Karel Kinský (1766–1831)

Zámek Sloup, sídlo Karla Kinského 1827–1831

Pocházel ze starého českého rodu Kinských, patřil k chlumecké větvi a narodil se na zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou jako druhorozený syn generálmajora Františka Ferdinanda Kinského (1738–1806), matka Marie Kristina (1741–1819) patřila ke knížecí rodině Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v armádě a zúčastnil se bojů proti revoluční Francii, byl též c.k. komořím. Za aktivity na bojišti v Itálii byl v roce 1796 dekorován Řádem Marie Terezie, o rok později byl již podplukovníkem (1797). V roce 1801 dosáhl hodnosti plukovníka a pro tažení v roce 1805 získal hodnost generálmajora. V závěru napoleonských válek byl povýšen na c.k. polního podmaršála (1815)[1], téhož roku obdržel ruský Řád sv. Anny.

Bratři Kinští jako c.k. generálové, litografie, kolem roku 1820. Karel je třetí zleva.

V roce 1827 po strýci Filipovi zdědil panství Sloup v severních Čechách. O rok později požádal o uvolnění z aktivní vojenské služby a usadil se na zámku Sloup. V roce 1829 podnikl stavební úpravy na zámku[2] a pro veřejnost také zpřístupnil zříceninu sloupského skalního hradu. Jeho manželkou byla od roku 1810 hraběnka Alžběta Thun-Hohensteinová (1791–1867), dáma Řádu hvězdového kříže, dcera hraběte Antonína Thun-Hohensteina (1754–1840). Měli spolu čtyři děti. Předčasně zemřelá dcera Antonie (1815–1835) byla manželkou prince Josefa Františka z Lobkovic (1803–1875). Pokračovatelem sloupské větve Kinských byl August Leopold Kinský (1817–1891), který získal také statky na Moravě (Lešná).

V armádě sloužili také Karlovi bratři František Josef (1768–1843), Kristián (1776–1835) a Antonín (1779–1864), všichni dosáhli generálských hodností. Kristián převzal z rodového dědictví panství Matzen v Dolních Rakousích a založil tzv. matzenskou linii Kinských.