Bono

V kapele působí hlavně jako zpěvák a textař, kromě toho ještě hraje na kytaru, harmoniku a piano. Vyjma aktivit spojených s chodem skupiny se věnuje charitativní činnosti, zejména týkající se afrického kontinentu a nejchudších zemí světa. Při svých setkáních s vrcholovými politiky světových velmocí apeluje na oddlužení nejchudších zemí, boj proti nemoci AIDS a jiné. Jeho dalším koníčkem je malování, ilustroval například dětskou knížku Péťa a vlk. Stal se také spolupracovníkem renomovaného amerického deníku The New York Times, kam bude přispívat do vlastního sloupku.[1]

Jeho matka Iris Hewson zemřela v roce 1974, když připravovala pohřeb svého otce – bylo mu tenkrát 14 let. Jeho otec Bobby Hewson zemřel na rakovinu v roce 2001. Matka byla protestantka a jeho otec katolík, což bylo v nábožensky zaměřeném a rozčleněném Irsku nevšední spojení. Má ještě staršího bratra Normana. V roce 1982 se oženil se svojí školní láskou Alison Stewartovou, se kterou mají 4 děti: 2 dcery (Jordan, Memphis Eve) a 2 syny (Elijah Bob Patricus Guggi Q, John Abraham).

Vstupní brána do Bonova domu na Vico Road v Dalkey, Irsko.

Je alergický na salicyláty obsažené např. ve víně, to u něj způsobuje malátnost, rudnutí očí nebo dokonce ztrátu hlasu. Také má oči citlivé na světlo, kvůli tomu často nosí brýle různých barev.

Hodně jej zasáhla smrt jeho matky, později o ní vznikly písně „Tomorrow“, „I Will Follow“, „Mofo“, nebo „Out of Control“. Poté, co mu zemřel otec, složil píseň „Sometimes You Can't Make It On Your Own“.

V roce 2006 byl za svoje zásluhy v hudbě a charitativní činnosti povýšen britskou královnou Alžbětou II. do rytířského stavu. Nemůže však používat titul sir, neboť není občanem Spojeného království.