Věra Junková

Věra Junková (24. června 1917 Pardubice – 2. července 1942 Pardubice) byla učitelka a odbojářka z období druhé světové války, spolupracovnice výsadku Silver A.

Věra Junková
Narození24. června 1917
Pardubice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. července 1942
Pardubice
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtípopravena zastřelením
BydlištěPardubice
Národnostčeská
Občanstvíčeskoslovenské
Vzděláníreálná škola, učitelský kurz
Povoláníučitelka
Partner(ka)Alfréd Bartoš posléze Jiří Potůček
RodičeV. Junek, Emilie Pištorová
PříbuzníAntonín Pištora, Jiří Pištora
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Před druhou světovou válkou

Věra Junková se narodila 24. června 1917 v Pardubicích v rodině úředníka cukrovaru V. Junka. Její otec zemřel ještě v období první světové války a její matka Emilie Junková se znovu provdala za tiskaře Adolfa Švarce. Studovala na pardubické reálce, kde v roce 1935 odmaturovala. V roce 1936 pak absolvovala učitelský kurz v Litomyšli. Poté učila v Pardubicích a v Mněticích, bydlela s matkou a jejím mužem v pardubické čtvrti Studánka. Ještě před jeho odchodem do zahraničí se zasnoubila s Alfrédem Bartošem.

Protinacistický odboj

Již druhý den po seskoku výsadku Silver A 30. prosince 1941 se na Věru Junkovou obrátil její snoubenec a velitel výsadku Alfréd Bartoš, aby jí oznámil ukončení vztahu. Věra Junková se poté pokusila o sebevraždu, ale přežila. U sebe doma poté na nějaký čas ubytovala radistu Jiřího Potůčka, který jí sdělil, že se Alfréd Bartoš v Anglii zasnoubil s jinou dívkou. Poté se mezi nimi rozvinul milostný vztah. V dubnu Jiřímu Potůčkovi domluvila léčení zápalu plic u dr. Josefa Bartoně. Ke spolupráci přivedla i svou matku Emilii Švarcovou, nevlastního otce Adolfa Švarce, strýce Antonína Pištoru, známého z Mnětic Josefa Chrbolku a další. Dne 16. června 1942 došlo ke zradě Karla Čurdy, díky kterému se Gestapo dostalo ke jménům a adresám spolupracovníků Silver A a mimo jiné zatklo Hanu a Václava Krupkovi. V jejich bytě nalezlo i Bartošovi záznamy. Není zřejmé co v nich přesně bylo, pravdou je, že nemohlo jít o konkrétní jména, protože k dalšímu zatýkání docházelo postupně jak byla prolamována konspirace. Věra Junková byla zatčena 21. června 1942 a k brutálním výslechům na úřadovnu Gestapa byla převážena z donucovací pracovny. Spolu s dalšími odbojáři byla popravena 2. července 1942 na pardubickém Zámečku. V posledních chvílích svého života se ještě stala nedobrovolnou aktérkou inscenované popravy Taťány Hladěnové, která byla zavražděna dříve a společně s Věrou Junkovou bylo popraveno jen její mrtvé tělo. Ve stejný den zastřelil i Jiřího Potůčka na okraji Pardubic protektorátní četník. Tělo Věry Junkové bylo spáleno v místním krematoriu a popel vysypán do Labe.

Připomínky Věry Junkové
  • Pamětní deska Věry Junkové se nachází v Pardubicích na domě v Hronovické ulici.[1]
  • Po Věře Junkové je v Pardubicích pojmenována ulice spojující ulici K Lesu, kde stál dům její rodiny, a věznici, kde trávila poslední dny svého života.

Rodina

Bratrancem Věry Junkové byl básník Jiří Pištora. Jeho otec a bratr Věřiny matky Antonín Pištora se podílel na zajištění pracovních knížek pro členy výsadku Silver A a byl popraven na stejném místě a ve stejný den jako jeho neteř.

Odkazy

Reference
  1. Pamětní deska Věry Junkové na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.