251–1256 Vilém
  • 1286–1297 Jan, probošt sadský
  • (1289 Bruno, písař znojemský)
  • (?) Petr
  • 1305 Jindřich Sturnonuv
  • 1342 Dětmar
  • 1348 Heřman, probošt brněnský
  • 1348–1349 Vítek, arcijáhen olomoucký
  • 1350–1353 Ojíř
  • 1355–1356 Michal z Bludova
  • 1358–1371 Frank (komorník Moravského markrabství)
  • (1365–1366 Buzek)
  • 1373–1376 Václav z Mladějova
  • 1382–1385 Mikuláš z Nupak
  • 1386 Ondřej
  • 1387–1398 (?) Jan, kanovník kroměřížský a brněnský
  • (1398 (?) Dětřich)
  • 1398–1399 Ješek (?)
  • 1406–1417 Ondřej z Modřic, kanovník brněnský a arcijáhen břetislavský
  • 1418 Martin, farář ze Žďáru
  • 1418–1420 Petr, probošt tišnovský a kanovník brněnský
  • 1434–1437 Jan, kanovník olomoucký a brněnský, probošt kroměřížský
  • 1440–1444 Jan z Hodonína, probošt olomoucký
  • 1444–1456 Martin z Dobřan, kanovník a arcijáhen olomoucký
  • 1480–1499 Tobiáš z Obřanské Hory
  • 1499–1503 Jan z Opavy
  • 1503–1507 Mikuláš z Olomouce
  • 1508–1534 Mikuláš z Bystřice
  • 1535–1546 Otmar z Nepomuku
  • 1547–1573 Václav Tetauer z Tetova na Malenovicích
  • 1573–1578 Jetřich st. Podstatský z Prusinovic
  • 1578–1579 Mikuláš z Hrádku na Hošticích
  • 1579–1601 Ctibor Sirakovský z Pěrkova na Paskově
  • 1601–1608 Vilém Zoubek ze Zdědína na Zdounkách a Habrovanech
  • 1608–1618 Jan Čejka z Olbramovic († 8. 7. 1623) – poprvé
  • 1620 Jan Čejka z Olbramovic († 8. 7. 1623) – podruhé
  • 1624–1636 Jan Šťastný Podstatský z Prusinovic
  • 1637–1638 Jan Jetřich Lhotský ze Ptení
  • 1638–1642 Bernard Diviš Petřvaldský z Petřvald
  • 1642–1647 Jan st. Jakartovský ze Sudíc
  • 1648–1655 Zikmund Ferdinand Sak z Bohuňovic
  • 1656 Melichar Ledenický z Ledenice na Kelníku
  • 1665–1682 Václav Bernard Bartodějský z Bartoděj
  • 1682–1692 Rudolf Maxmilián Řikovský z Dobrčic († 1692)
  • 1692–1693 Martin Bedřich Pruskauer z Freyenfelsu († 1693)
  • 1696–1717 Jan Antonín Pachta z Rayhofnu a Bukové († 1717)
  • 1718–1728 František Markvart Záviš z Osenic († 1728)
  • 1729–1761 Václav Maxmilián Kříž
  • 1761–1772 Jindřich Xaver Hájek z Valdstäten († 1772)
  • 1773–1785 Jan Josef Záblatský z Tulešic
  • 1786 Jan Biuk z Gerstenfeldu
  • 1792–1806 Jan Josef Richter z Velcenštejna († 1806)
  • 1807–1810 Kristián August Hentschl
  • 1810–1831 Wolfgang Manner († 1831)
  • 1832–1840 František z Velcenštejna († 1840)
  • 1841–? Karel Vojkovský z Vojkova

Odkazy

Reference

  1. BŮŽEK, Václav. Rytíři renesančních Čech. Praha: Akropolis, 1995. 160 s. ISBN 80-85770-28-8. S. 125.
  2. BŮŽEK, Václav. Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech. Praha: Historický ústav AV ČR, 1996. 239 s. ISBN 80-85268-54-X. S. 90.
  3. TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 294 s. S. 150.

Literatura

  • BOČEK, Antonín. Přehled Knížat a Markrabat i jiných nejvyšších důstojníků zemských v markrabství moravském. Brno: Jednota národní s. Cyrilla a Methuda, 1850. Dostupné online.
  • BŮŽEK, Václav. Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech. Praha: Historický ústav, 1996. ISBN 80-85268-54-X. S. 89–93.
  • ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 1998. 434 s. ISBN 80-7204-081-2. S. 257.
  • HLEDÍKOVÁ, Zdenka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 570 s. ISBN 80-7106-709-1. S. 89, 124.
  • MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde Praha a.s., 1997. 576 s. ISBN 80-7201-045-X. S. 67.
  • PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321–417.
  • RAMEŠ, Václav. Slovník pro historiky a návštěvníky archivů. Praha: Libri, 2005. 432 s. ISBN 80-7277-175-2. S. 175.
  • VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2., přepracované a doplněné vyd. Brno: Julius Zirkus, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 395.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.