Křižovníci s červeným křížem

Řád Křižovníků s červeným křížem neboli Kanovníci Božího hrobu (též Křižovníci Božího hrobu, Strážci Božího hrobu, Jeruzalémští křižovníci, Božehrobci, u nás Zderazští křižovníci) byl kanovnický řád řeholních kanovníků s řeholí sv. Augustina, založený v chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, uznaný papežem Paschalem II. v roce 1113. Jeho osudy se proplétají s dějinami rytířského Řádu Božího hrobu existujícího dodnes. Mužská větev řádu zanikla nejpozději roku 1819, ženská větev Řeholních kanovnic Božího hrobu Jeruzalémského existuje dodnes a má 29 klášterů po celém světě.

Křižovníci s červeným křížem
Strážci Božího hrobu Jeruzalémského
Ordinis Canonicorum Sancti Sepulchri Hierosolymitani cum rubea cruce (la)
Základní informace
Aktivitavznik po roce 1099
Kategoriepůvodně rytířsko-kanovnický (křižovnický) duchovní-církevní řád
Úlohapéče o nemocné,
kanovnické funkce v Bazilice Božího hrobu
Země původu Jeruzalémské království, Palestina (Svatá země)
SchválilPaschal II., 1113
Nástupci Řád Božího hrobu
Působnostpůvodně Blízký východ, dále Západní, střední a jižní Evropa.
Odznak
Oděvbílý oděv doplněný o černý plášť s červeným patriarším křížem

Křižovníci s červeným křížem v českých zemích

Řád měl v českých zemích jedinou kanonii v Praze na Zderaze, s kostelem sv. Petra a Pavla a špitály na Zderaze, u sv. Lazara na Novém městě pražském, v Trutnově s kostelem sv. Petra a v krátce Nymburku. Kanonii náležely také tyto inkorporované farnosti:

Zderazská kanonie byla založena roku 1190 a existovala až do roku 1785, kdy ji zrušil Josef II. Ženská větev řádu, Řeholní kanovnice Božího hrobu Jeruzalémského, měla v předhusitské době klášter ve Světci s kostelem sv. Jakuba. Užívali vlastní bohoslužebný ritus Božího hrobu.

Odkazy

Literatura

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.