Nejvyšší zemský písař
Nejvyšší zemský písař (také jen nejvyšší písař, německy Oberstlandschreiber, latinsky summus notarius terrae) byl v dvanáctičlenném kolegiu osmým nejvyšším zemským stavovským úředníkem v Čechách a řídil agendu zemských desek (Landtafeln, tabulae terrae). Obdobně na Moravě patřil mezi sedm nejvyšších zemských úředníků.
České království
Původně, v období Přemysla Otakara II. (králem 1253–1278) v letech 1260–1270, byl třetím stálým úředníkem královského soudu, ze kterého se vyvinul zemský soud. Vedl zápisy, později označované jako zemské desky. Pocházel z rytířského stavu, zpočátku to byly osoby duchovní. Dohoda mezi králem a stavy v roce 1497 potvrdila, že bude pocházet z rytířského stavu a určila mu osmou pozici v hierarchii nejvyšších zemských úředníků. Od poloviny 16. století pronikali do tohoto úřadu rytíři, kteří vlastnili více než 200 osedlých a zpravidla ho nepřetržitě vykonávali až dvě desetiletí. Při zasedání většího zemského soudu seděl nejvyšší písař na galerii s místopísařem a menším písařem. Ručil za správnost zápisu soudního protokolu do zemských desek. Četl svědectví a rozsudek a nesměl se odtud vzdálit, pokud zasedal soud. Na přelomu 16. a 17. století dostávali roční plat ve výši 65 kop grošů českých. Obvykle předtím získávali praxi v jiných zemských nebo krajských úřadech. Z titulu svého úřadu bydleli v domě u kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce 1627 pouze na pět let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku místodržitelského kolegia v roce 1748 byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Úřad existoval až do josefínských reforem. Po soudní reformě roku 1783 byl ředitelem úřadu zemských desek, kde působil až do zániku Habsburské monarchie.
Nejvyšší písař královský
- 1163–1169 Martin
- 1169–1181 Florián
- kolem 1184 Jindřich
- 1183–1207 Rapota
- 1202–1218 Benedikt
- 1212 Vojslav
- 1213 Oldřich
- 1215–1220 Anselm
- 1220–1222 Engelšalk
- 1222–1229 Heřman
- 1230 Hypolit
- 1232–1234 Jan
- 1238–1244 Rapota (Reinbot)
- 1233–1240 Vilém
- 1240 Martin
- 1247–1253 Herbord
- 1252–1263 Arnold
Nejvyšší písař
- 1250 Divín
- 1257 Přisnobor
- 1264 Václav
- 1279 Velislav
- 1284–1287 Radoslav
- 1295 Bartoloměj
- 1297 Jan
- 1306–1316 Petr (Angelův)
- 1311 Petr
- 1320–1321 Jan
- 1328–1338 Štěpán
- 1340–1348 Jindřich, probošt mělnický, potom pražský
- 1348–1382 Štěpán z Tetína († 2. července 1382)
- 1382–1383 Beneš z Choustníka – poprvé
- 1383–1385 Jan z Dražic
- 1385–1386 Beneš z Choustníka – podruhé
- 1387 Štěpán
- 1387–1392 Kunat Kaplíř ze Sulevic
- 1396–1398 Smil Flaška z Rychenburka na Pardubicích (asi 1350 – 13. srpna 1403) – poprvé
- 1398 Oldřich IV. Vavák z Hradce († 22. září 1421 Kutná Hora)
- 1400 Václav z Buřenic
- 1400–1403[zdroj?!] Smil Flaška z Rychenburka na Pardubicích (asi 1350 – 13. srpna 1403) – podruhé
- 1403–1408 Boček z Kunštátu a z Poděbrad
- 1409 Jan z Michalovic
- 1409–1415 Mikuláš z Egerberka a z Vožic (z Okoře)
- 1417–1419 Mikuláš z Lobkowicz na Hasištejně († 1435)
- 1437–1442 Aleš Vřešťovský z Rýzmburka († 4. června 1442)
- 1453–1457 Arnošt z Leskovce
- 1457–1468 Burian I. Trčka z Lípy a na Lipnici († 1468)
- 1468–1485 Mikuláš Svitáček z Landštejna († 1485)
- 1485–1493 Jan z Roupova
- 1497–1509 Mikuláš Hořický z Hořic na Pecce
- 1509–1510 Albrecht Rendl z Oušavy († 9. září 1522)
- 1510–1512 Zdeněk Malovec z Chýnova († 2. srpna 1512)
- 1512–1523 Radslav Beřkovský ze Šebířova na Liběchově († 13. listopadu 1537) – poprvé
- 1523–1525 Jan Litoborský z Chlumu
- 1525–1537 Radslav Beřkovský ze Šebířova na Liběchově († 13. listopadu 1537) – podruhé
- 1538–1547 Jan Bechyně z Lažan na Pičíně († 15. 5. 1547)
- 1547–1569 Volf z Vřesovic na Teplicích (1532 – 21. 3. 1569)
- 1570–1571 Oldřich Dubanský z Duban na Liběšicích
- 1575 Mikuláš Miřkovský ze Stropčic († 15. října 1575)
- 1576–1596[1][2][3] nebo 1597 Michal Španovský z Lisova na Pacově a Vožici († po 1597)
- 1597–1618 Jan z Klenového a z Janovic na Žinkovách († leden 1624) – poprvé
- 1619–1620 Kašpar Kaplíř ze Sulevic na Neustupově a Miličíně († 21. června 1621 popraven)
- 1620–1624 Jan z Klenového a z Janovic na Žinkovách († leden 1624) – podruhé
- 1624–1640 Kryštof Vratislav z Mitrovic na Březině
- 1640–1651 Přibík Jeníšek z Újezda na Březnici (kolem 1580 – 25. března 1651 Praha)
- 1651 Oldřich Sezima Karel Skuhrovský ze Skuhrova
- 1652–1671 Mikuláš z Gerštorfu († 1671)
- 1671–1682 František ze Šeidleru († 15. ledna 1682)
- 1682–1696 Lambert Hřebenáč z Harrachu († 14. prosince 1696)
- 1697–1720 Petr Mikuláš Straka z Nedabylic († 5. dubna 1720)
- 1720–1737 Václav Kryštof Hložek z Žampachu († 1737)
- 1737–1739 Václav Arnošt Markvart z Hrádku († 1. února 1739)
- 1739–1749 Jan František z Golče
- 1751 Václav Josef Oudrcký z Oudrče († 1751)
- 1751–1771 Josef Jáchym Vančura z Řehnic († 1771)
- 1771–1799 Jan Václav z Astfeldu a z Vydří († 10. února 1799)
Moravské markrabství
Obdobná funkce existovala i na Moravě, doložena je od roku 1373. Za Jošta Lucemburského (markrabětem 1375–1411) byl současně i jeho osobním písařem. V roce 1523 za Ludvíka Jagellonského (markrabětem 1516–1526) bylo potvrzeno, že úřad bude v rukou rytířů. Po josefínských reformách se stal zástupcem prezidenta zemského soudu v hodnosti prvního rady.
Seznam nejvyšších písařů na Moravě
- 1210 Jan
- 1220 Engelšalk
- 1220 Anselm
- 1221–1220 Apolinář
- 1222–1223 Konrád
- 1222–1236 Hilarius
- 1234 Bartoloměj
- 1238 Ludvík a Viktor
- 1247–1252 Přísnobor
- 150 Tomáš
- 1251–1256 Vilém
- 1286–1297 Jan, probošt sadský
- (1289 Bruno, písař znojemský)
- (?) Petr
- 1305 Jindřich Sturnonuv
- 1342 Dětmar
- 1348 Heřman, probošt brněnský
- 1348–1349 Vítek, arcijáhen olomoucký
- 1350–1353 Ojíř
- 1355–1356 Michal z Bludova
- 1358–1371 Frank (komorník Moravského markrabství)
- (1365–1366 Buzek)
- 1373–1376 Václav z Mladějova
- 1382–1385 Mikuláš z Nupak
- 1386 Ondřej
- 1387–1398 (?) Jan, kanovník kroměřížský a brněnský
- (1398 (?) Dětřich)
- 1398–1399 Ješek (?)
- 1406–1417 Ondřej z Modřic, kanovník brněnský a arcijáhen břetislavský
- 1418 Martin, farář ze Žďáru
- 1418–1420 Petr, probošt tišnovský a kanovník brněnský
- 1434–1437 Jan, kanovník olomoucký a brněnský, probošt kroměřížský
- 1440–1444 Jan z Hodonína, probošt olomoucký
- 1444–1456 Martin z Dobřan, kanovník a arcijáhen olomoucký
- 1480–1499 Tobiáš z Obřanské Hory
- 1499–1503 Jan z Opavy
- 1503–1507 Mikuláš z Olomouce
- 1508–1534 Mikuláš z Bystřice
- 1535–1546 Otmar z Nepomuku
- 1547–1573 Václav Tetauer z Tetova na Malenovicích
- 1573–1578 Jetřich st. Podstatský z Prusinovic
- 1578–1579 Mikuláš z Hrádku na Hošticích
- 1579–1601 Ctibor Sirakovský z Pěrkova na Paskově
- 1601–1608 Vilém Zoubek ze Zdědína na Zdounkách a Habrovanech
- 1608–1618 Jan Čejka z Olbramovic († 8. 7. 1623) – poprvé
- 1620 Jan Čejka z Olbramovic († 8. 7. 1623) – podruhé
- 1624–1636 Jan Šťastný Podstatský z Prusinovic
- 1637–1638 Jan Jetřich Lhotský ze Ptení
- 1638–1642 Bernard Diviš Petřvaldský z Petřvald
- 1642–1647 Jan st. Jakartovský ze Sudíc
- 1648–1655 Zikmund Ferdinand Sak z Bohuňovic
- 1656 Melichar Ledenický z Ledenice na Kelníku
- 1665–1682 Václav Bernard Bartodějský z Bartoděj
- 1682–1692 Rudolf Maxmilián Řikovský z Dobrčic († 1692)
- 1692–1693 Martin Bedřich Pruskauer z Freyenfelsu († 1693)
- 1696–1717 Jan Antonín Pachta z Rayhofnu a Bukové († 1717)
- 1718–1728 František Markvart Záviš z Osenic († 1728)
- 1729–1761 Václav Maxmilián Kříž
- 1761–1772 Jindřich Xaver Hájek z Valdstäten († 1772)
- 1773–1785 Jan Josef Záblatský z Tulešic
- 1786 Jan Biuk z Gerstenfeldu
- 1792–1806 Jan Josef Richter z Velcenštejna († 1806)
- 1807–1810 Kristián August Hentschl
- 1810–1831 Wolfgang Manner († 1831)
- 1832–1840 František z Velcenštejna († 1840)
- 1841–? Karel Vojkovský z Vojkova
Odkazy
Reference
- BŮŽEK, Václav. Rytíři renesančních Čech. Praha: Akropolis, 1995. 160 s. ISBN 80-85770-28-8. S. 125.
- BŮŽEK, Václav. Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech. Praha: Historický ústav AV ČR, 1996. 239 s. ISBN 80-85268-54-X. S. 90.
- TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 294 s. S. 150.
Literatura
- BOČEK, Antonín. Přehled Knížat a Markrabat i jiných nejvyšších důstojníků zemských v markrabství moravském. Brno: Jednota národní s. Cyrilla a Methuda, 1850. Dostupné online.
- BŮŽEK, Václav. Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech. Praha: Historický ústav, 1996. ISBN 80-85268-54-X. S. 89–93.
- ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 1998. 434 s. ISBN 80-7204-081-2. S. 257.
- HLEDÍKOVÁ, Zdenka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 570 s. ISBN 80-7106-709-1. S. 89, 124.
- MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde Praha a.s., 1997. 576 s. ISBN 80-7201-045-X. S. 67.
- PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321–417.
- RAMEŠ, Václav. Slovník pro historiky a návštěvníky archivů. Praha: Libri, 2005. 432 s. ISBN 80-7277-175-2. S. 175.
- VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2., přepracované a doplněné vyd. Brno: Julius Zirkus, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 395.