Jiří Černohorský

Černohorský vystupuje proti liberálně demokratickým stranám, jenž označuje za zkorumpované a vlastizrádné, nehájící zájmy ČR. Několikrát vyhrožoval různým politikům násilím, za což byl prošetřován policií. Tvrdí, že zastupitelská demokracie je podvod a že v ČR žádná demokracie není.[11]

Aktivně vyjadřuje sympatie a podporu prezidentu Miloši Zemanovi. Účastnil se ve volebním štábu Miloše Zemana při prezidentské volbě 2018 a obdržel pozvánku na oslavy státního svátku 28. října pořádaného Pražským hradem.[12] Několikrát také vystupoval v televizi TV Barrandov jako Zemanův sympatizant.[13]

Na akcích často vystupuje s dalšími aktivisty a politiky, mimo jiné po boku členů Svobody a přímé demokracie, České Suverenity nebo Komunistické strany Čech a Moravy. Dříve Černohorský spolupracoval s krajně pravicovými extrémistickými subjekty jako Dělnickou stranou sociální spravedlnosti, Národní obrodou vedenou krajně pravicovým extrémistou Pavlem Matějným či s Národní demokracií.[14][10] Od krajně pravicového extrémismu se následně distancoval.[15]

Účastnil se na protestech proti Prague Pride 2016 v Praze, kritizuje řadu mezinárodních iniciativ a kampaní, mimo jiné Istanbulskou úmluvu, Zelenou dohodu pro Evropu nebo Lisabonskou smlouvu. Je výrazným odpůrcem migrace a islámu, negativně se vymezuje proti Romům.[10] Častými terči Černohorského kritiky jsou pak různé domácí i zahraniční neziskové organizace.

Černohorský zastává ruskou interpretaci dějin, hlavně v oblasti osvobozování Československa Rudou armádou a Sovětským svazem nebo příčinami druhé světové války. Vyzdvihuje roli Sovětského svazu a naopak zlehčuje jeho válečné i poválečné zločiny. Často svými názory nabádá k panslavismu. Zastává názor, že se za komunistického režimu žilo lépe než v současné době. Ostře pak vystupuje proti Václavu Havlovi, Sametové revoluci nebo privatizaci v 90. letech.

Během pandemie covidu-19 šířil dezinformace a lži ohledně očkování a vakcíně proti covidu-19.[16] Nabádal k nedodržování proti epidemiologických opatření a zúčastňoval se demonstrací proti České lékařské komoře.[17] Celou pandemii pak označoval jako podvod.[18]

Silně vystupuje proti členství v Evropské unii a NATO. Kritizuje NATO a Spojené státy americké za svojí zahraniční politiku, mimo jiné za vojenské intervence na Blízkém východě, bombardování Jugoslávie nebo podporu barevných revolucí.[1] Západní svět označuje jako zdegenerovaný a pod nadvládou kulturního marxismu.

Aktivně propaguje širší spolupráci s Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou. Podporuje Vladimir Putina a jeho režim. Zastává ruskou interpretaci ohledně anexe Krymu Ruskou federací nebo ruské invaze na Ukrajinu. Staví se také proti sankcím na Ruskou federaci.

Podporuje režim Alexandra Lukašenka v Bělorusku a kritizuje Běloruskou opozici včetně protestů v Bělorusku.

Mezi další zahraniční politiky, kteří mají Černohorského přízeň patří mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, francouzská politička Marine Le Penová nebo italský politik Matteo Salvini a další krajně pravicoví politici a politické strany, často sympatizující s Ruskou federací a režimem Vladimíra Putina.

Kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017 za Stranu Práv Občanů.[19] Do voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 kandidoval za Alianci národních sil.[4] Ve volbách kandidoval jako nezávislý a ani jednou neuspěl a nebyl zvolen.

V roce 2015 byl policií zatčen, když se snažil násilně dostat na úřad vlády. V roce 2017 na Hradčanském náměstí veřejně vykřikoval, že by pověsil Andreje Babiše, Bohuslava Sobotku a Miroslava Kalouska. Při oslavách 17. listopadu byl v roce 2015 kvůli výtržnostem zadržen policií před Úřadem vlády.[14] Byl zatčen při demonstraci Adama B. Bartoše, odsouzeného za antisemitismus.[12] Na protestech a ve svých videích na internetu často vyzývá k násilí vůči politikům a veřejným osobnostem.[20]

Jiří Černohorský se dostal do širšího povědomí když opakovaně demonstroval proti přesunutí pomníku maršála Koněva. Několikrát strhnul plachty z pomníku, za což byl zatčen policií.[21] Po přesunutí pomníku Černohorský vyhrožoval trojici pražských politiků (Ondřej Kolář, Zdeněk Hřib, Pavel Novotný), k čemuž nabádal i své internetové fanoušky. Ty rovněž vybízel k psaní omluvných a podpůrných dopisů na ruskou ambasádu. Přesunutí památníku také kritizoval v ruských mediích.[14][11]

Ostře vystupoval proti novému pomníku Ruské osvobozenecké armádě v Řeporyjích, kde svolal a vystupoval na několika protestech. V jednom ze svých internetových videí vyhrožoval zničením pomníku.[22]

Jiří Černohorský spolupracuje s Ruským střediskem vědy a kultury spadající pod ruskou federální agenturu Rossotrudničestvo, která spadá pod ruské ministerstvo zahraničí.[23] Ruské středisko vědy a kultury otevřeně prosazuje narativ ruské vlády a opakovaně vstupovalo do záležitostí České republiky, mimo jiné vystupovalo proti přesunutí pomníku maršála Koněva.[24] Partnerem střediska je mimo jiné i Diplomatická akademie ministerstva zahraničí v Rusku. Ta vzdělává budoucí ruské diplomaty a agenty v zahraničí.[2]

Ředitelem střediska byl příslušník ruské kontrarozvědky FSB Andrej Končakov, se kterým Černohorský udržoval osobní vztahy. Končakov byl jedním z podezřelých v kauze agenta s ricinem, kdy byl bezpečnostními složkami označen jako kurýr, který měl do ČR jed přivézt.[24][25] Následně byl z ČR vyhoštěn. Ruské středisko vědy a kultury také finančně podporovalo Černohorského neziskovou organizaci Čest, svoboda, respekt. Černohorský zde několikrát moderoval rusko-český festival s názvem Slovanská vzájemnost, návrat ke kořenům.[14]

V roce 2020 pořádal nepovolenou sbírku, kde si nechával posílat peníze ze sbírky přímo na svůj soukromý účet místo odděleného transparentního účtu podle zákona.[7] Obdobnou sbírku spoluorganizoval již v roce 2019, kvůli sporům s ostatními organizátory ale od projektu odstoupil.[26]

Další nepovolená sbírka byla na pomoc lidem po tornádě na Břeclavsku a Hodonínsku kde se vybralo přes 750 000 Kč. Peníze byly poslány na běžný účet nebo vybrány v hotovosti a zda byly vynaloženy na pomoc nelze dohledat.[27][28]

Černohorského neziskovka Čest, svoboda, respekt má pak velmi nepřehledné financování, nejsou například k dohledání zprávy ohledně hospodaření spolku, který má navíc virtuální sídlo.[7]

V únoru 2022 byl zatčen za podporu ruské invaze na Ukrajinu. Je obviněn ze spáchání trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.[29]

O případ se také začala zajímat Národní centrála proti organizovanému zločinu, mimo jiné i kvůli údajným kontaktům na ruské agenty.[30]

Na internetu pak opakovaně zpochybňuje závažnost situace, šíří dezinformace a ruskou propagandu ohledně ruské invaze a Ukrajinských uprchlíků.

• Ruská propaganda