Jaroslav II. Smiřický ze Smiřic

Jaroslav II. Smiřický ze Smiřic (1588 – 16. února 1611 Hrubá Skála) byl český šlechtic z hruboskalské linie rodu Smiřických ze Smiřic, který se tehdy řadil k nejbohatším v Čechách. V letech 1608–1611 byl hlavou rodu.

Jaroslav II. Smiřický ze Smiřic
Hlava rodu Smiřických
Ve funkci:
1608 – 1611
PředchůdceZikmund II. Smiřický ze Smiřic
NástupceAlbrecht Václav Smiřický ze Smiřic
Hejtman Kouřimského kraje
za panský stav
Ve funkci:
1609 – 1610
PanovníkRudolf II.
PředchůdcePřech Hodějovský z Hodějova
NástupceKarel Mracký z Dubé
Narození1588
Úmrtí16. února 1611 (ve věku 22–23 let)
Hrubá Skála
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníKostelec nad Černými lesy
ChoťAnna Alžběta Zapská ze Zap († po 1637)
RodičeZikmund II. Smiřický ze Smiřic
Hedvika Zajícová z Házmburka
Dětibezdětný
Příbuzníděd: Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569)
bratr: Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic (1594–1618)
bratr: Jindřich Jiří Smiřický ze Smiřic (1592–1630)
sestra: Eliška Kateřina, provdaná z Vartmberka (1590–1620)
sestra: Markéta Saloména, provdaná Slavatová z Chlumu (1597 – asi 1655)
Náboženstvínekatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rodina a původ

Narodil se jako prvorozený syn Zikmunda II. Smiřického ze Smiřic (1557–1608) a Hedviky Zajícové z Házmburka († 1610). Jeho nejmladší bratr, pozdější hlava rodu Albrecht Jan byl iniciátorem a čelným představitelem českého stavovského povstání proti Habsburkům. Smrtí mladšího bratra Jindřicha Jiřího (1592–1630) vymřel rod Smiřických ze Smiřic po meči.

Život

Jaroslav Smiřický byl velmi vzdělaný. Nejprve dva roky navštěvoval gymnázium v lužickém Zhořelci, poté studoval teologii na protestantské univerzitě v Basileji. Tam napsal práce pod titulem De Concordia Oratio (Řeč o svornosti) a De Consiliariis (O rádcích).[1] Přátelil se s Adamem Budovcem z Budova.[2] Poté ještě studoval na univerzitě v Heidelbergu. Během kavalírské cesty navštívil Francii, Anglii, Nizozemí a německé země. Jeho následující krátkou cestu do Itálie přerušila smrt otce v roce 1608.[1][2]

Aktivně se účastnil dlouhého zemského sněmu mezi lednem 1609 a únorem 1610, během něhož byl podepsán císařem Rudolfem II. Rudolfův majestát.[2] V letech 1609–1610 zastával úřad hejtmana Kouřimského kraje.[3][1]

V luxusně vybaveném pražském sídle nechal zřídit stříbrnici, tedy klenotnici pro uložení stříbrného nádobí. Během vpádu Pasovských do Prahy byl palác ovšem vypleněn.[1]

Zemřel 16. února 1611 ve věku 23 let buď na tuberkulózu nebo hemofilii.[1] Pohřben byl v Kostelci nad Černými lesy.[4]

Rodina

V únoru 1610 se oženil s Annou Alžbětou Zapskou ze Zap († po 1637).[4] Krátké manželství zůstalo bezdětné.

Majetek

Rozsáhlý majetek po Jaroslavově smrti zdědil Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic (1590–1614) z náchodské větve, protože byl nejstarším mužským členem rodu. O tři roky později ovšem také zemřel.[1]

Odkazy

Reference
  1. JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 28.
  2. ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 130–131.
  3. MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. 203 s. Dostupné online. S. 115.
  4. Smiřičtí, s. 135

Literatura
  • ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 130–135.
  • JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 28.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.