Gustav Klimt

Otec Ernst Klimt, zlatník a rytec pocházející z Travčic u Litoměřic[3], připravoval své syny na zlatnické povolání, ale Gustav projevoval výrazné kreslířské nadání a ve čtrnácti letech úspěšně absolvoval přijímací zkoušku na Kunstgewerbeschule, vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu. Zároveň studoval malířství v ateliéru Ferdinanda Laufbergera a po jeho smrti pokračoval u profesora Bergera. Roku 1877 začal na stejné škole studovat i jeho bratr Ernst a to byl začátek jejich vzájemné spolupráce. Bratři Klimtové si spolu se svým kolegou ze studií Franzem Matschem otevřeli v roce 1883 ve Vídni umělecký dekoratérský ateliér. Často pak oba bratři Klimtové i Matsch spolupracovali například s věhlasným architektonickým ateliérem Fellner a Helmer – díky tomu se podíleli třeba i na výzdobě divadla v Karlových Varech nebo v Liberci. Pro liberecké divadlo vytvořil dodnes sloužící malovanou oponu.

Egon Schiele: Gustav Klimt (1913)

Gustav Klimt: Polibek (1907–1908)

Roku 1887 Klimt dostal zakázku na vytvoření obrazu představujícího interiér císařského divadla, za který dostal císařské ocenění. Na sklonku roku 1892 zemřel umělcův otec a nedlouho po něm i mladší bratr Ernst.

Projekt stropních maleb do haly Vídeňské univerzity, který představili Klimt a Matsch, přijala porota v roce 1894. Klimt, Joseph Maria Olbrich a Josef Hoffmann spolu s několika dalšími umělci založili roku 1897 Secesi. V témže roce namaloval Klimt své první krajinomalby.

Roku 1898 umělec realizoval plakát pro první výstavu Secese a zúčastnil se přípravy časopisu Ver Sacrum. Ve vášnivé polemice o obrazu určeném pro Vídeňskou univerzitu Klimta roku 1900 horlivě bránil Franz Wichkoff. Obraz získal zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. V roce 1905 Klimt odkoupil od státu všechny obrazy určené pro univerzitu, opustil Secesi a založil novou skupinu – Kunstschau. Na IX. Bienále v Benátkách se v roce 1910 setkal s velkým úspěchem. V roce 1911 získal v Římě první cenu za Život a smrt. Roku 1917 byl jmenován čestným členem Akademie výtvarných umění ve Vídni a v Mnichově. V důsledku krvácení do mozku zemřel ve středu 6. února 1918 ve věku 56 let. Do márnice Všeobecné vídeňské nemocnice o den později přispěchá Egon Schiele, který nakreslí Klimtův posmrtný portrét. Gustav Klimt je následně 9. února pochován na hřbitově v Hietzingu.

Měl vlivné postavení v umění monarchie a byl oblíbeným portrétistou vídeňské společnosti. Patří mu klíčové postavení v rakouských dějinách umění.

Na jeho počest a připomenutí je pojmenován expresní vlak rakouských spolkových drah (ÖBB) EC 78/79 (později EC 278/279) „Gustav Klimt“, který jezdil z Grazu přes Vídeň, Břeclav, Brno a Českou Třebovou do Prahy Hlavní nádraží. Vlak byl zrušen začátkem GVD (Grafikon Vlakové Dopravy) 2014/2015.

Obraz Portrét Adele Bloch-Bauer I (také zvaný Zlatá Adéla) zakoupil v roce 2006 Ronald Lauder za 135 milionů amerických dolarů (asi tři miliardy Kč), čímž se stal nejdražším zobchodovaným obrazem.[4] Později v roce 2006 byl tento rekord překonán díly Willema de Kooninga a Jacksona Pollocka, i tak tento portrét zůstává na třetí příčce.[5]

11. ledna 1918 Klimta v jeho ateliéru ranila mrtvice. Ochrnul na polovinu těla a byl převezen do vídeňského sanatoria, tam 6. února 1918 zemřel na zápal plic způsobený epidemií španělské chřipky. Pochován je na vídeňském hřbitově Hietzing.

• Hudba I (1895)
• Hudba I (1895) (1899)
• Judita a Holofernes I (1904–1905)
• Vodní had I (1904–1907)
• Tři období života ženy (1905)
• Polibek (1907–1908)
• Danae (1907–1908)
• Hygieia (1907)
• Zlatá Adele – Portrét Adele Bloch-Bauer (1907)

• Česká republika: Národní galerie v Praze; Galerie výtvarného umění v Ostravě; Moravská galerie v Brně
• Francie: Paříž – Musée d'Orsay; Štrasburk – Musée des Beaux-Arts
• Itálie: Benátky – Galleria d’Arte Moderna; Řím – Galleria Nazionale d’Arte Moderna
• Kanada: Ottawa – The National Gallery of Canada
• Německo: Mnichov – Neue Pinakothek
• Rakousko: Linec – Neue Galerie der Stadt Linz – Wolfgang Gurlitt Museum; Vídeň – Albertina Graphische Sammlung – Österreichische Galerie – Historisches Museum der Stadt Wien – Österreichische Nationalbibliothek – Österreichisches Museum für angewandte Kunst (Belvedere) – Zentralsparkasse der Gemeinde
• USA: New York – The Museum of Modern Art

• 
  Judith (1901)
• 
  Beethovenfries (1902), detail
• 
  Danae
• 
  Portrét Fritza Riedlerové
• 
  Adam a Eva
• 
  Baby
• 
  Beethovenfries, detail
• 
  Zlatá Adéla – Portrét Adele Bloch-Bauer (1907)
• 
  Přítelkyně
• 
  Portrét Johanne Staud
• 
  Objetí