Jan Autengruber
Jan Autengruber (25. dubna 1887, Pacov[1] – 15. července 1920, Praha) byl český malíř.
Jan Autengruber | |
---|---|
Jan Autengruber | |
Narození | 25. dubna 1887 Pacov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 15. července 1920 (ve věku 33 let) Praha Československo |
Příčina úmrtí | španělská chřipka |
Povolání | malíř |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život a tvorba
Po brzké otcově smrti odešel Jan Autengruber s matkou a bratrem do Českých Budějovic, kde dva roky (1902-1904) chodil do Veřejné otevřené kreslírny a modelovny při městském muzeu.[2] Po maturitě byl v roce 1904 přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde se setkal u profesora E. Dítěte s kolegy, mezi kterými nechyběli Oldřich Blažíček, Josef Lada, Josef Čapek, Jan Kojan a řada dalších později slavných umělců.
V roce 1907 začal studovat Akademii výtvarných umění v Mnichově, kde studoval v konkurenci největších talentů celé Evropy.[3] Dvakrát získal výroční cenu Akademie. Tím vstoupil do povědomí německé veřejnosti, což se projevuje i na poměru výstav v Čechách a Německu. Svá díla vystavoval např. v Praze, Mnichově, Berlíně, Drážďanech, Mannheimu, Hannoveru, Kolíně nad Rýnem, Hamburku nebo Frankfurtu. Úspěch slavil i u německé kritiky. V českém nacionálním prostředí se však kritika i obecenstvo chovalo až na malé výjimky velmi zdrženlivě. V roce 1913 získal Klaarovo stipendium a odjel do Itálie.
Za války se snažil vyhnout narukování na frontu, proto začal na Akademii v Mnichově studovat restaurování. To však znamenalo jen odklad, a vojenskou službu nastoupil na podzim 1917 v Jindřichově Hradci u 75. pěšího pluku. V té době maloval obrazy s válečnou tematikou.[3] Po skončení války se usadil v Praze a přihlásil ke studiu dějin umění a francouzštiny na filozofické fakultě. V červnu 1919 se oženil s malířkou Hanou Jedličkovou a v březnu 1920 se jim narodila dcera Jana. Brzy na to dostal po španělské chřipce těžký zápal plic, jemuž 15. července 1920 podlehl.
O odkaz jeho díla se starala především jeho manželka Hana Autengruberová (1888–1970), dcera Jana a pacovští muzejníci. Výstavu jeho děl s reprezentativním katalogem uspořádala v roce 2002 Národní galerie v Praze, tím jej zařadila mezi přední české tvůrce. V roce 2009 uspořádala retrospektivu jeho díla Západočeská galerie v Plzni.[4][5]
Díla
- Vlastní portrét – 1910, olejové plátno
- Švadleny – 1912, olejové plátno
- Bavorská selka – 1913, olejové plátno
- Před koupáním – 1913, olejové plátno
- Sad na Pincio v Římě – 1914, kresba tužkou
- Křest Krista – 1914, olejové plátno
- Vyvolený – 1917, olejové plátno
- Jarní nálada na Pacovsku – 1917–1918, olejové plátno
- Bitevní vřava – 1818, uhlová kresba o velikosti 1,5 x 3 metry
- Portrét babičky Hálkové – 1918, olejové plátno
Galerie
- Jan Autengruber - cesta v březovém háji
- Jan Autengruber - obraz neznámého jména, pravděpodobně krajinka od Neapole
- Jan Autengruber – na verandě (1913)
- Jan Autengruber – houslistka (1913)
- Jan Autengruber – lázeň (1911)
- Jan Autengruber – vlastní podobizna (1913)
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu (1. zdola)
- BIRNBAUMOVÁ, Alžběta. Malíř Jan Autengruber. 1. vyd. [s.l.]: Krajské nakladatelství Havlíčkův Brod, 1960. 33 s., 36 obrazových příloh.
- HUDEC, Adam. OBRAZEM: Muzeum zve na jindřichohradecká zastavení malíře Jana Autengrubera. Jindřichohradecký deník. 2017-11-08. Dostupné online [cit. 2020-11-20]. (česky)
- Plzeňská výstava představuje umělce, který přerostl české poměry – kultura.iDNES.cz, 22. 10. 2009
- BARTOŇOVÁ, Pavlína. Do Itálie s Janem Autengruberem. Přítomnost. 22.4., roč. 2018. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-27. Archivováno 27. 11. 2018 na Wayback Machine
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Autengruber na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Autengruber
- Jan Autengruber v informačním systému abART
- On-line výstava na Art for Good nový život výstav (Jan Autengruber Itálie)