Jan Frank Fischer

Jan Frank Fischer (15. září 1921 Louny – 27. ledna 2006 Praha) byl český hudební skladatel a překladatel.

Jan Frank Fischer
Narození15. září 1921
Louny, Čechy
Československo Československo
Úmrtí27. ledna 2006 (ve věku 84 let)
Praha
Česko Česko
Povoláníhudební skladatel, spisovatel, překladatel, hudebník a dramatik
DětiDaniela Fischerová
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Byl nejstarším dítětem JUDr. Antonína Fischera a PhDr. Marie roz. Volcové. Měl tři mladší sourozence: Ing. Antonína Fischera (24. prosince 1922 – 18. ledna 1990), Mgr. Janu Stočesovou (1923-2017) a MUDr. Marii Koukalovou (1925–2004).

Maturoval na gymnáziu v Kralupech nad Vltavou roku 1940. Protože v době německé okupace byly vysoké školy uzavřeny, začal studovat kompozici na Pražské konzervatoři skladbu u Jaroslava Řídkého. Po osvobození jednak pokračoval ve studiu skladby na mistrovské škole a současně studoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Vzhledem k důsledkům únorových událostí roku 1948 však musel toto studium přerušit a dokončil jej až po pádu komunismu v roce 1990.

Působil jako umělec na volné noze. Byl skladatelem, autorem operních libret a písňových textů a překladatelem. Se svou první ženou Olgou pracoval na překladech ze španělské literatury. Sám si psal libreta k většině svých oper a dalších velkých kompozic. Napsal scénickou hudbu pro více než stovku činoherních a muzikálových inscenací a několik desítek filmů a televizních inscenací.

Byl činný i organizačně. V letech 1945–1949 byl členem výboru sdružení pro soudobou hudbu Přítomnost, členem komise komorní hudby Svazu československých skladatelů, předsedou pražské komise pro estrádní hudbu i tvůrčím tajemníkem Svazu.

Jeho práce získaly řadu našich i mezinárodních ocenění. Mimo jiné: Cenu mezinárodní poroty na Expo 58 v Bruselu za hudbu k prvnímu Polyekranu, Cenu za spolupráci na programu Laterny magiky, Cenu města Prahy za operu Romeo, Julie a tma, Cenu Svazu československých skladatelů za operu Copernicus a řadu cen za filmovou hudbu.

Pochován je společně se svou první ženou profesorkou Olgou roz. Frankovou v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze.

Dílo

Opera a balet
  • Eufrosina. Balet na libreto Jana Reye na motivy Josefa Kajetána Tyla (1951).
  • Ženichové. Komorní komická opera na libreto skladatele podle Simeona Karla Macháčka (1957).
  • Romeo, Julie a tma. Opera o prologu, 2 dílech a epilogu na libreto skladatele podle stejnojmenné novely Jana Otčenáška (1961, premiéra 14. 9. 1962 - Národní divadlo Brno).
  • Zázračné divadlo. Malá rozhlasová opera na vlastní libreto podle Miguela de Cervantese, (1970).
  • Oh, Mr. Fogg! Celovečerní komorní opera podle Verneovy - Kohoutovy Cesty kolem světa za 80 dnů (1970).
  • Dekameron. Opera na libreto skladatele a Jaroslava Dudka, volně podle Boccacciova Dekameronu (1975, premiéra 27. 2. 1977 - Státní divadlo v Brně, Miniopera).
  • Loutkář. Balet na libreto Vladimíra Vašuta a Pavla Šmoka (1978).
  • Copernicus. Opera na libreto skladatele ve spolupráci s Oldřichem Daňkem (1981, napsáno ke 100.výročí otevření Národního divadla v Praze, premiéra 16. 3. 1984 - Smetanovo divadlo v Praze).
  • Most pro Kláru. Televizní opera na vlastní libreto (1986).
  • Obřady. Opera na libreto Daniely Fischerové (1990).
  • Batalion. Celovečerní balet na libreto Vladimíra Vašuta (1996).
  • Tys mě tak rozčílil a Varta. Dvě krátké miniopery (1997).
  • Drndy a záletnice. Komorní opera na libreto skladatele, volně podle Boccacia a Goldoniho (1999).
  • Hry. Malá opera pro Dětskou operu pražskou na libreto skladatele (2002).

Orchestrální skladby
  • Koncert pro violu a orchestr, Op. 10
  • Pastorální symfonie pro hoboj a orchestr (1944).
  • 14. července. Ouvertura pro orchestr (1945).
  • Taneční suita pro orchestr (1951, 7 vět).
  • Fantasie pro klavír a smyčcový orchestr (1953).
  • Monothematická symfonie (1951, přepracováno 1959, také s názvem Do nového světa).
  • Koncert pro klarinet a orchestr (1965).
  • Obrazy I. pro orchestr (1970).
  • Koncert pro harfu a orchestr (1971).
  • Concertino semplice pro klavír a malý orchestr (1972).
  • Obrazy II. - Taneční pro orchestr (1973).
  • Večerní hudba pro komorní smyčcový orchestr (1973).
  • Tryzna pro orchestr (1973).
  • Obrazy III - O radosti pro orchestr (1977).
  • Muziky. Podzimní leporello pro mezzosoprán, mužský sbor a orchestr (1978).
  • Koncert pro orchestr (1980).
  • Partita in C pro smyčce (1982).
  • Koncert pro dvě harfy a smyčce (1997).
  • Dvojkoncert pro flétnu, harfu a smyčce (1999).

Komorní skladby
  • Sonáta pro klavír (1944).
  • Komediantská suita pro klavír (1944).
  • Sonáta pro flétnu a klavír (1944).
  • Suita pro dechový sextet (1944).
  • Suita pro anglický roh a klavír (1945).
  • Kvintet pro 2 housle, violu, violoncello a klavír (1948).
  • Ballada pro smyčcový kvartet a klarinet (1949).
  • Valčík pro 2 klavíry (1952).
  • Sedm dopisů (Sonátorům) pro flétnu, basklarinet, klavír a bicí nástroje (1971).
  • Preludia pro sólovou kytaru (1971).
  • Dechový kvintet (1971).
  • Čtyři etudy pro sólovou harfu (1971).
  • Canto a Due Boemi pro basklarinet a klavír (1972).
  • Pětilístek. 5 snadných přednesových skladeb pro klarinet a klavír (1972).
  • Malá suita pro tři zobcově flétny (1973).
  • Hudba pro klavír (1977).
  • Pohádka pro harfu a flétnu (1979).
  • Rozmluvy s harfou. Kvintet pro harfu, flétnu, housle, violu a violoncello (1979).
  • Žesťový kvintet (1983).
  • Pražská preludia pro pět harf (1983).
  • Harfové duo (1986).
  • Lyrická rapsodie pro violu a klavír (1987).
  • České nebe. Cyklus skladeb pro soubor zobcových fléten a recitaci (1988).
  • Hommage a B. M. pro flétnu a harfu (1989).
  • Monology pro sólovou harfu (1991).
  • Cante hondo pro flétnu a kytaru (1992).
  • Sextet pro harfu a dechové kvinteto (1993).
  • Armonioso pro housle a klavír (1998).
  • Vzpomínka na Romea (1998).
  • Zdálo se mi na panenko. Preludium pro flétnu, housle, violoncello a klavír (2002).

Písně
  • Devět dvojzpěvů pro 2 vyšší ženské hlasy a klavír na lidové a vlastní texty (1950).
  • Plují lodi do Triany, píseň z inscenace Miguel de Cervantes y Saavedra: Lišák Pedro[1] (1953)
  • Smrtné písně pro baryton a klavír. Cyklus písní na lidové texty o životě a smrti (1990).
  • Písně přátelům pro baryton, basklarinet a klavír (1992).
  • Zpěv o čase pro soprán a klavír, na latinské básně Renáty Pandulové (1995).
  • Arietty. 5 zpěvů beze slov pro soprán a harfu (1996).
  • Chumelí se, chumelí, cyklus písní pro dětský sbor, flétnu a klavír, (1997).
  • Narodil se, cyklus vánočních písní a koled pro dětský sbor a harfu (2000).
  • Úlomky, šest krátkých skladeb pro dětský sbor a harfu, (2000).

Scénická hudba (výběr)

Filmová hudba (výběr)
  • Hrnečku, vař (1953, 1. cena na Mezinárodním biennale v Benátkách 1953).
  • Kam s ním (1955).
  • Čert a Káča (1955).
  • Dědeček automobil (1956, 2. cena na Světové výstavě v Bruselu 1958).
  • Hlavní výhra (1959).
  • Laterna magika II. (1960).
  • Pohled do očí (1961).
  • Spanilá jízda (1963).
  • Lov na mamuta (1964).
  • Sedm zabitých (1965).
  • Královský omyl (1968).
  • Pinocchiova dobrodružství II. (1970).
  • Byl jednou jeden dům (1974, televizní seriál).

Odkazy

Reference
  1. Miguel de Cervantes y Saavedra: Lišák Pedro na stránkách Českého rozhlasu

Literatura
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Smolka, Jaroslav: Fischerova Fantasie pro klavír a orchestr (Hudební rozhledy 8, 1955, s. 263).
  • Smolka, Jaroslav: Česká hudba našeho století (Praha 1961).
  • Hostomská, Anna: Opera. Průvodce operní tvorbou (Praha 1999 ISBN 80-205-0578-4).
  • Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška (Praha 1961).
  • Dictionary of International Biography (Cambridge 1973).
  • Men of achievement (Cambridge 1979).
  • Československý biografický slovník (Praha 1992 ISBN 80-200-0443-2).
  • Kdo je Kdo Osobnosti české současnosti (Praha 2002 ISBN 80-902586-7-0).

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.