Kluž
Kluž (rumunsky Cluj-Napoca, dříve česky Kološvár, maďarsky Kolozsvár, německy Klausenburg, ukrajinsky Клуж-Напока) je město v rumunském Sedmihradsku. Leží v župě Cluj a zároveň je jejím správním střediskem. Ve městě žije 324 576 obyvatel (2020) a je tak čtrvtým největším městem v Rumunsku.
Kluž Cluj-Napoca | |
---|---|
Centrum s pravoslavnou katedrálou | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°46′ s. š., 23°35′ v. d. |
Nadmořská výška | 410 m n. m. |
Časové pásmo | EET (UTC+2), EEST (UTC+3) |
Stát | Rumunsko |
Župa | Cluj |
Historická země | Sedmihradsko |
Administrativní dělení | 13 městských částí |
Kluž | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 179,5 km² |
Počet obyvatel | 321 687 (2016[1]) |
Hustota zalidnění | 1 872 obyv./km² |
Etnické složení | Rumuni (79,46 %), Maďaři (18,86 %), Romové (0,96 %), Němci (0,22 %) a Židé (0,07 %) |
Náboženské složení | pravoslaví (69,20 %), kalvinismus (12,20 %), Římskokatolická církev (5,52 %)[2] |
Správa | |
Status | župní město |
Starosta | Emil Boc |
Vznik | 1213 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 264 a 364 |
PSČ | 400001–400930 |
Označení vozidel | CJ-N |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Charakter města
Jde o kulturní centrum celého Sedmihradska, nacházejí se zde vysoké školy, univerzita (1919) a výzkumné ústavy. Nalézá se zde také mnoho průmyslových závodů z vícera odvětví (vyrábí se zde porcelán, obuv a pivo Ursus). Stále zde žije početná maďarská menšina.
Dějiny
Ve starověku zde existovalo dácké sídliště Napoca, které obsadili Římané za císaře Trajána v letech 101 až 106, vybudovali v něm vojenský tábor při řece Malý Someš (Someșul Mic). Správním sídlem římské provincie Dacia se sídlo stalo za císaře Hadriána v letech 117 až 137 n. l., kdy bylo nazváno Claudiopolis a získalo městská práva (status municipium). V roce 250 je vyplenili Germáni a Karpové, po nich následovaly invaze Gótů a Skytů. K novému rozmachu došlo od 13. století bylo ustaveno správním střediskem uherské župy. Roku 1270 získalo město od uherského krále Štěpána V. městská práva, následkem toho se začalo prudce rozrůstat; od roku 1272 sem přicházeli němečtí kolonizátoři a řemeslníci, ti původní latinský název přeložili na Klausenburg. Roku 1443 se zde narodil Matyáš Korvín. Historické centrum města s chrámem sv. Mikuláše a radnicí bylo opevněno hradbami. Roku 1550 ve městě zvítězila náboženská reformace, v čele stáli luteráni vedení Gásparem Heltou, a kalvínci. Proti nim Štěpán Báthory roku 1581 založil jezuitskou kolej s akademií, která byl nejstarší univerzitou severního Rumunska. Samostatnost Transylvánie a obrana proti osmanským Turkům pod vládou knížete Michala Chrabrého trvala ve spojenectví s Habsburky až do jeho zavraždění roku 1601.
Mezi lety 1790 a 1848 a znovu pak 1861–1867 byla Kluž hlavním městem velkoknížectví Sedmihradska; dodnes zůstala jeho kulturním centrem. V rámci habsburské monarchie do roku 1918 město patřilo Uhersku, od té doby samostatnému Rumunsku. Za druhé světové války bylo obsazeno Horthyovským Maďarskem, stejně jako jižní část Slovenska. Od roku 1947 patří opět pod Rumunsko.
Obyvatelstvo
Etnické složení
Obyvatelstvo města se skládá z těchto národností:
Rodáci
- Matyáš Korvín (1443 – 1490)
- Štěpán Bočkaj (1557 – 1906)
Partnerská města
- Athény, Řecko
- Beer Ševa, Izrael
- Cervia, Itálie
- Columbia, Spojené státy americké
- Čeng-čou, Čína
- Dijon, Francie
- Chacao-Caracas, Venezuela
- Kolín nad Rýnem, Německo
- Korçë, Albánie
- Makati, Filipíny
- Nantes, Francie
- Pécs, Maďarsko
- Rockford, Spojené státy americké
- São Paulo, Brazílie
- Suwon, Jižní Korea
- Vichy, Francie
- Záhřeb, Chorvatsko
Odkazy
Reference
- Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-27. (rumunsky)
- recensamant.referinte.transindex.ro [online]. [cit. 17-12-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2008.
Související články
Externí odkazy
- Galerie Kluž na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kluž na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Kluž ve Wikislovníku
- (rumunsky) (anglicky) Oficiální stránky města
- (rumunsky) (anglicky) Turistické informace o městě