Starckové
Starckové byli novoštítný šlechtický rod pocházející z Kraslic a Bublavy, povýšený v jedné linii do panského stavu. Kořeny rodu jsou známy až do roku 1623. Ve vlastnictví měli rodinná sídla ve Starém Sedle v Čeminách a v Horních Lubech. Poslední zmínky o rodu v Čechách pocházejí z období po druhé světové válce.
Významní členové rodu
Nejznámějším příslušníkem z rodu byl Johann David Starck (1770–1841), který patřil k nejúspěšnějším podnikatelům na Sokolovsku a Plzeňsku v oblasti hornictví a v chemickém průmyslu. Roku 1837 byl císařem Ferdinandem I. povýšen do šlechtického stavu. Je pohřben v rodovém sídle ve Starém Sedle.
Jeho nejstarším synem byl velkostatkář Josef Karl (1792–1851), nejmladším pak Johann Anton (1808–1883), který byl za své zásluhy v dalším rozšiřování průmyslového podnikání povýšen roku 1873 do panského stavu. Je pohřben v rodinné hrobce v Městě Touškově.
Příbuzné rody a rodiny
Liewald, Korb von Weidenheim, Lumbe, Lebeda, Bellot, Bischoff, Riedl, Riedl von Riedelstein, Schobloch, Dotzauer, Koritić von Mrazovec, Rieger von Riegershofen, Orlando, Pankraz, Prochaska, Haessler, Jahnl.
Erb
Erb svobodných pánů byl čtvrcený, 1. a 4. červené pole s kotvou, 2. a 3. modré pole s postavou havíře, heslo Bleibt Stark.
Literatura
- JISKRA, Jaroslav. Johann David Edler von Starck a jeho podíl na rozvoji hornictví a průmyslu v západních a severozápadních Čechách koncem 18. a 19. století. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. 238 s. ISBN 80-86630-05-6.