Jaroslav Piskáček

Po studiu ruštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (dosáhl titulu PhDr) pracoval jako redaktor v nakladatelství Naše vojsko. V 80. letech byl zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov jako překladatel scénářů. Ve svobodném povolání překládal ruskou prózu. Byl manželem překladatelky Hany Vrbové. Jeho syn Jaroslav Piskáček mladší překládá z angličtiny a ruštiny.[1]

• Jurij Vasiljevič Bondarev: Poslední salvy (1961).
• Jurij Vasiljevič Bondarev: Mládí velitelů (1963).
• Jurij Vasiljevič Bondarev: Hořící sníh (1971).
• Jurij Vasiljevič Bondarev: Příbuzní (1971).
• Jurij Vasiljevič Bondarev: Břeh (1977).
• Jurij Vasiljevič Bondarev: Ještě neumlkla děla (1977).
• Jurij Vasiljevič Bondarev: Volba (1983).
• Jurij Vasiljevič Bondarev: Hra (1987).
• Alexandr Ivanovič Gercen: Drobné prózy. Kdo je vinen? (1953).
• S. Jaroslavcev: Výprava do pekel (1988).
• Emmanuil Genrichovič Kazakevič: Hvězda 1985).
• Alexandr Petrovič Kazancev: Zánik Faeny (1987).
• Anton Semjonovič Makarenko: Začínáme žít (1973).
• Anatolij Markovič Markuša: Zkušební letec (1980).
• Povídky z vesmíru (1961), výbor sovětských sci-fi povídek.
• Druhé povídky z vesmíru (1962), další výbor sovětských sci-fi povídek.
• Třetí povídky z vesmíru (1963), třetí výbor sovětských sci-fi povídek.
• Riziko nesmrtelnosti (1985), výbor sovětských sci-fi povídek.
• Vesmírní detektivové (1984), výbor sovětských sci-fi povídek.
• Fjodor Sologub: Posedlý (1970).
• Arkadij a Boris Strugačtí: Planeta nachových mračen (1962).
• Arkadij a Boris Strugačtí: Ničivá vlna (1965).
• Arkadij a Boris Strugačtí: Tachmasib letí k Saturnu (1965).
• Arkadij a Boris Strugačtí: Hotel U mrtvého alpinisty (1972).
• Arkadij a Boris Strugačtí: Je těžké být bohem (1973).
• Arkadij a Boris Strugačtí: Brouk v mraveništi (1982).
• Arkadij a Boris Strugačtí: Pondělí začíná v sobotu (1984).
• Fjodor Ivanovič Šaljapin: Stránky z mého života (1958).
• Vesmírní detektivové (1984), výbor sovětských sci-fi povídek.