František Antonín Gerstner

František Antonín Gerstner se narodil 11. května 1795 (podle jiných zdrojů 11. května 1793[2] případně 19. dubna 1796[3]) v Praze do rodiny profesora Pražské polytechniky Františka Josefa Gerstnera (1756-1832) a Gabriely rozené von Mayersbach († 1808). Vystudoval Filosofickou fakultu Karlo-Ferdinadovy Univerzity v Praze. Poté pokračoval ve studiu na Pražské polytechnice. Od roku 1817 přednášel na Vídeňské polytechnice geometrii a zeměměřictví.[2]

Roku 1820 převzal od svého otce projekt výstavby koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince.[4] Aby získal více zkušeností s konstrukcí železnic podniknul roku 1822 studijní cestu do Velké Británie. V létech 1823-1824 prováděl přípravné a vyměřovací práce. Roku 1824 obdržel 50leté privilegum na provozování koněspřežné dráhy, které následně postoupil c.k. první privilegované železniční společnosti ve Vídni (něm. k. k. privilegierte Erste Eisenbahn – Gesellschaft ; EEG). Gerstner se také vzdal místa na Vídeňské polytechnice a nastoupi jako hlavní stavbyvedoucí plánované dráhy. Vlastní výstavba byla na severním úseku trati (České Budějovice – Kerschbaum) zahájena v létě 1825. Roku 1826 odjel na svou druhou studijní cestu do Velké Británie. Po návratu se vzhledem k finančním těžkostem a pomalému postupu prací dostal do konfliktu s akcionáři a vedením společnosti. Roku 1828 Gerstner dokončil první část dráhy do Kerschbaumu. Poté však byl z funkce odvolán a dokončením stavby byl pověřen Mathias von Schönerer.

Roku 1829 podniknul další studijní cestu do Velké Británie, kde navštívil právě dokončovanou dráhu z Liverpoolu do Manchesteru. V letech 1830-1832 zastupoval otce F. J. Gerstnera při přednáškách na Pražské polytechnice. V téže době také připravil k tisku jeho dílo, třídílnou učebnici Handbuch der Mechanik (1831-1834), ke kterému připojil vlastní dodatek o britských železnicích.

Roku 1834 byl pozván do Ruska aby zde připravil projekty výstavby místních tratí. V lednu 1835 předložil caru Mikuláši I. návrh výstavby dráhy z Petrohradu do Moskvy s navazující dráhou do Nižného Novgorodu a Kazaně.[4] Vzhledem k neskromným Gerstnerovým požadavkům byl tento plán zamítnut. Gerstner proto požádal o povolení výstavby kratší trati z Petrohradu přes Carskoje Selo do Pavlovska. Tento plán byl již schválen a tato první ruská železnice byla pod Gerstnerovým vedením vybudována v letech 1835-1837.[2]

Roku 1838 podniknul cestu do Spojených států, kde studoval výstavbu tamních železnic. F. A. Gerstner zemřel na následky zranění 12. dubna 1840 ve Philadelphii.[4]

F. A. Gerstner byl ve své době pozapomenut. Průkopnický význam jeho díla byl doceněn až ve 20. století. Gerstner je dnes považován také za průkopníka výstavby horských železnic. Technické řešení, které použil v hornatém úseku tratě u Kerschbaumu připomíná později budovaný Semmering (snaha neztrácet již jednou nabytou výšku).

Koněspřežná dráha byla plně dokončena roku 1832, kdy byl mezi Českými Budějovicemi a Lincem zahájen pravidelný provoz.[4] Tato dráha je považována za první veřejnou železnici s pravidelným provozem na Evropském kontinentu (mimo Británii). Koněspřežka byla provozována až do roku 1872[4]. Od roku 1971 jsou zachovalé zbytky koněspřežné dráhy chráněny jako Technická památka ČR.[5] V železniční stanici Rybník je památkově chráněný pomník F. A. Gerstnera.[6]

Český inženýr Jan Perner pracoval pod Gerstnerovým vedením v Rusku. Zde získal první praktické zkušenosti, které později využil při výstavbě železnic v Čechách

U příležitosti oslav 170. výročí Ruských železnic byl na Vitebském nádraží v Petrohradě odhalen pomník F. A. Gerstnera.

Dnes (2016/2017) je po F. A. Gerstnerovi pojmenován jeden pár vlaků z Prahy do rakouského Lince.

• Lehrgegenstände der praktischen Geometrie am polytechnischen Institut, Praha, 1818
• Über die Vortheile der Anlage einer Eisenbahn zwischen der Moldau und Donau. Wien, 1824.
• Bericht an die P.T. Herren Actionärs über den Stand der k. k. privilegierten Eisenbahn-Unternehmung zwischen der Moldau und Donau, vom Bauführer Franz Anton Ritter von Gerstner. Wien 1827.
• Über die Vortheile der Unternehmung einer Eisenbahn zwischen der Moldau und Donau. Wien 1829.
• Bericht über den Stand der Unternehmung der Eisenbahn von St. Petersburg nach Zarskoje Selo, 1838
• B erichte aus den Vereinigten Staaten von Nordamerica, über Eisenbahnen, Dampfschiffahrten, Banken und andere öffentliche Unternehmungen. C. P. Melzer, Leipzig 1839.
• Die innern Communicationen der Vereinigten Staaten von Nordamerika. Wien 1842–1843