Kraslice

Už od pradávných dob bylo vejce symbolem zrození a života. Zdobení skořápek vajec lze vysledovat až do pravěku.[1] Ve starověkém Egyptě či Persii se také na svátky jara barvila červeně vajíčka.[2] V dávné historii se vejce vkládala do hrobů zemřelých. Zlatě obarvené vejce bylo objeveno v královské hrobce v Sumeru. Obyčej malování vajec znali antičtí Římané v době císařské, zmiňuje se o něm Ovidius, Plinius mladší i Juvenalis. A nalezly se i v polských archeologických výzkumech z 10. století. Křesťanství přijalo symboliku červené, jako krve Krista.

Kraslice slouží ženám a dívkám o Velikonocích jako odměna pro koledníka za tzv. pomlazení, čili vyšlehání pomlázkou. Původně byly takové dárky vykoupením, dárkem, součástí velikonoční koledy a pomlázka či oblévačka byly zábavným trestem pro málo štědré dívky.

Věřilo se v magickou moc vajec a k jejímu posílení se pomalovávala různými magickými ornamenty. Magie postupně vymizela, zůstaly jen ornamenty převážně abstraktní nebo rostlinné a zvířecí motivy symbolizující přírodu probouzející se k životu.

V symbolice se výrazně uplatňovala červená barva. Od ní je i nejčastěji odvozován původ slova kraslice (ze staroslovanského krasnyj, krasniti). Červenou kraslici si dívka nechávala pro hocha, na kterého si tajně myslela.

Vejce darované z lásky muselo být nejen červené, ale také plné. Prázdné bílé skořápky byly spolu s prázdnými ulitami šneků symboly smrti a sloužily ke zdobení Morany. Duté malované kraslice (tzv. výdumky) jsou k vidění až v moderní době a jsou nyní také výhodným komerčním artiklem. Aby se stihlo namalovat dostatek vajec, malovaly se předem až průběžně po celý rok, a nebylo tudíž možné malovat vajíčka plná, protože by se zkazila.

Z tradice ruských kraslic pochází slavná velikonoční Fabergého vejce z konce 19. století a začátku 20. století od petrohradského klenotníka Petera Carla Fabergého. Vajíčka jsou z polodrahokamů a ušlechtilých kovů zdobená různými zlatnickými technikami a skrývají různá překvapení. Vznikla původně výhradně na objednávku carské rodiny. Později byly tvořené i pro další objednatele a také vznikaly imitace od jiných firem. Patří k nejobdivovanějším šperkům světa.

Ošatka velikonočních vajíček zdobených technikou batikování

Technik zdobení vajec existuje řada, od nejjednodušších, jakými je

• reliéfní kresba voskem nebo
• jednoduché batikování,

přes složitější, jako je

• vícebarevná batika či
• leptání,

až k nejobtížnějším, kterými jsou

• polepování slámou či sítinou a
• vyškrabování neboli gravírování.

Další, poměrně komplikovanou technikou je

• drátování,

patrně nejkomplikovanější je pak

• prořezávání a vrtání.

Tyto dvě techniky ovšem nepatří ke klasickým, ale jedná se o vcelku moderní způsoby.

Stále častěji se vyskytuje

• polepování vajíček obtisky či samolepkami s různými obrázky.

• Velikonoční kraslice z Mezinárodního folklorního festivalu ve Valašském muzeu v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

• Slovníkové heslo kraslice ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kraslice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Kraslice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Kniha Velikonoce/Malujeme vajíčka ve Wikiknihách
• Vacenovické kraslice – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2016-03-13 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.