Eliška Kateřina Smiřická

Eliška Kateřina vyrůstala v rodovém zámku v Kostelci nad Černými lesy. Byla údajně ošklivá a dychtila po mužích, avšak žádný šlechtic ji nechtěl. V roce 1607 se sedmnáctiletá Eliška zakoukala do kováře Jiříka Wagnera, kterého s pomocí své služebné přiměla k milostným hrátkám. Za nějaký čas se na to přišlo a kovář Jiří vše pod nátlakem dosvědčil u soudu. On a služebná byli zavřeni a Eliška uvězněna na 12 let nejdříve ve sklepení na Hrubé Skále a pak na hradě Kumburk.

Nesprávně se uvádí, že Eliška Kateřina byla žalářovaná, ale o tom písemné prameny mlčí. Pravděpodobnější je verze, že Eliška měla jakési "zostřené" domácí vězení na hradě Kumburku. Roku 1619 se objevil rytíř Ota Jindřich z Vartemberka, jenž ji z hradu Kumburku vysvobodil a následně pojal za manželku.

Jičínský zámek

Po svatbě se Eliška Kateřina usídlila na rodovém zámku v Jičíně, třebaže měl připadnout její sestře Markétě Salomeně jako dědictví po bratrovi a dědictví se nehodlala vzdát. V roce 1620 do Jičína dorazili královští komisaři, kteří měli majetek Smiřických ve jménu krále Fridricha Falckého Elišce odejmout a vrátit její sestře. Eliška nechtěla ustoupit, s pomocí najatých žoldáků chtěla zámek ubránit, vojáci však utekli. Nakonec sestoupila do zámeckého sklepa, kde byl uskladněn střelný prach a zapálila jej.^[zdroj?] Při následném výbuchu, který jičínský zámek prakticky rozmetal, o život přišlo asi 40 osob, včetně Jindřicha Slavaty z Chlumu, manžela Markéty Salomeny a také Eliška Kateřina.