Johann Anton Starck

Hřbitovní kaple Povýšení sv. Kříže s rodinnou hrobkou barona Starcka. Město Touškov

Vystudoval gymnázium v Plzni, pražskou techniku a následně školy v Berlíně a Lipsku. Byl členem plzeňské Obchodní a živnostenské komory.

Během revolučního roku 1848 se zapojil i do politického dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Stříbro v Čechách. Uvádí se jako statkář.[3] Patřil ke sněmovní levici.[4]

Do politiky se vrátil po obnovení ústavní vlády počátkem 60. let 19. století. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Plzeň.[5] Na mandát rezignoval před zářím 1866.[6] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Čechy (kurie obchodních komor, obvod Plzeň. 27. května 1861 složil slib.[7]

Do Českého zemského sněmu se vrátil v zemských volbách v březnu 1867, nyní již za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).[8] Opětovně sem byl zvolen v zemských volbách v roce 1872[9] a zemských volbách v roce 1878, stále za velkostatkářskou kurii.[10] Politicky se uvádí coby člen Strany ústavověrného velkostatku, která byla centralisticky a provídeňsky orientovaná a reprezentovala zájmy německy smýšlejících velkostatkářů.[11]

Za své zásluhy byl povýšen na svobodného pána.

Jeho průmyslová společnost zaměstnávala v roce 1855 již více než čtyři tisíce lidí. V roce 1855 získala ocenění v Paříži za tabulové sklo. V letech 1862–1864 založil v Třemošné sklárnu. Na pařížské světové výstavě roku 1867 získal další ocenění za důlní produkty. V roce 1873 na světové výstavě ve Vídni měli již samostatný pavilon.

V roce 1877 byl v obci Stupno uveden do provozu závod na zpracování odpadní suroviny chemické výroby Caput mortuum, což byl červený prášek oxidu železitého, který zůstával při procesu výroby kyseliny sírové. V roce 1860 byl postaven v Čeminách nový pivovar.

Johann Anton Starck zemřel 22. května 1883. Je pohřben v rodinné hrobce v Městě Touškově. V kronice chemických závodů v Kaznějově se píše:

„…protože nezanechal legitimních potomků a z potomstva ani jeden se mu nezdál schopný vést firmu odkázal třetinu svému obchodnímu řediteli Antonínu Schoblochovi…“.

Firma se proto na základě jeho závěti změnila na akciovou společnost Dolové a průmyslové závody, dříve Johann David Starck se sídlem v Dolním Rychnově.