Jedno zdraví

Počátky modelu Jedno zdraví nalezneme již v roce 1821, kdy Rudolf Virchow rozpoznává první vazby mezi nemocemi lidí a zvířat. Virchow pro tyto choroby vymyslel termín „zoonóza“. Hlavní vazbu, kterou Virchow objevil, byla Trichinella spiralis u prasat a lidí.[5] Bylo to o více než století později, co byly myšlenky předložené Virchowem začleněny do společného modelu zdraví spojujícího lidské zdraví se zdravím zvířat.

V roce 1964 Dr. Calvin Schwabe, bývalý člen Světové zdravotnické organizace (WHO) a zakládající předseda Ústavu epidemiologie a preventivního lékařství na Veterinární škole University of California v Davisu, vyzval k vytvoření modelu „Jedno lékařství“ („One Medicine“), zdůrazňující potřebu spolupráce mezi lékaři a veterináři, jako prostředku pro kontrolu a prevenci šíření nemocí.[6] V roce 2004 se objevil model Jedno zdraví s 12 Manhattanskými principy, kde lékaři a veterináři požadovali „Jedno zdraví, jeden svět, jedno lékařství“ („One Health, One World, One Medicine”).[7]

Model Jedno zdraví získal v posledních letech pozornost, díky objevu mnohočetných propojení, která existují mezi chorobami zvířat a lidí. Nedávné odhady uvádějí zoonotické nemoci jako zdroj 60 % celkových lidských patogenů a 75 % nových lidských patogenů.[8]

Jednou z hlavních situací, kdy lze aplikovat model Jedno zdraví, je obezita psů a koček spojená s jejich vlastníky a jejich vlastní obezitou. Obezita není dobrá pro zvířata ani pro člověka. Obezita lidí a jejich mazlíčků může vést k mnoha zdravotním problémům, jako je diabetes mellitus, osteoartritida a mnoho dalších.[9] Zoonotické choroby jsou další situací, na kterou lze aplikovat model Jedno zdraví - viz odstavec Zoonózy.

Antibiotická rezistence je v živočišném průmyslu a pro člověka vážný problém. Jedním z důvodů je to, že přírodní rezistory jsou přítomny v různých prostředích. Tyto environmentální rezistory fungují jako gen rezistence vůči antibiotikům. Existuje mnoho otázek a výzkumů, které je třeba dále provést, aby se zjistilo, zda tyto ekologické rezistory hrají velkou roli v odolnosti vůči antibiotikům, ke které dochází u lidí, zvířat a rostlin.[10] V nedávno provedené studii se uvádí, že infekcím způsobeným patogeny rezistentními na léčiva podlehlo 700 000 lidí v jednom roce. Tato studie rovněž uvedla, že pokud tento problém nebude řešen, toto číslo se do roku 2050 zvýší na 10 milionů.[11] Národní antimikrobiální monitorovací systém je systém používaný ke sledování antimikrobiální rezistence mezi bakteriemi izolovanými ze zvířat, která lidé konzumují. V roce 2013 zjistili, že asi 29 % krůt, 18 % prasat, 17 % hovězího masa a 9 % kuřat bylo rezistentních vůči více léčivům, což znamená, že měly rezistenci vůči 3 nebo více třídám antimikrobiálních látek.[12] Tato rezistence u zvířat i lidí mezi nimi usnadňuje přenos zoonotických chorob a také usnadňuje přenos rezistence.[13] Existuje mnoho možností, jak pomoci snížit množství zoonotických chorob přenášených mezi zvířaty a lidmi. Většina těchto možností se týká chovů nebo jatek zvířat.[14]

Zoonóza nebo zoonotická onemocnění lze definovat jako infekční onemocnění, která lze přenášet mezi zvířaty a lidmi.[15] Model Jedno zdraví hraje velkou roli při prevenci a kontrole zoonotických chorob.[16] Přibližně 75 % nových a objevujících se infekčních chorob u lidí je definováno jako zoonotické. Zoonotické choroby se mohou šířit mnoha různými způsoby. Nejběžnější známé způsoby jejich šíření jsou prostřednictvím přímého kontaktu nebo nepřímého kontaktu, přenášeného vektorem a potravinami.[17] Níže v (Tabulce 1) najdete seznam různých zoonotických chorob, jejich hlavních rezervoárů a způsobů přenosu.

Tabulka 1: Zoonózy

[18]

Rizika onemocnění snižuje správná hygiena, aktuální očkování a správné používání antibiotik u lidí[19] i zvířat.[14] Vzhledem k množství druhů zvířat vystupujících v roli rezervoárů pro různé infekce, je do určité míry zbytečné bojovat s těmito infekcemi u lidí, když zdroj nákazy zůstává.[20] Řešením je co nejmenší kontakt lidí s přírodními ohnisky (divokými zvířaty) a redukce rezervoárů v podobě chovů a jatek hospodářských zvířat. Rostlinná strava může snížit počet zvířat v průmyslových velkochovech a omezit tak výskyt zoonotických patogenů.[21]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu One Health na Wikimedia Commons
• - One Health Initiative