Kalvárie (Ostré)

Kalvárie (též Kostelíčky či Kostelíky, německy Kapellenberg) je 398 m n. m.[pozn. 1] vysoký vrch a poutní místo v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Leží asi 0,7 km jihovýchodně od vsi Ostré, která je administrativně jednou z 24 částí města Úštěka.

Kalvárie
Vrch a kapličky Kalvárie
(v roce 2008, před opravou)

Vrchol398 m n. m.
Prominence47 m ↓
Izolace1 km → SV
Poznámkavýhled
Poloha
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
PohoříRalská pahorkatina / Dokeská pahorkatina / Polomené hory / Brocenská pahorkatina / Rašovická část
Souřadnice50°35′16″ s. š., 14°22′21″ v. d.
Kalvárie
Horninapískovec, neovulkanit
PovodíÚštěcký potok
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis vrchu

Pohled z vyhlídkové terasy Kalvárie na Úštěckou kotlinu a vrch Sedlo

Je to drobný neovulkanický suk tvaru nesouměrné kupy ze svrchnokřídových křemenných a vápnito-jílovitých pískovců, podmíněný čedičovou horninou (subvulkanická bazaltoidní brekcie). Pahorek leží na severním okraji rozsáhlé pískovcové plošiny. Převýšení vrcholu směrem na sever je až 150 metrů nad Úštěckou kotlinou. Kromě vrcholu a části svahů je pahorek zalesněn, a to převážně listnatým lesem.[2][3]

Geomorfologické zařazení

Kalvárie od Konojed

Geomorfologicky vrch náleží do celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, okrsku Polomené hory, podokrsku Brocenská pahorkatina a Rašovické části.[4]

Stavba na vrcholu

Poutní areál, jehož počátky sahají do let 1704–1707 nechal vystavět pan Václav Růžička, hejtman zdejšího jezuitského panství se sídlem v Liběšicích. Za autora stavby bývá obvykle považován známý barokní architekt z nedalekých Litoměřic Octavio Broggio, avšak tato skutečnost není písemnými prameny doložena.

Přístupovou cestu k hoře lemují již od vsi Ostré výklenkové kaple křížové cesty z období baroka a klasicismu. Tato cesta ústí na terasu v západním svahu hory, která symbolizuje biblickou Zahradu getsemanskou. Zde se nachází torza barokních pískovcových soch klečícího Ježíše a apoštolů. Odsud stoupá na vrchol monumentální pískovcové schodiště. To je členěno dvěma podestami s výklenky osazenými pozůstatky dalších barokních soch. Na vrcholové plošině se nachází skupina tří kaplí, symetricky uspořádaných. Obě boční kaple (kaple Nalezení, kaple Povýšení svatého Kříže) mají zcela totožný věžovitý tvar. Silueta obou věží je výraznou a zdaleka viditelnou dominantou Úštěcka. Uprostřed mezi nimi se nachází přízemní, podélná kaple Božího hrobu. Duchovní správou spadají kaple na Ostrém pod děkanství v Úštěku.

V roce 2005 se poutního areálu ujala Společnost pro obnovu památek Úštěcka. Ta si dala za cíl zabránit postupující devastaci a zachovat toto přitažlivé místo pro další generace. Příležitostně se zde pořádají i kulturní akce (např. Divadlo na schodech). Změny k lepšímu jsou zde patrné každým rokem. V roce 2011 byla zcela obnovena křížová cesta včetně obrazové výzdoby.

Z vrchu je výborný výhled, zejména na Úštěckou kotlinu a České středohoří.[5]

Přístup

Automobilem se dá nejblíže dojet pod vrch, resp. na parkoviště u jihovýchodního okraje vsi Ostré. Pěšky lze vystoupat až na vrcholovou stavbu. Vrch obkružuje od východu přes sever a jih žlutá turistická značka Lukovsko (rozc.)–Ostré (park.). Odbočka na křížovou cestu na Kalvárii je u značky Kostelíky.[3]

Odkazy

Poznámky

  1. Výšku vrchu uvádějí jen některé mapy, např. základní mapa ČÚZK[1] a navigační digitální mapa Mapsource.

Reference

  1. Základní mapy ČÚZK [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-11-30]. Dostupné online.
  2. Geologická mapa 1:50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2013-11-30]. Dostupné online.
  3. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2013-11-30]. Dostupné online.
  4. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
  5. Kalvárie – Ostré [online]. ceskestredohori.cz [cit. 2013-11-30]. Dostupné online.

Literatura

  • ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010 [cit. 2015-04-24]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Pavlíček. s. 148–155. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.