Cork

Jediným významným pozůstatkem středověku a původní anglonormanské kolonizace je augustiniánské Červené opatství (anglicky Red Abbey), postavené z narudlého pískovce v gotickém slohu. Z opatství se dochovala pouze zvonice.

V Corku jsou dvě katedrály, a sice katolická katedrála svaté Marie a svaté Anny, nazývaná Severní katedrálou, postavená v letech 1799–1808, s charakteristickou věží dostavěnou v 60. letech 19. století, a anglikánská katedrála svatého Finbara, postavená v novogotickém stylu v letech 1865–1879 pod vedením anglického architekta Williama Burgese (jeho první významný architektonický počin) na základech předchozích církevních staveb a zasvěcená městskému patronu. Z obou katedrál je patrně známější právě katedrála protestantská.

Ve čtvrti Shandon, na sever od nejstaršího iroseveřanského osídlení, stojí od roku 1722 anglikánský kostel svaté Anny proslavený básní irského humoristy a novináře Francise Sylvestera Mahonyho, Shandonské zvony (v anglickém originálu „The Bells of Shandon“). Kostel má dvě barvy fasády, a sice z červeného pískovce ze shandonského hradu, který stával opodál, a z bílého vápence vzatého z opuštěného františkánského opatství na břehu řeky Lee. Na kostelní věži jsou hodiny se čtyřmi ciferníky, jež místní překřtili na „lháře čtyř tváří“, neboť v závislosti na úhlu pohledu a vlivem větru se zdálo, že neukazovaly stejný čas.[16] Větrná korouhvička na vrcholu věže má tvar více než třímetrového zlatého lososa.[17]

Budova Hlavní pošty se svou vápencovou fasádou stojí v Oliver Plunkett Street na místě Královského divadla (anglicky Theatre Royal), které bylo postaveno v roce 1760 a v roce 1840 vyhořelo. Anglický vlastník cirkusů Pablo Fanque (zmíněný v jedné z písní na osmém studiovém albu skupiny The Beatles: Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band) v roce 1850 na místě vyhořelého divadla postavil amfiteátr, který byl posléze přestavěn na divadlo, a to bylo nakonec v roce 1877 přestavěno na nynější Hlavní poštu.[18][19]

St. Patrick's Street kolem roku 1900

Za městskými hradbami na jihozápad od centra Corku byla postavena roce 1601 pevnost Elizabeth Fort. Zatímco obrana města od anglonormanské invaze po roce 1170 spoléhala na hrad Shandon a městské hradby, rozvoj dělostřelectva a možnost jeho rozmístění v okolních kopcích snížila potenciální účinnost tohoto způsobu obrany,[20] a proto byla postavena pevnost Elizabeth Fort . Byla vybudována sirem Georgem Carewem a pojmenována po královně Alžbětě I. [21] Pevnost prošla různými etapami využití od kasáren, vězení až po policejní stanici.[21] Od roku 2014 pevnost slouží jako turistická atrakce.

Zhruba dva kilometry východně od městského centra se na březích řeky Lee nachází hrad Blackrock. Původně byl postaven jako opevnění pobřežní obrany v 16. století, aby chránil horní přístav a město Cork. V současné době je v hradu observatoř.[22]

Severozápadně od historického centra Corku byla v roce 1824 otevřena na svou dobu velmi moderní Městská věznice (anglicky Cork City Gaol), nejlepší „ve třech královstvích“.[23][pozn. 1] Za dobu své existence až do svého zrušení v roce 1923 „hostila“ řadu prominentních vězňů. Od roku 1927 odtud postupně vysílaly rozhlasové stanice zapojené do veřejné rozhlasové sítě Irského svobodného státu (irsky Radio Éireann). Od roku 1993 je komplex turistickou atrakcí.

Turistickou atrakcí je rovněž Anglická tržnice (anglicky English Market, irsky An Margadh Sasanach).[24] Historie zastřešené tržnice na tomto místě sahá do 1788 a její současná podoba ve stylu viktoriánského období je z poloviny 19. století. Ozdobný vchod do Princes Street postavil sir John Benson v roce 1862.[25][26]

Hlavní obchodní ulicí Corku je St Patrick’s Street (irsky Sráid Naomh Pádraig). Ulice vznikla na konci 18. století při rozšiřování města za starobylé hradby. V její zakřivené stopě teklo původně rameno řeky Lee, které bylo při stavbě ulice zaklenuto.[27][28] Na severním konci jí dominuje významná socha protialkoholního reformátora, otce Mathewa z roku 1864.[29] V letech 1898 až 1931 po ní jezdily dvoupodlažní tramvaje s rozchodem 900 mm.[30] V roce 2004 byla ulice kompletně rekonstruována.

Také dnešní široká, stromy lemovaná Grand Parade (irsky Sráid an Chapaill Bhuí) byla ve středověkém Corku podobně jako jiné současné ulice původně ramenem řeky Lee, a to přinejmenším až do roku 1690. Kolem roku 1726 stály již budovy i na jeho východním břehu, přičemž říční koryto stále existovalo. Na mapě z roku 1774 je severní část koryta již zasypána, zatímco jižní část zůstávala stále přístavním dokem. Teprve v roce 1801 říční rameno zmizelo úplně.[31] Od 1862 se uprostřed Grand Parade nacházela Berwickova fontána (anglicky Berwick Fountain),[32] přemístěná při úpravě ulice v roce 2007 o několik metrů dál mimo původní osu ulice. Na rohu Grand Parade a South Mall byl roku 1906 odhalen Národní památník (anglicky National Monument) se jmény irských vlastenců na památku povstání 1798, 1803, 1848 a 1867.[33]

Na začátku 18. století byla Oliver Plunkett Street (irsky Sráid Olibhéir Pluincéid)[34] první ulicí postavenou na východ od Grand Parade v bažinaté oblasti tehdy známé jako East Marsh nebo Dunscombe Marsh. Původně se jmenovala George's Street po britském králi Jiřím I. V současnosti je po většinu dne pěší zónou a nacházejí se na ní menší obchody, a dále zejména večer a v noci využívané četné bary, hospůdky a restaurace.[35]

Rovněž South Mall (irsky An Meall Theas)[36] byla původně ramenem řeky Lee. Tradičně je centrem bankovních a finančních služeb,[37] jakož i právních a advokátních kanceláří.[38]