August Jiří Lobkowicz

Zámek Dolní Beřkovice, rodiště Augusta Jiřího Lobkowicze

Pocházel ze starého českého rodu Lobkoviců, patřil k dolnobeřkovické větvi. Narodil se na zámku Dolní Beřkovice jako nejmladší syn prince Josefa Františka Karla z Lobkowicz (1803–1875) a jeho manželky Sidonie, rozené Lobkowiczové (1828–1917). Od mládí sloužil v armádě, v níž dosáhl hodnosti plukovníka. Patřil k dragounskému regimentu č. 15 a působil u různých vojenských posádek, několik let například v Hodoníně. Dosáhl čestných titulů c. k. komořího (1887) a tajného rady (1917).[2] V závěru existence monarchie zastával funkci nejvyššího hofmistra arcivévody Leopolda Salvatora, patřil také ke dvoru císařovny Zity. Za zásluhy obdržel Leopoldův řád (1918), několik dalších vyznamenání získal od zahraničních panovníků (pruský Řád červené orlice, španělský Řád Isabely Katolické, Řád rumunské koruny, belgický Leopoldův řád), byl též čestným rytířem Německého řádu.

V roce 1897 se v Praze oženil s hraběnkou Irmou Pálffyovou (1866–1950), která patřila k rodové linii Pálffyů usazené v Čechách (Březnice, Hradiště). Irma byla c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodily tři děti.

• 1. Eduard Josef (1899–1959), kapitán československé armády, čestný rytíř Maltézského řádu, rytíř Čestné legie
• 2. Ferdinand August (1901–1966)
• 3. Sidonie Marie Annunciata (1903–1972)

Augustův nejstarší bratr Ferdinand (1850–1926) byl posledním zemským maršálkem Českého království, další bratr Zdenko (1858–1938) dosáhl v armádě hodnosti polního podmaršála a byl generálním pobočníkem císaře Karla I.