Jean-Louis Tauran

Jean-Louis Pierre kardinál Tauran (5. dubna 1943 Bordeaux – 5. července 2018 Hartford, Connecticut) byl francouzský římskokatolický kněz, kardinál a camerlengo.

Jeho Eminence
Jean-Louis Tauran
Kardinál-kněz
Kardinál Tauran
Církevřímskokatolická
Provincieřímská
Diecézeřímská diecéze
SídloVatikán
Jmenování20. prosince 2014
PředchůdceTarcisio Bertone
Heslo„Veritate et caritate“
„Pro pravdu a lásku“
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení20. září 1969
světitel Marius-Félix-Antoine Maziers
Biskupské svěcení6. ledna 1991
světitel Jan Pavel II.
1. spolusvětitel Giovanni Battista Re
2. spolusvětitel Justin Francis Rigali
Kardinálská kreace21. října 2003
Bazilika sv. Petra, Řím
kreoval Jan Pavel II.
TitulKardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
Osobní údaje
Datum narození5. dubna 1943
Místo narozeníBordeaux, Francie Francie
Datum úmrtí5. července 2018 (ve věku 75 let)
Místo úmrtíHartford, Connecticut, USA USA
Alma materPapežská diplomatická akademie
Papežská univerzita Gregoriana
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Studoval v Toulouse a v Římě (na Papežské univerzitě Gregoriana a na Papežské diplomatické akademii). Kněžské svěcení přijal 20. září 1969 ve svém rodišti, poté působil jako duchovní v diecézi Bordeaux. V roce 1975 vstoupil do diplomatických služeb Vatikánu. V letech 1975 až 1983 působil na apoštolských nunciaturách v Dominikánské republice a Libanonu. V osmdesátých letech byl několikrát členem delegací Svatého stolce na konferencích o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

V roce 1990 byl jmenován sekretářem Rady pro veřejné záležitosti církve (později přejmenované na Sekci pro vztahy se státy vatikánského Státního sekretariátu), 6. ledna 1991 přijal biskupské svěcení z rukou papeže Jana Pavla II. Úřad vatikánského "ministra zahraničí" zastával 13 let. Kardinálskou hodnost mu udělil Jan Pavel II. v říjnu 2003.[1] Ve stejném roce byl jmenován archivářem a bibliotekářem Svaté římské církve.[2] Reprezentoval mimo jiné papeže na otevření nového Muzea holokaustu v Jeruzalémě 15. března 2005.[3] Dne 25. června 2007 byl rozhodnutím Benedikta XVI. povolán do čela Papežské rady pro mezináboženský dialog.[4] Jeho místo archiváře a knihovníka Svaté římské církve převzal dosavadní prefekt Vatikánské knihovny Raffaele Farina. 20. 12. 2014 byl jmenován kardinálem komořím Apoštolské komory.

Dne 9. března 2015 složil do rukou Františka přísahu kardinála komořího, neboli camerlengo.

Konkláve v roce 2013

Ze svého úřadu kardinála prvního jáhna ohlásil po konkláve v roce 2013 zvolení papeže Františka.[5]

Vyznamenání
Stát Stuha Název Datum udělení
Itálie Itálie Velkodůstojník Řádu zásluh o Italskou republiku[6] 19. listopadu 1988
Rytíř velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku[7] 27. listopadu 1992
Litva Litva Velkokříž Řádu litevského velkoknížete Gediminase[8] 28. února 2003
Maďarsko Maďarsko Velkodůstojník Záslužného řádu Maďarské republiky 1999
Malta Malta Řád Xirka Ġieħ ir-Repubblika 4. února 1995
Polsko Polsko Velkodůstojníci Řádu za zásluhy Polské republiky[9] 1. dubna 2010
Německo Německo Velký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 2004
Portugalsko Portugalsko Velkokříž Řádu za zásluhy[10] 21. prosince 1990
Rakousko Rakousko Velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku[11] 1999
Slovensko Slovensko Řád bílého dvojkříže II. třídy 28. října 2002
Španělsko Španělsko Velkokříž Řádu Isabely Katolické[12] 1997

Odkazy

Reference
  1. Rádio Vaticana. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online.
  2. Rádio Vaticana. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online.
  3. Rádio Vaticana. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online.
  4. Kardinál Tauran jmenován předsedou Papežské rady pro mezináboženský dialog
  5. Rádio Vaticana. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online.
  6. Grande Ufficiale Ordine al Merito della Repubblica Italiana. Le onorificenze della Repubblica Italiana [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online.
  7. Cavaliere di Gran Croce Ordine al Merito della Repubblica Italiana. Le onorificenze della Repubblica Italiana [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online.
  8. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online.
  9. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 1 kwietnia 2010 r. o nadaniu orderów. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online.
  10. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online.
  11. https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXIV/AB/AB_10542/imfname_251156.pdf
  12. Ministerio de asuntos exteriores. www.boe.es. 15. dubna 1997, čís. 90, s. 11841. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
Kardinál komoří
Předchůdce:
Tarcisio Bertone		 2014–2018
Jean-Louis Tauran		 Nástupce:
Kevin Farrell
Kardinál-protojáhen
Předchůdce:
Agostino Cacciavillan		 2011–2014
Jean-Louis Tauran		 Nástupce:
Renato Raffaele Martino
Předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog
Předchůdce:
Paul Poupard		 2007–2018
Jean-Louis Tauran		 Nástupce:
Miguel Ángel Ayuso Guixot
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.