Velcí

Původně obec zřejmě vznikla v průběhu středověké kolonizace a zanikla v dobách husitských či poděbradských válek. Monografie Hořovicka a Berounska (1931) uvádí, že před dávnými časy bývala osada zvaná Vranová Hůrka, jejíž zakladateli byli bratři Toman a Koman z Vraného. Tehdy k obci náležely polnosti až na východ k Litavce. Roku 1454 byla ves zvaná Velká v majetku Jana ze Ctěnic a jeho matky Barbory. V roce 1602 byla prodána Mikulášem Pešíkem z Komárova Ctiboru Malovci z Chýnova na Svatém Poli.[4]

Obec málem zanikla za třicetileté války. V berní rule z roku 1653 je uvedeno, že zde žilo osm rodin a ves byla v majetku Vratislavů z Mitrovic. Úbytek obyvatel nezpůsobila jen válka, ale také morové epidemie. Většina historie obce je provázána s nedalekými Jincemi. V 19. stoletím se zdeší obyvatelé jako většina obyvatelstva živili prací v železárnách. Žili zde cvočkaři, hřebokováři, hutníci a uhlíři. Když přišla krize v železářském průmyslu, mnoho lidí a to i z Velcí se odstěhovalo za lepší prací. V roce 1900 zde žilo více než 500 obyvatel a stálo zde kolem 70 domů.[5] V roce 1930 bylo v obci evidováno 301 obyvatel.[4]

Ve Velcí fungoval spolek dobrovolných hasičů a organizace Dělnické tělovýchovné jednoty. Život v obci přerušila 2. světová válka a nařízení o rozšiřování vojenské střelnice, která dostala název Truppenübungsplatz Kammwald. Sloužila pro výcvik dělostřelců, pěchoty, letectva i jiných druhů vojsk a také k relaxaci frontových oddílů a dalším speciálním činnostem. Obyvatelé Velcí spolu s dalšími obcemi Zaběhlá, Padrť, Kolvín a Hrachoviště se museli do konce roku 1941 vystěhovat. Výjimku měli jen lesáci, lesní dělníci a formani, protože byli potřeba, neboť bylo nutné vytěžit velké množství dřeva, polámané vichřicí, která přišla 15. listopadu 1941.[6]

Po skončení války se vystěhovaní obyvatelé mohli vrátit zpět do svých domovů. Obec byla modernizována, byl sem zaveden telefon a obecní rozhlas. Také začaly přípravné práce na vybudování obecního vodovodu. V roce 1949 zde bylo založeno zemědělské družstvo, jako první v hořovickém okrese. V témže roce však komunistický režim vydal nový zákon o Vojenských újezdech. V roce 1951 bylo rozhodnuto, že se vojenský újezd Brdy rozšíří a obce Velcí, Zaběhlá, Padrť, Kolvín a Hrachoviště zaniknou. Obyvatelé Velcí, však neočekávali, že se projekt bude realizovat a odvolávali se na svou prorežimní angažovanost.[4] I přesto však v roce 1952 došlo k vystěhování obcí. V roce 1953 bylo započato s bouráním domů, které vykonali vojáci pomocných technických praporů.[7] Všechny vesnice byly srovnány se zemí a zhruba 1 250 původních obyvatel si muselo hledat nový domov.[8] Ani nízké finanční odškodnění vystěhovaným nikterak nepomohlo, protože krátce na to proběhla měnová reforma, kterou byly veškeré finanční úspory znehodnoceny. Zároveň se ukázalo, že pocházet z vystěhované vesnice je nepříjemný cejch, který je ve společnosti tabu.[9]

V roce 1990 vznikl spolek Svaz vyhnanců z Brd, který si dal za cíl získat důstojné odškodnění a své odejmuté pozemky zpět. Neúspěšně se dožadoval spravedlivého odškodnění. Obyvatelé vystěhovaných obcí se několikrát sešli v letech 1993, 2000 a 2007.[10]

Dne 1. ledna 2016 vešel v platnost zákon, kterým byl zrušen vojenský újezd Brdy. Důvodem byla přílišná rozsáhlost prostoru, který byl málo využívaný a k počtu vojáků příliš velký. Na jeho místě vznikla chráněná krajinná oblast Brdy.

V roce 2020 bylo u příležitosti 80. výročí od vystěhování obyvatel, vysázeno šest lip v místech kde stávaly zaniklé obce.[11]

• Jaroslav Pompl (1905–1965), vedoucí osobnost protinacistického odboje na Rožmitálsku