Josef Bartoň

Josef Bartoň (25. srpna 1899 Morašice – 2. července 1942 Pardubice) byl český lékař a spolupracovník výsadku Silver A.

MUDr. Josef Bartoň
Pomník Josefa Bartoně a jeho ženy v kompozici pomníku obětem první a druhé světové války ve Stojicích (na snímku vpravo)
Narození25. srpna 1899
Morašice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. července 1942
Pardubice
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěPardubice
Národnostčeská
ObčanstvíČeskoslovensko
Vzdělánívysokoškolské
Alma materUniverzita Karlova
Povolánídětský lékař
ChoťEmilie Welzová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Civilní život

Josef Bartoň se narodil 25. srpna 1899 v Morašicích v okrese Chrudim. Vystudoval pediatrii lékařskou fakultu univerzity Karlovy a pracoval na dětské klinice v Praze, poté se stal dětským lékařem v Pardubicích, kde měl soukromou ordinaci. V Pardubicích se rovněž spolupodílel na založení Masarykovy ligy proti tuberkulóze. V roce 1929 se oženil s Emilií Welzovou. V roce 1930 se manželům narodil syn Ivan a v roce 1931 dcera Eliška. Rodina udržovala přátelství s egyptologem Františkem Lexou a kladla důraz na vlastenectví. V září 1938 byl Josef Bartoň mobilizován. V roce 1940 zahájil pedagogickou činnost v ústavu pro porodní asistentky.

Protinacistický odboj

Po německé okupaci se Josef Bartoň angažoval v Petičním výboru Věrni zůstaneme a jako jeho zástupce navázal spolupráci s organizací ÚVOD. V lednu 1942 se setkal s Alfrédem Bartošem – velitelem výsadku Silver A. V dubnu téhož roku léčil na žádost Věry Junkové radistu výsadku Jiřího Potůčka, který se v té době ukrýval u Josefa Chrbolky v Mněticích, ze zápalu plic, v květnu pak Alfréda Bartoše při prudkém kloubním revmatismu. Výsadku též po poruše radiostanice Libuše poskytl náhradní zařízení, které měl coby nadšený radioamatér ilegálně uložené ordinaci. Dne 16. června 1942 došlo ke zradě Karla Čurdy, díky kterému se Gestapo dostalo ke jménům a adresám spolupracovníků parašutistů a mimo jiné zatklo Hanu a Václava Krupkovi. V jejich bytě nalezlo i Bartošovi záznamy. Není zřejmé co v nich přesně bylo, pravdou je, že nemohlo jít o konkrétní jména, protože k dalšímu zatýkání docházelo postupně jak byla prolamována konspirace. Josef a Emilie Bartoňovi byli zatčeni 20. června 1942. Josef Bartoň byl 2. července téhož roku (1942) zastřelen spolu s ostatními pardubickými spolupracovníky Silver A na pardubickém zámečku, jeho tělo bylo spáleno v místním krematoriu a popel vysypán do Labe. Emilie Bartoňová byla zavražděna 23. prosince 1942 v plynové komoře koncentračního tábora Osvětim. Děti si k sobě vzala služebná. Syn Ivan vystudoval medicínu, Emilie (vdaná Dusilová) se stala učitelkou.

Připomínky Josefa a Emilie Bartoňových
  • Na domě Bartoňových v pardubické Smilově ulici je umístěna pamětní deska manželů Bartoňových.[1]
  • V rámci kompozice pomníku obětem první a druhé světové války ve Stojicích je umístěn i žulový kvádr věnovaný Josefu Bartoňovi a jeho ženě.[2][3]
  • Jako ulice Bartoňova je pojmenována jižní část pardubického sídliště Dubina.

Josef Bartoň v kultuře

Odkazy

Reference
  1. Pamětní deska manželů Bartoňových na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
  2. Pomník první a druhé světová války ve Stojicích na stránkách Břehy.eu
  3. Pomník první a druhé světové války ve Stojicích v Evidenci válečných hrobů

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.